Lehké zbraně těžkého kalibru

To, že závod mistrovství světa je jedinečná událost, kdy všechno snažení musí být zúročeno v jedné jediné hodině a vše musí fungovat na sto a více procent, nemusíme vysvětlovat. Je si toho samozřejmě velmi dobře vědom i Zdeněk Štybar.

Český šampion dobře ví, že prostor pro kompromisy na takovémto závodě není. Pod pokličkou, respektive v malém zastrčeném penzionu v Táboře, jsou nachystány zbraně různého kalibru. Pilují se nejen detaily.

My vám dnes jednu z výrazných zbraní ukážeme: Kola Lightweight Standard třetí generace v provedení 16 dratů v předním a 20 drátů v zadním kole o celkové hmotnosti 1100g. Cena se pohybuje někde okolo 80 tisíc Kč.

Pro ty, kteří by nevěděli, co se pod názvem Lightweight skrývá, věřte, že tato kola jsou pojmem a nedostižným cílem většiny výrobců zapletených (v tomto případě spíše zapečených) kol. Každý pokus a napodobenina tohoto výrobku je jen poklonou exkluzivním kolům Lightweight, Heinzi Obermayerovi a jeho kolegům.
V poslední době se německý výrobce začal věnovat i speciálním designům a to je i tento případ. Zdeňkova kola mají totiž na přání "národní" trikolóru. Ostatně, jak se na českého šampiona sluší.

Téměř celokarbonová kola mají na svém účtu nemalou řadu úspěchů z míst nejvyšších. Zdeněk Štybar se tak zapisuje ke jménům jako Bjarn Riis, Lance Armstrong, Eric Zabel, Jan Ulrich a k dalším, kteří tato kola vozili jako černý šperk zahalený do mlhy tajemna. Není však prvním Čechem v cyklokrosovém poli, který by měl s těmito koly tu čest. Vzpomeňme na sezónu 2008 a republikový šampionát v Mnichově Hradišti, kdy měl dva páry modelu Ventoux Radomír Šimůnek. Kdo stál u trati na zmrzlé hrbolaté louce, jistě nezapomněl na dunící tvrdý zvuk linoucí se z černých obručí. Žádné rachtání, řinčení, praskání drátů. Jen tvrdý vznešný zvuk, jasně vypovídal o vznešeném původu.

V čem, že jsou tato až nechutně vyzdvihovaná kola o tolik jiná? Snad ve všem, na co jste u bežných kol zvyklí. Jsou složena z tvrdého karbonového ráfku v němž mimo jiné najdeme zapečený magnet a čip nesoucí identifikační data. Dráty jsou také z uhlíkového vlákna, na jednom konci obtočeného kolem těla náby a druhém uloženého v útrobách ráfku. Vše je samozřejmě vyvedeno v aerodynamickém profilu, snižujícím odpor celé sestavy.

Těla nábojů jsou, jak jinak, než karbonová. Jedinými nekarbonovými díly jsou vnitřnosti náb. U kol, která má nachystaná Zdeněk, je přední náboj vlastní konstrukce Lightweight a zadní špičkové švýcarské konstrukce DT Swiss a to modelu 240s. Tento systém je výjímečný svou jednoduchostí a vysokou kvalitou, kdy přenos síly mezi ořechem a tělem naboje zajišťují dva proti sobě uložené zubatkové kroužky. Jsou takřka bezporuchové a mají velice malý úhel propadu pedálu na klice při záběru z klidu. Zadní nába byla ještě vyladěna keramickými ložisky s bezkontaktním těsněním pro snížení odporu celého systému čtyř ložisek.

Štybar má k dispozici pouze jediný pár těchto kol, který si sám pořídil. Na zmrzlé trati je zatím neprojel a vlastně není ani jisté, jestli je k boji o duhový trikot využije. Podle mechaniků, kteří je ostatně kvůli sponzorským smlouvám nevidí příliš rádi a nechtějí je ani nikde ukazovat, si je potřeba na takto velmi tvrdá a vysoká kola chvíli zvykat. Jízda na sněhu a ledu je s nimi odlišná, než na ostatních 30 párech, které čtyřiadvacetiletý závodník používá.

A tak si jen přejme aby tato lehká, extrémně tuhá a aerodynamická kola s neuvěřitelnou akcelerací, byla právě tou zbraní, která Zdeňkovi pomůže k vítězství stejně, jako už několikát pomohla dříve jiným závodníkům.


Foto: Michal Červený, Miloš Lubas