Závod jako žádný jiný. Shodli se po gravelovém MS Vakoč i Adel

V pořadí třetí mistrovství světa v gravelu, jenž hostila belgická Lovaň, bylo mimořádně vydařeným podnikem. Organizátoři ze společnosti Golazo si vzali to nejlepší od svého slavnějšího pořadatele Flanders Classics a vyšvihli povedený šampionát. Podle odhadů bylo během dvou dnů na startu, podél trasy a v cíli celkem 155 000 diváků. A kdo viděl televizní přenos, musel smeknout před belgickými tvůrci, bylo zkrátka znát, že se snímáním cyklistiky mají bohaté zkušenosti. Ne nadarmo byl i režisér přenosu vybrán pro zpracování cyklistiky na olympijských hrách.

Od zajištění trasy a dopravy ve velmi rušném okolí Bruselu, odbavení 2 600 závodníků během dvou dnů, až po výběr obrazově dokonalé cílové rovinky s gotickou radnicí Lovaně v pozadí. To vše je nutné přičíst pořadatelům k dobru, za fantastickou atmosféru je třeba poblahopřát samotným Belgičanům, kteří si umí cyklistiku náležitě užít. Klobouček.

Reportáž ze závodu zde: Úspěšný gravelový šampionát korunovali Nizozemci, Vakoč na 21. místě

Počasí a výkony sportovců pak už byly jen sladkou třešínkou na dortu. 

Užili si to i čeští závodníci, kterých v elitních kategoriích nastoupilo celkem 11. Na gravelovém šampionátu startovala vůbec první žena - Kristýna Zemanová - jenže té se na svou premiéru nebude vzpomínat lehce. Její ambice zhatil defekt ve třetině závodu a bojovala pak sama se sebou než aby si závod dokázala užít.

Ani českým mužům se nevyhnuly problémy, z desítky jich dojelo jen šest. Asi největším překvapením byl maratonec Filip Adel, jenž dorazil do Belgie z jetlagem po příletu z finále světového poháru v USA. Přesto se dokázal prokousat na 42. místo a srdnatě v cíli spurtovat s Gregem Van Avermaetem.   

"Přílet z Ameriky jsem moc nezvládnul, bolelo mě dost v krku, obával jsem se, jestli se vůbec dám do závodu dohromady. A tak jsem z výsledku příjemně překvapenej," říkal v cíli čtyřiatřicetiletý Filip, jenž měl před startem obavy zejména z toho, aby dojel do cíle ve zdraví. "Bylo tam hodně míst, třeba hned po startu se to zúžilo ze široké silnice na cyklostezku podél řeky, kde to bylo hodně nebezpečný. Silničáři jsou na to možná zvyklí, ale my bikeři v takovém balíku nezávodíme," reagoval Filip na 300hlavý peloton závodníků. 

Ale hlinecký rodák nic nevzdával a bojoval hned od startu. "Neuvěřitelně rychlý a šílený boj o pozice. Ale to se dalo čekat. Až po hodině a půl se to celkem uklidnilo, byl jsem v dobrý skupině a dotáhli jsme se na další grupeto, který jelo o první třicítku. Mě se dařilo jet chytře, šetřil jsem síly, ale byl ve skupině na dobrý pozici. Krize jako taková ani nebyla, ale bál jsem se, protože jednu feedzonu jsme prolítli a já si ani nestačil vzít pití. Na dalších bufetech jsem už vyhlížel Jobra dost žíznivě a jsem rád, že mi neškráblo," popisoval závod.  

Zázemí Superioru v hotelu na okraji Lovaně nabízelo testovací kola - modelem X-Road pro rok 2025 - jenž byl představen prodejcům z celé Evropy. Filip tak měl prvotřídní zázemí...
 

Jezdec týmu Superior měl na šampionátu v zádech obrovskou oporu, česká značka z Kopřivnice totiž byla jedním z hlavních partnerů mistrovství. "To byla velká výhoda, jsem rád, že mě podrželo kolo, že se mi to podařilo absolvovat bez defektu a bez pádu. Moc jsem si to užil, atmosféra ve městě, ale i v lesích byla fantastická a zážitek z celé akce je ohromně silnej, bylo to hodně motivující. Asi musím říct, že jsem nikdy nic podobnýho nejel, hodně mě to bavilo," doplnil Filip sedlající model Superior X-Road. 

