Kroska aneb co (ne)víte o cyklokrosovém kole

Čím je dnes cyklokrosový speciál charakteristický a která technická specifika jsou pro závodníky nejpodstatnější?

Autor: David Menger
Kroska aneb co (ne)víte o cyklokrosovém kole

Cyklokrosové kolo není zas tak speciálním strojem, jak bývá často rádo prezentováno. I přes malé změny v geometrii oproti silničnímu kolu, se speciality omezují jen na komponenty, které jsou nutné ve spojení s použitými terénními galuskami.

Nejprve k požadavkům na cyklokrosový speciál: v první řadě je nutné, aby galuska oblepená blátem měla dost prostoru projít vidlicí, eventuelně zadní stavbou. Tomu musí být přispůsoben rám, krerý je v kritických místech patřičně rozšířen a je zajímavé, že na toto specifikum někteří výrobci někdy málo pamatují a takové kolo pak dovede závodníka na trati s jílovitým blátem pěkně potrápit.

Mezi výrobce, jejichž cyklokrosové speciály jsou nejvíce vidět, patří jednoznačně Ridley. Tato značka je v této oblasti současně nejprogresivnější a to i proto, že při vývoji cyklokrosových rámů musí brát v potaz připomínky profesionálních závodníků z týmů Telenet Fidea a Sunweb. Podobně je na tom i Stevens, na kterém jezdí Niels Albert. Ten už má ve své nabídce rám připravený pro osazení elektronickou sadou. Setkáváme se ale například i s koly značek Merida, Colnago, Cannondale, Empella a našimi, jako Duratec nebo Prodoli. Skoro lze říci, že každý větší výrobce kol má v nabídce cyklokrosový model, ať už profesionálních kvalit, nebo určený amatérským jezdcům.

A samozřejmě, jak výrobci rozvíjejí technologie výroby rámů, krosová kola nejdou žádnou vlastní cestou a přebírájí jich maximum. Proto je nejčastější konstrukcí rámu karbonový monocoque, kterým je jak Ridley, Stevens, Merida, Orbea a další. Nejde ale o jedinou používanou technologii a najdou se i výjimky. Například Colnago má stále vlepovanou zadní stavbu do monocoque rámového trojúhelníku. Karbon ale převládá proto, že výkonnostní požadavky na konstrukci jsou skoro totožné se silničním kolem, a také karbon dovoluje při vývoji rámu jednodušeji zvyšovat boční tuhost a zároveň efektivněji snižovat hmotnost celého rámu. Zajímavostí je, že profesionální jezdci volí komponenty spíše hliníkové, než karbonové. Velká část závodníků se vrací k hliníkovým řídítkům a představcům, protože přeci jen stále nabízejí větší tuhost, která je při častých rozjezdech z nulové rychlosti potřeba.

Ani v geometrii cyklokrosových kol není velký rozdíl oproti silničním. U cyklokrosových rámů se výrobci snaží neexperimentovat s velkým slopingem z čistě prozaického důvodu: kolo by šlo hůře hodit na rameno. Rám musí být v rychlostech okolo třiceti km/h dostatečně stabilní, ale zároveň hbitý v ostrých zatáčkách. Proto je oproti silničním kolům horní rámová trubka kratší než obvykle a celé kolo má více položené úhly, zejména u vidlice, což vede ke kýženému kompromisu. S kratším kolem se lépe manipuluje a zároveň na rovinkách drží stopu. Cyklokrosaři si navíc ještě zlepšují ergonomii posedu zvedlými řadícími pákami, za které se nejčastěji drží.

