Megi

Problem je asi v tom, ze jsem se na problem dival z pohledu zavodnika. Ten ma vyber omezen zajmy sponzora, ktery obcas potrebuje prosadit i ne uplne perfektni vyrobek, coz nemusi znamenat, ze by byl nepouzitelny..

Spis se zamyslim nad konkretnimi duvody nasazeni jednotlivych komponent..

odpověď na Vaclav — #17 1. vyska hlavy je sporna zalezitost: porad se najdou vyrobci, kteri na krosaka daji nemyslne vysokou hlavovku.. nizsi je zkratka prijemnejsi a je vice prostoru pro nastaveni predstvce.. Resit zarazky lanek mi prijde uplne zbytecne.. ta musi drzet pohromade a nesmi bejt extra tezka.. nekdo si treba i vrtal predstavce a sven mel provrtany sedlovky, aby mu slo lanko rovne.. Tuhost vidlice je take docela zajimava vec a to neni rozhodne jenom cyklokrosovym specifikem: kazdy vyrobce ma 'tu nejlepsi vidlici vubec' a to ze holt nektera na odmastenych rafcich lita deset centimetru dopredu a dozadu je druha vec..

2. Spalky urcene na konkretni rafky je vesela zalezitost, protoze kombinace kterou doporucuje vyrobce zkratka v cyklokrosu nefunguje za kazdych podminek.. Mekka smes je v terenu vyzkousena, i kdyz musi spalky po par zavodech pryc.. a jak se dostane lepidlo na rafek? opravdu lehce a staci kapka.. mechanik toho ma na lepeni dost a casto se stane, ze se brzdna plocha trochu uspini..

..

4. Kompakty uz opravdu moc lidi nevozi, maji spoustu nevyhod v zavodnim pouziti, nehlede na to ze ten prevod opravdu nema pri zavode vyuziti - i Koppenberg jde vyjet na 39-25, ale o 11-23 kazetach se zminuji..mohl jsem napsat i o 27mickach, ale ta uz na zavodni kolo vicemene nepatri a je opravdu malo prilezitosti, kde ji lze vyuzit..

5. dalo by se polemizovat, ze zalezi i na krizeni vypletu, coz take ovlivnuje stabilitu v zarackach, ale za svym tvrzenim si stojim, na nizkem rafku se skutecne lepe zataci a ohledne tuhosti, to jak je rozdil v pevnosti rafku pozna krome laboranta ve zkusebne maximalne prvni ctyricitka na svetaku.. a to jeste ti co jezdi kolem ty ctyricitky, tak jen kdyz maji zrovna formu a to mluvim z vlastni zkusenosti.. tam uz tuzsi rafky rozhodne vykon nezlepsi.. A mam na mysli spickova kola z vrcholu nabidek vyrobcu, kde jsou rozdily skutecne zanedbatelne..

Rozsah tematu by skutecne vydal na vice nez dva clanky, protoze by slo rozebirat jak ty vidlice, tak i pouzita sedla, koncovky na bovdeny, typy omotavek, moznosti vypletu, to ze se na dugastky da nalepit i jinej dezen, nebo i tebou zminene lepeni galusek, a kde ma kazdy mechanik trosku jiny postup.. Neni toho malo..

Teorie a praxe v cyklokrosu byva casto odlisna a nektere teoreticke znalosti s praxi ztraci na vyznamu.. Nevim, jaky mate k cyklokrosu vstah, ale pokud mate prakticke zkusenosti stejne jako teoreticke znalosti, mile rad vas doporucim nekteremu zavodnikovi jako mechanika. Take to nemyslim spatne, v cyklokrosu se pohybuji opravdu dlouho a mam s nim praktickych zkusenosti az moc. Tech teoretickych, katalogovych se mi uz tolik nedostava ale neboj se, snazim se je dohnat..

odpověď na jarno — #14 Vedeni lanek vrchem je super, a kdyz jsem dostal kolo s radicim vedenim dole, bal jsem se toho, ale nakonec se ukazalo, ze to tak hrozny nebylo a navic se mi libilo, ze to melo staveci srouby na hlavovce, coz se pri zavode hodilo.. kdyz kolikrat staci jen trochu pritahnout lanko a clovek nemusi do depa.. Kompakty sice jeden cas byl hit a docela i pretrvava, ale vetsinou se nevyplati ho nasadit.. Trate nemaji takove vyjezdy, kde by se to vyplatilo a mezi elitou, co nejde vyjet na 39-25, je lepsi bezet a kdyz to ostatni jezdi tak radsi zustat doma :) Clanek jsem psal skutence z hlediska zavodnika a je jiste, ze kdo nechce lamat do kazdyho prudsiho kopce, urcite budou kompakty lepsi.. druha moznost je kazeta se sedmadvacitkou..

Jeste jsem si vspomel, je to spise takova perlicka, ale to, ze by mel ram tak kratky rozvor, ze by se clovek kopal tretrou o predni kolo se u nekterych cyklokrosovych ramu opravdu stavalo, a nekdy neslo jen o kontakt, ale rovnou o to, ze se prednim kolem nedalo prez tretru v predni uvrati otocit :)

odpověď na jarno — #10 Urcite mate pravdu akorat tady je to trosku slozitejsi: Zadni stavba byva na krosovych kolech tak kratka, jak to jen dovoli mezera mezi zadnim kolem a sedlovou trubkou, takze zde uz hledat nelze. A kratsi horni ramova trubka skutecne dojem obratnejsiho kola vytvari, to je bez debat a v cyklokrosu je kratsi posed skutecne lepsi.. Se stredem mate pravdu, je to presne jak pisete a uplne jsem to zapomel ve clanku zminit.. S kratsimi klikami bych si nebyl tak jisty: rozhodne to neni masova zalezitost..

odpověď na Vaclav — #11 Urcite se pripojuji: zajimalo by me v jakych konkretnich bodech jsem byl nepresny - v cyklokrosovém prostředí (v tom závodním) se pohybuji relativně dlouho a s velkou částí materiálu o kterém píši mám osobní zkušenosti, ale i presto nevylucuji, ze se v nekterych vecech muzu splest..

1. na tento komentář reaguje jarno — #14

odpověď na eda — #6 Vspominam si, ze v-cka vozil jeden cas Krizak, kdyz jeste zavodil v terenu.. Jenomze na tom kole jezil jenom kdyz bylo sucho.. Muzu jenom hadat, ale myslim si, ze to chtelo mit dobre vystelovane brzdy, spalky nedrhly.. Ohledne kotoucu jsem se trosku rozepsal nize..

odpověď na Jarda54 — #8 Urcite, jakmile maji brzdy prepakovani uspusobene pro silnicni paky, tak se jejich pouziti neda vyloucit.. Krosaky na kotoucich se objevuji v nabidkach ruznych znacek delsi dobu a od te doby co jsou kotouce povolene, hodne jich pribylo.. Vesmes pouzivaji specialni mechanicke trmeny s vhodnym prepakovanim (tusim neco jako Avid BB road?).. Jde ale jen o kola nizsi a stredni tridy..Treba az nekdo vyresi jak k dualum pridelat hydrauliky, bude se na tom mozna zavodit.. Ale objevil jsem i jeden zavodni special na kotoucich a objevi se v jednom z dalsich clanku o cyklokrosove technice..

Jinak diky za pochvalu clanku..