IBIS HDR 650b – vaše volba 26 nebo 27,5 palcových kol

Nový rozměr kol jsem měl příležitost otestovat na Norco Range Killer či Giantu Trance SX, ovšem Ibis je trošku jiná liga. Karbonový rám osazený komponenty Shimano XT/XTR a koly na ráfcích ZTR sliboval nižší hmotnost než obě dříve testovaná kola, a také lepší pocit z jízdy, vycházející z vlastnosti karbonu celkově zjemnit jízdní dojem. Bez pedálů se hmotnost kola ve velikosti Medium zastavila těsně pod hranicí třinácti kilogramů, což je na celoodpružené enduro s teleskopickou sedlovkou velice příjemná hodnota.

Nutno však podotknout, že u há-dé-erka došlo oproti jeho šestadvacetipalcovému bratříčkovi ke snížení zdvihu ze 160 na 130 mm. Důvod je zřejmý – sedmadvacítkový Ibis využívá totožný přední rámový trojúhelník i zadní stavbu jako klasický model Mojo HDR, celá přestavba na 27,5” kola tedy proběhla výměnou za kratší tlumič a změnou jeho úchytu. Tím zůstala zachována ibisovská geometrie kola a přitom se povedlo rám osadit většími koly.

Kdo si nebude takto drahé kolo kupovat jen na odiv jako ukázku, že na to prostě má, bude také jistě mile potěšen možností využít více zdvihu při návratu na menší 26 “ kola. Takže ten samý rám může použít i jako základ pro freeridověji zaměřený stroj. Samozřejmě to znamená nutnost si obstarat i původní delší tlumič délky 220 mm s odpovídajícím úchytem, pár odolnějších kol v šestadvacítkovém rozměru, a v případě vidlice klidně můžeme sáhnout i po 180 mm zdvihu s dvacítkovou osou náboje. Námitka, že kupovat nový set kol a vidlici je nesmysl, dostane trhlinu, pokud si spočítáme, kolik stojí kompletní freeridové kolo a kolikrát ročně ho použijeme oproti rychlejšímu enduro kolu. Tímto způsobem tak ušetříme nejen peníze za dvě kola, ale také místo v garáži či dílně.

Co mě trochu zklamalo, byla vidlice. Proti foxce s kashimou ani jejímu chodu nic namítat nelze. Ovšem proč univerzální horské kolo nemá měnitelný zdvih u vidlice, je otázka. Někteří mechanici by mohli namítnout, že je to z důvodu možné poruchovosti, ale s tím osobně nesouhlasím. Když už si kupuji takové kolo, musím počítat, že život usnadňující technologie, jako je měnitelný zdvih či teleskopická sedlovka vyžadují údržbu a servis. A pokud pojedu s kolem závodit, třeba právě v enduru a bude mi záležet na výsledku, nejspíš si závodně důležité součásti nechám předem zkontrolovat. Rozhodně však budu vyžadovat možnost si snížit zdvih vidlice do výjezdu, abych zbytečně neplácal energií.

Ale dost už úvah typu co by, kdyby. Pojďme se podívat na sedmadvacítkové Mojo HDR trochu podrobněji. Oproti původnímu modelu HD došlo díky inovované technologii výroby karbonu ke snížení hmotnosti rámu v řádu stovky gramů (přesná hodnota záleží na velikosti a barvě), zadní stavba disponuje větší prostupností nejen u kol (s přehledem pojme pláště rozměru 2,35“ většiny výrobců), ale také u patek pro použití jedenáctipastorkové kazety. Pro freeridové jednopřevodníky je rám uzpůsoben k montáži napínáku ISCG5. Jednou z nejzajímavějších partií je pak plastový kryt spodní rámové trubky, který slouží i jako kryt spodem vedených bowdenů a hadiček. Spodní ložiska spodního vahadla byla zvětšena na průměr 28 mm, takže se ještě zvýšila už tak vynikající tuhost zadní stavby.

Odpružení
Systém odpružení s virtuálním čepem DW Link není žádným nováčkem a patří k osvědčeným systémům, neboť splňuje základní požadavek na funkční systém – pruží pouze pod rázy od povrchu, ale zachovává imunitu na tah řetězu. O tom jsem měl šanci se opět přesvědčit na vlastní kůži. Testovací model ve velikosti M mi připravil přímo bývalý reprezentační mechanik Jan "Dlouhán" Přistoupil a po nastavení tlaku v tlumiči, odpovídající mé hmotnosti, se pístnice zanořila až do třetiny své délky. Ačkoliv se kolo po nasednutí tvářilo měkčí, než je zvykem, systém odpružení měl dokonalou šanci předvést, co v něm je.

Je to odpružené kolo, takže pohádky o tom, jak se otevřený tlumič pod šlápnutím ani nehne, si tu vymýšlet nebudu. Ale o žádném pohupování při šlapání řeč být nemůže, DW link prostě patří k těm nejlepším systémům na trhu díky tomu, že jezdce ve výjezdu neobtěžuje, zatímco v technickém terénu to je úplně jiné kafe. Ibise jsem si vzal na kemp Cyklotreninku, který se konal na pasážích tratě legendárního maratonu Sudety, takže si asi umíte představit, jakým terénem jsme jezdili.