Terénním galuskám jsou přispůsobeny i brzdy. Nově jsou povoleny kotoučovky, ale v jejich neprospěch mluví neexistence hydraulických těl řadících pák, což znamená nutnost zvolit mechanické brzdy, dále pak je potřeba přeplést silniční kola na kotoučové náboje a v neposlední řadě i sami závodníci mají obavy ze škrtajících kotoučů v blátivých závodech. Přínos v podobě vyšší účinnosti, pak kvůli těmto problémům závodníci raději oželí a i když s nimi někteří experimentují, nejpoužívanější jsou stále cantilevry. U těch je nutné zvolit kompromis mezi vzdáleností brzdových špalků od ráfku a účinností, protože tyto dvě vlastnosti jsou mezi sebou v rozporu.

S vlastním řešením přišel Avid, který svými Shorty Ultimate, u kterých lze nejet plynule měnit napětí pružiny, a to není u cyklokrosových brzd běžná vlastnost, ale dovolují nastavit úhel ramen a tím i jejich účinnosti. Je ale nutné zmínit, že klasické cyklokrosové brzdy od Froglegs, nebo 4ZA, mají stále větší prostor mezi špalkem a ráfkem než Avid. Nevýhodou, se kterou si konstruktéři Avidu nedovedli poradit, je že kvůli délce ramen se lze, při jejich širším rozevření, o ně lehce kopnout kotníkem, což prakticky jejich nastavení značně omezuje.

Nižší účinnost brzd se tak dohání hlavně špalky. A protože se používají hlavně karbonové ráfky, se kterými hlavně za mokra skoro nelze zabrzdit, cyklokrosaři místo doporučených korkových špalku volí měkké gumové. Karbonové ráfky v kombinaci s gumovými špalky by na silničním kole mohly brzdit velmi ostře, na cyklokrosovém kole však svou funkci plní mnohem snesitelněji. Kolují fámy, že se špalek muže k ráfku připéct. To ovšem musím, alespoň částečně vyvrátit. Pravda je taková, že při rychlém zastavení může špalek zůstat na ráfku přilepený, ale stačí se znovu rozjet a hned se odlepí. Pravdou je, že gumové špalky na karbonových ráfcích rychleji ubývaji. Problém může spíše nastat v případě, že se na brzdnou plochu při lepení galusek dostane nepatrné množství lepidla. Pak kolo nemusí brzdit rovnoměrně, může při brždění velmi vibrovat a hlavně brzdí přímo jedovatě tak, že brzdnou sílu nelze rozumě dávkovat. To může způsobit ztrátu adheze a následně pád.

Cyklokrosovým specifikem jsou hlavně galusky, které se v poslední době objevují i ve světě horských kol. O jejich vlastnostech překvapivě tolik nerozhoduje jejich vzorek a směs, ale hlavně podajnost boků, protože se v terénu galusky vozí hodně podhuštěné a to rozhoduje jak o jejich přilnavosti, tak i o valivém odporu. Díky nižšímu tlaku se styčná plocha gumy zvětšuje a měkký materiál pak rychleji a s menším odporem reaguje. Podle tohoto kritéria jednoznačně vedou galusky Dugast. Jejich korpus se vyrábí v nezměněné podobě řadu let a nedají na ně dopustit hlavně Belgičané. Někteří je zejména na blátě vozí tak prázdné, že jim dělá problém zatočit na asfaltu. Tady se totiž měkké boky žvýkají nejvíce.

Oproti tradičním belgickým Dugastům český výrobce Tufo, svoje galusky během posledních let o hodně vylepšil. Narozdíl od extra měkkých Dugastek jsou ale Tufa stále o něco tvrdší. Jenomže to neznamená, že by byly horší. Jejich méně podajnější boky je totiž činní více tolerantnější k chybám jezdce a ten se pak nemusí bát, že se galuska při jeho chybě “žvýkně”. Tufa mají už také o dost měkčí směs, než měly dříve, která nevýhody tvrdších boků vyvažuje. Nelze nezapomenout také na italské galusky Challenge. Pláště se v cyklokrosu nepoužívají, protože je nelze tak dobře podhustit a jsou velice nepodajné. Výběr vzorků nabízí každá značka prakticky stejný. Jde o hladký vzorek, který je vhodný na suché a rychlé, eventuelně zledovatělé tratě, takzvané šipky, což je středně hrubý vzorek, který je prakticky univerzální. Posledním je hrubý vzorek, který závodníci volí na blátivých tratích.

