Zdeněk Štybar: Mistrovství světa je otevřené, teď si chci ale odpočinout

Zdeněk Štybar se rozhodl prodloužit si závodní sezonu a zúčastnil se i třetího závodu světového poháru v cyklokrosu, jenž se jel 23. října v Táboře. Dojel na 17. místě a dle svých slov výsledek označil jako "nic moc", přesto s disciplínou, ve které získal 3 duhové dresy v elitní kategorii mužů nekončí, naopak. V úterý se ještě zúčastnil večerního závodu Nacht van Woerden v Nizozemí. Nyní ho čeká volno a poté by chtěl opět do krosu v rámci přípravy na silnici naskočit, nevylučuje ani účast na lednovém mistrovství světa v Hoogerheide.

Zdeňku, jak bys závod v Táboře zhodnotil?
Já bych řekl, že to bylo úžasný. Nemluvím teď o výsledku, ale mluvím o atmosféře a divácký podpoře. Byl to krásnej den a nechce se mi věřit, že to bylo na den přesně 11 let, co jsem v Táboře byl naposled. Přijde mi to, jak kdybych tam jel loni nebo před půl rokem. Divácká podpora je tam neuvěřitelná, užíval jsem si to, i když mě to dost bolelo.

Hned po dojetí byl o Zdeňka velký zájem ze startu fanoušků, novinářů, televize, a to nejen české, ale samozřejmě i belgické...

Šel jsi do závodu s nějakým plánem, taktikou?
Plán jsem si nedával, kdyby to nešlo podle plánu, byl bych zklamanej. Hlavně jsem nechtěl přepálit začátek, to jsem totiž udělal v Ardooie a po dvaceti minutách mi totálně došlo. Nebyl jsem pak schopnej se dostat zpátky do rytmu. Ve druhým nebo ve třetím kole jsem měl možnost se trochu posunout dopředu, jel jsem si ale svoje tempo. Strašně jsem ztrácel v technice, v zatáčkách. Tam jsem cítil, že mám velké rezervy. Všechny tyhle krosový závody jsem jel bez speciální přípravy. Předtím jsem cílil na mistrovství světa na silnici, pak na mistrovství světa na gravelu a teď čtyři cyklokrosové závody. Je to takový skákání z jedné disciplíny do druhé, ale jsem rád, že jsem si mohl zazávodit.

Po třech kolech jsi měl vedoucí skupinu skoro na 15 vteřin...
Příležitost docvaknout se dopředu jsem měl, ale já jsem ztrácel v zatáčkách a věděl jsem to už před startem. Taky jsem ale věděl, že na rovině se to občas zastaví a že budu mít možnost dojet dopředu, když se zpomalí. Dojíždění mě stálo dost sil, především po startu jsem se musel hodně zmáčknout, abych se posunul na přednější příčky.

Trať sis tu najížděj v sobotu pečlivě, cílem bylo osahat si každou zatáčku?
Přesně tak, vím, že když si trať pořádně najedu, neutralizuju ztráty, ale i tak jsem dělal hodně chyb. V posledních kolech už to bylo lepší, ale i tak jsem ztrácel. V technice mi odjelo dost lidí, nejsem schopnej to projet tak, jak jsem to projížděl dříve.

Dle svých slov Zdeněk v technice ztrácel, překážky mu ale rozhodně problém nedělaly

Je hodně znát, když se tréninku v terénu cíleně nevěnuješ?
Je, a to dost, poslední roky jsem se tomu bohužel nevěnoval a je to znát. Cítit je to v každé zatáčce. Na trénink v terénu navíc není moc prostoru, silniční sezona je specifická a cyklokros se celkově zrychlil. Jediné štěstí pro mě je, že nejeli kluci jako Wout van Aert, Tom Pidcock či Mathieu van der Poel, kteří by v závodě rozhodně nezpomalili. Ti by jeli od lajny hranu a bylo by to víc natažené. Takhle jsem měl motivaci, protože jsem to měl pořád dopředu kousek a motivovali mě i fanoušci. Myslel jsem si v jednu chvíli, že si to dojedu a že budu do desítky, ale hned jsem to vypustil z hlavy, protože to už nešlo.

Dostal ses na absolutní limit, jak sis před závodem přál?

Cyklokros je v tomhle hodně specifickej, člověk se dostane za absolutní limit, na limitu jsem jel celej závod, po překážkách a po schodech jsem měl velkou kulisu, takže tam jsem byl za limitem. To byl nejhezčí úsek trati.

Jsi s výsledkem spokojený?
Myslím si, že se nemůžeme bavit o nějakém velkém úspěchu, ale pro mě šlo o zážitek a skvěle jsem si zazávodil.

Pomohlo by, kdybys měl na startu lepší pozici?
Určitě by mi to pomohlo, ve skupině přede mnou bych mohl bejt, ale to se lehce říká, nevím, jak bych na tom pak byl. Nicméně kdyby byli přede mnou ve skupině soupeři, ukazovali by mi stopu a člověka to posune. Já jsem ztrácel rychlost předjížděním a brzděním.

Už se těšíš na mistrovství světa v Táboře 2024?
Jestli sem přijde 50 tisíc lidí, jak slibují organizátoři, je to obrovská motivace a doufám, že se vše podaří, budu startovat a i umístění bude lepší.

Štyby nezapomněl v cílové rovince poděkovat fanouškům

Jaké máš další závodní plány?
Teď už volno, a to 14 dní. Pak se do toho znovu pustím.

Už se ví, jak ti budou cyklokros tolerovat v novém týmu? (od Nového roku Zdeněk přestupuje do týmu Bike - Exchange Jayco, a to po 12 letech strávených v týmu Quick Step Alphavinyl, pozn. red.)
Myslím si, že jsou tomu nakloněný, protože jsme si řekli, jak by to mělo vypadat. Důležitý je, že když cyklokros pojedu, potřebuju pak v lednu prostor na trénink a na jinou přípravu než ostatní, kteří budou mít najetou intenzitu. Dokonce mi řekli, že mi udělají skupinu kluků kolem mě, se kterými budu moct trénovat. Proto si myslím, že jsou tomu naklonění a taky si myslím, že to bude fungovat.

Budeš schopný skloubit cyklokros s přípravou na silnici?
Doufám, že ano. Je říjen a v lednu může být všechno jinak, ale plán danej je. Po novém roce je asi 6 nebo 7 závodů, které bych chtěl jet. Pak je týmové soustředění od 12. ledna, následuje svěťák v Benidormu a mistrovství světa, ale o tom se rozhodnu až na soustředění, protože jestli budu jezdit, jako jsem jel dneska, tak mi to moc nedá. Je to zkrátka otevřené.

Ani tréninkový program na silnici cyklokros nenaruší?
Naopak, tohle je intenzita, kterou nejsem schopnej natrénovat a cítím na svém těle, že to potřebuje. Určitě to potřebuju i proto, že jsem teď poslední dva roky míň závodil, proto se cyklokrosu nebráním.