Petr Vakoč vybírá svou pozici v první startovní lajně...

Největší české želízko v ohni Petr Vakoč nastupoval do závodu s číslem pět. Jako čerstvý vítěz světové gravel série 2024 tak stál v první startovní lajně po boku největších hvězd jako Mathieu van der Poel, Matej Mohorič, Tim Merlier, Florian Vermeersch a další. 

"Ambice jsou velký, rád bych útočil na medaili. Ale porazit Van der Poela a další kluky bude strašně těžký, muselo by se všechno na 100 % sejít. Bude hodně nervózní začátek a taktický konec. Extrémně důležitý bude začátek, prvních 20 - 30 km," nechal se slyšet ještě před startem jezdec podporovaný značkou Canyon. 

A měl pravdu. Začátek byl nervózní, a to poměrně dlouho. "Start byl hodně hektický a nervózní, ale zvládl jsem to dobře a byl jsem v první skupině. Pak ale přišel osudný okamžik, cca na 17. km, kdy se jelo po louce trochu z kopce a došlo tam ke dvěma pádům a já bohužel zůstal za nima a vznikla mezera," vyprávěl Petr, který pak bojoval ve druhé skupině s mírným rozestupem. 

"Byl jsem pořád v dobrý skupině a po chvíli jsme se zase docvakli do dopředu. Jenže hned potom se to znova rozdělilo v hodně úzký pasáži a já znova zůstal ve druhý skupině. Dlouho jsme jeli asi 30 sekund za prvníma. Naše skupinka se zmenšovala, já jsem tam hodně tahal, ale nedokázali jsme to smazat. Asi 50 km před cílem jsem toho už měl dost. Zase se to ale chytlo v posledním kole kolem Leuvenu, kde jsme bojovali o top dvacítku. Bylo nás asi 15 ve skupině a věděl jsem, že spurt nebude moje silná stránka, tak jsem za to vzal v krátkém stoupání asi 2 km před cílem a podařilo se mi udělat asi 5vteřinový náskok. Doufal jsem, že bych to mohl podržet až do cíle, ale nepodařilo se mi to. Ve městě v zatáčkách a úzkých uličkách bylo dost lidí, které jsme dojížděli o kolo a zbrzdili mě. Do dlouhý cílový rovinky jsme najížděli zase všichni pohromadě, podařilo se mi došpurtovat asi na 4. místě," líčil další vývoj závodu.

Petra přijela na šampionát povzbudit rodina. Kromě přítelkyně, dorazila i maminka s tatínkem...

Dvaatřicetiletý Pražák také přiznal, že už si odvykl na silničářské pojetí závodu. Byť mu Flandry sedí - v roce 2016 dokonce vyhrál jednu z místních klasik Brabantský šíp - sám přiznal, že z takového kvapíku už vypadl.

"Neseděl mi ani charakter závodu, byť jsem nastupoval 100% připravený, tak nejsem na takový typ závodění adaptovanej. Ostatní gravel závody jsou víc do tahu, tady to nastupování za každou zatáčkou je spíš pro cyklokrosaře. Škoda, že to nevyšlo v té první skupině, myslím, že reálné by bylo bojovat o desítku, výš to asi nebylo možné. Nebyl jsem v osudných chvílích dostatečně vepředu, abych se vyvaroval odpojení. To mě na tom mrzí nejvíc a taky to, že jsem si nemohl zkusit zazávodit s Van der Poelem," uvedl Vaky.

I přes zklamání se v Petrovi kupila i pozitivní nálada. "Ta atmosféra byla neskutečná. Závod jsem si užil, myslím, že i fanoušci museli být spokojení. Jsem moc rád, že jsem to zažil," dodal Vakoč, jehož už tento víkend čeká další gravelový vrchol - mistrovství Evropy v Itálii.