Co se týče dalšího osazení, to je shodné víceméně se silničním kolem. V řazení v terénu převládá zejména Sram a Shimano, i to elektrické. Campagnolo tolik používáno není, ale není to tím, že by bylo oproti ostatním v terénu nevýhodou. Kazety se používají v rozsahu 12-25, výjimečně 11-23 a převodníky závodníci volí v rozsahu buď 39-46, nebo 39-48. Pro cyklokros tolik typické jednopřevodníky už nejsou tak častým úkazem. Je to způsobeno hlavně tím, že v poslední době tratě mění charakter a začínají být rychlejší a řazení už je tak přesné, že se není nutné tolik obávat spadnutí řetězu. Elektrika v terénu funguje skvěle a dalo by se říci, že i lépe než sada s klasickým vedením. Na chod nového neelektrického Dura-Ace si závodníci stěžují, protože je horší, než u starší generace a další nevýhodou jsou řadící bovdený vedené pod omotávkou, které znemožňují jejich rychlé promazání. Toto je ale řešeno vedením bovdenu v jednom kuse tak, že se do něj voda nemá kudy dostat.

Jak už bylo řečeno, v cyklokrosu se používají hlavně karbonové ráfky a poslední trend je, že se vozí ty nejnižší. Technologie už dospěla tak daleko, že nižší ráfek není méně pevný a oproti vysokému se na něm mnohem lépe zatáčí. Pedály volí závodníci nejčastěji Shimano. Jejich těla jsou už natolik “děravá”, že odpadají problémy s jejich zanesením. Ostatní značky, jako Crankbrothers, nebo Time se používají už jen zřídka.

To, co dělá cyklokrosové kolo skutečnou střelou v lehkém terénu, je jeho nižší hmotnost oproti srovnatelnému horskému kolu a vyšší efektivita přenosu energie díky větším kolům, užším galuskám a hlavně pevné vidlici. Při správně nahuštěných galuskách je pak jízda i relativně komfortní a pak není nic neobvyklého, když nějaký ten kořínek cvakne na ráfek. Cyklokrosové kolo vám ale neodpustí žádnou chybu a vyžaduje opravdu techničtější způsob jízdy, zato nabídne skutečně dynamické svezení a technicky vybaveným jedincům nebude činit problém svézt se i v běžném XC terénu.

Příště vám představíme kola nejlepších českých a světových cyklokrosařů...

Přečteno - 34215x Tagy: cyklokros
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Světový pohárCyklokrosový svěťák se stěhuje do Německa, Nash musí zvládnout start
    Cyklokrosový svěťák se stěhuje do Německa, Nash musí zvládnout start
  2. ZávodyFotogalerie: SP CX #4 - Bogense 2017
    Fotogalerie: SP CX #4 - Bogense 2017
  3. ZávodyFotogalerie: SP CX - trenink, Bogense 2017
    Fotogalerie: SP CX - trenink, Bogense 2017
  4. Světový pohárCyklokrosový svět je v Dánsku, pokračuje SP už i s Katkou Nash
    Cyklokrosový svět je v Dánsku, pokračuje SP už i s Katkou Nash
  5. ZávodyFotogalerie: Toi Toi Cup #5 - Uničov 2017
    Fotogalerie: Toi Toi Cup #5 - Uničov 2017
  6. TechnikaFotogalerie: Cannondale SuperX Force 1
    Fotogalerie: Cannondale SuperX Force 1

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #22 Ferens - vloženo: 10.12.2010 v 00:25:58

    odpověď na Vaclav — #19 Když už jsi Václave tak všímavej, (že vidíš, že na první fotce je kolo na kompaktech ) tak by jsi si taky mohl všimnout že ty kompakty jsou ale doplněny o převodníky 46/39 takový standart co vozí asi 95%krosařů. A kdyby jsi se tomu divil proč tam teda davali kompakty když maji 39převodník, tak je to kvůli tomu, že běžně Sunweb vozí Dura-ace, ale rám Ridley je konstruován pro středy BB30 a tak se musí použít redukce... to znamená značné navýšení váhy kola. Ale evidentně o kolech a hlavně o těch cyklokrosových víš hodně, tak sesmol nějakej článek myslím, že jej MTBS.CZ rádo zveřejní. Takový hlas z lidu. Vem to jako výzvu, on kritizovat umí každej. A hlavně v čechách.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #21 TomasCX - vloženo: 24.11.2010 v 04:20:50

    Rozhodne dobry zacatek serialu. Nacrtnuta osnova. Tesime se na dalsi, vic specializovane dily - ramy, galusky, vidlice, brzdy, udrzba, priprava kola do mokra ... proste jen houst. Publikum urcite mas.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #20 Tom - vloženo: 19.11.2010 v 15:36:23

    Mě se článek líbí, bohužel o kroskách se toho moc nepíše a tak já osobně vítám každou iniciativu a pokud se objeví nějaký ten test, budu jen rád. Pár postřehů ke geometrii a brzdám. Na pár kroskách jsem jezdil a sám používám (nezávodně) rám od Fortu. Ten konkrétně má délku horní trubky stejnou jako sedlová "roura" (56 cm na 56 cm) a stejný poměr myslím mají i jeho silniční kola. Má samozřejmě delší zadní stavbu a trochu odlišné úhly. Osobně používám krátké "V" brzdy, klasické cantilevrové brzdy jsou přeci jen méně účinné. Řazení mám Campagnolo, kompaktní převodníky.

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #19 Vaclav - vloženo: 19.11.2010 v 13:03:09

    K tem Compactum jen hned na titulni fotce je kolo na compactech :o) a treba Gavenda taky vozi compact ale ano vetsina lidi vozi kliky s rozteci 130mm.

    Jinak kdyz mi dohodis nejakou praci budu jen rad a samozrejmne ti necham procenta. Praktickejch zkusenosti mam asi vic nez tech teoretickejch, nemam ted uz tolik casu se vzdelavat..... bohuzel

    1. na tento komentář reaguje Ferens — #22
    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #18 Megi - vloženo: 19.11.2010 v 11:23:20

    Problem je asi v tom, ze jsem se na problem dival z pohledu zavodnika. Ten ma vyber omezen zajmy sponzora, ktery obcas potrebuje prosadit i ne uplne perfektni vyrobek, coz nemusi znamenat, ze by byl nepouzitelny..

    Spis se zamyslim nad konkretnimi duvody nasazeni jednotlivych komponent..

    odpověď na Vaclav — #17 1. vyska hlavy je sporna zalezitost: porad se najdou vyrobci, kteri na krosaka daji nemyslne vysokou hlavovku.. nizsi je zkratka prijemnejsi a je vice prostoru pro nastaveni predstvce.. Resit zarazky lanek mi prijde uplne zbytecne.. ta musi drzet pohromade a nesmi bejt extra tezka.. nekdo si treba i vrtal predstavce a sven mel provrtany sedlovky, aby mu slo lanko rovne.. Tuhost vidlice je take docela zajimava vec a to neni rozhodne jenom cyklokrosovym specifikem: kazdy vyrobce ma 'tu nejlepsi vidlici vubec' a to ze holt nektera na odmastenych rafcich lita deset centimetru dopredu a dozadu je druha vec..

    2. Spalky urcene na konkretni rafky je vesela zalezitost, protoze kombinace kterou doporucuje vyrobce zkratka v cyklokrosu nefunguje za kazdych podminek.. Mekka smes je v terenu vyzkousena, i kdyz musi spalky po par zavodech pryc.. a jak se dostane lepidlo na rafek? opravdu lehce a staci kapka.. mechanik toho ma na lepeni dost a casto se stane, ze se brzdna plocha trochu uspini..

    ..

    4. Kompakty uz opravdu moc lidi nevozi, maji spoustu nevyhod v zavodnim pouziti, nehlede na to ze ten prevod opravdu nema pri zavode vyuziti - i Koppenberg jde vyjet na 39-25, ale o 11-23 kazetach se zminuji..mohl jsem napsat i o 27mickach, ale ta uz na zavodni kolo vicemene nepatri a je opravdu malo prilezitosti, kde ji lze vyuzit..

    5. dalo by se polemizovat, ze zalezi i na krizeni vypletu, coz take ovlivnuje stabilitu v zarackach, ale za svym tvrzenim si stojim, na nizkem rafku se skutecne lepe zataci a ohledne tuhosti, to jak je rozdil v pevnosti rafku pozna krome laboranta ve zkusebne maximalne prvni ctyricitka na svetaku.. a to jeste ti co jezdi kolem ty ctyricitky, tak jen kdyz maji zrovna formu a to mluvim z vlastni zkusenosti.. tam uz tuzsi rafky rozhodne vykon nezlepsi.. A mam na mysli spickova kola z vrcholu nabidek vyrobcu, kde jsou rozdily skutecne zanedbatelne..

    Rozsah tematu by skutecne vydal na vice nez dva clanky, protoze by slo rozebirat jak ty vidlice, tak i pouzita sedla, koncovky na bovdeny, typy omotavek, moznosti vypletu, to ze se na dugastky da nalepit i jinej dezen, nebo i tebou zminene lepeni galusek, a kde ma kazdy mechanik trosku jiny postup.. Neni toho malo..

    Teorie a praxe v cyklokrosu byva casto odlisna a nektere teoreticke znalosti s praxi ztraci na vyznamu.. Nevim, jaky mate k cyklokrosu vstah, ale pokud mate prakticke zkusenosti stejne jako teoreticke znalosti, mile rad vas doporucim nekteremu zavodnikovi jako mechanika. Take to nemyslim spatne, v cyklokrosu se pohybuji opravdu dlouho a mam s nim praktickych zkusenosti az moc. Tech teoretickych, katalogovych se mi uz tolik nedostava ale neboj se, snazim se je dohnat..

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #17 Vaclav - vloženo: 19.11.2010 v 10:25:59

    1, geometrie ramu se tu uz nakousla ale porad tu treba chybi neco o vyskach hlav o vidlicich kde jsou zasadni rozdily v jejich povnostech a odolnostech vuci sile predni brzdy. Rozdilne sloupky jak prumery tak materialy popisy ruznych reseni zarazek bowdenu jak brzdovych tak radicich a ruzne zpusoby jejich vedeni a prilis maly rozhled do produkce ramu zde zamereno prakticky pouze na evropskou produkci.

    2, v brzdovych systemech a volbe spaliku pro karbon rafky je tu velky zmatek podmineny hlavne nespravne pouzitym materialem. Casto vidany predevsim v nasich koncinach a nepochopenim jejich funkce treba Avid Shorty Ultimate - ale ani treba v USA nekteri nechapou viz fotka zadni brzdy J. Powerse. Jak zustene lepidlo na rafku?? - to si nemuze zadny mechanik dovolit.

    3, rozdily v galuskach nic o lepeni nic o nutnosti u nekterych modelu s peci o jejich boky, pouze tri vyrobci? atd.

    4, prevody nejcastejsi placky jsou beze sporu 38/46 ale ty co jsou zminene jsou samozrejmne variantou ale muzeme se setkat treba s 36/46 tedy kliky compact kazety urcite nejvic 12-25 ale casto i uplne jine treba Zdenek Stybar. Nekteri zavodnici maji i kola s tesimi kvalty urcenymi do poslednich kol zavodu s vidinou spurtu atd.

    5, tuhost carbon hlinik do toho se radsi nepoustej nebo pevnost nizky vs vyssi nebo vysoky karbnovy rafek... nizsi rafky se voli z uplne jineho duvodu....

    A mohli bychom pokracovat dlouho dal ale to by dalo na celej clanek. Proste chce se to vic zajimat a vzdelavat a nebyt uzavreny jen na to, co se toci okolo.

    Nechtel jsem rict prvim komentarem nic spatneho jen jsem od nadpisku cekal trochu vic.

    1. na tento komentář reaguje Megi — #18
    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #15 Megi - vloženo: 19.11.2010 v 10:22:48

    odpověď na jarno — #14 Vedeni lanek vrchem je super, a kdyz jsem dostal kolo s radicim vedenim dole, bal jsem se toho, ale nakonec se ukazalo, ze to tak hrozny nebylo a navic se mi libilo, ze to melo staveci srouby na hlavovce, coz se pri zavode hodilo.. kdyz kolikrat staci jen trochu pritahnout lanko a clovek nemusi do depa.. Kompakty sice jeden cas byl hit a docela i pretrvava, ale vetsinou se nevyplati ho nasadit.. Trate nemaji takove vyjezdy, kde by se to vyplatilo a mezi elitou, co nejde vyjet na 39-25, je lepsi bezet a kdyz to ostatni jezdi tak radsi zustat doma :) Clanek jsem psal skutence z hlediska zavodnika a je jiste, ze kdo nechce lamat do kazdyho prudsiho kopce, urcite budou kompakty lepsi.. druha moznost je kazeta se sedmadvacitkou..

    Jeste jsem si vspomel, je to spise takova perlicka, ale to, ze by mel ram tak kratky rozvor, ze by se clovek kopal tretrou o predni kolo se u nekterych cyklokrosovych ramu opravdu stavalo, a nekdy neslo jen o kontakt, ale rovnou o to, ze se prednim kolem nedalo prez tretru v predni uvrati otocit :)

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #14 jarno - vloženo: 19.11.2010 v 10:06:10

    odpověď na Megi — #13 Nevím, jak to vozí závodníci, ale na sériová kola se běžně osazují kliky o 2,5 mm kratším než je běžné. Jinak se i zde začínají prosazovat dvojpřevodníky s kompaktní roztečí a to nejčastěji s počtem převodů 36(34)/46(48). Další specifikum, co se mi ještě vybavilo, je vedení lanek horem, kvůli zanášení blátem.

    odpověď na Vaclav — #11Václave buď konkrétní, také by mě to zajímalo.

    1. na tento komentář reaguje Megi — #15
    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #13 Megi - vloženo: 19.11.2010 v 09:39:02

    odpověď na jarno — #10 Urcite mate pravdu akorat tady je to trosku slozitejsi: Zadni stavba byva na krosovych kolech tak kratka, jak to jen dovoli mezera mezi zadnim kolem a sedlovou trubkou, takze zde uz hledat nelze. A kratsi horni ramova trubka skutecne dojem obratnejsiho kola vytvari, to je bez debat a v cyklokrosu je kratsi posed skutecne lepsi.. Se stredem mate pravdu, je to presne jak pisete a uplne jsem to zapomel ve clanku zminit.. S kratsimi klikami bych si nebyl tak jisty: rozhodne to neni masova zalezitost..

    odpověď na Vaclav — #11 Urcite se pripojuji: zajimalo by me v jakych konkretnich bodech jsem byl nepresny - v cyklokrosovém prostředí (v tom závodním) se pohybuji relativně dlouho a s velkou částí materiálu o kterém píši mám osobní zkušenosti, ale i presto nevylucuji, ze se v nekterych vecech muzu splest..

    1. na tento komentář reaguje jarno — #14
    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #12 edao - vloženo: 19.11.2010 v 09:23:17

    odpověď na Vaclav — #11 Mohl bys být trošku konstruktivně konkrétní?

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #11 Vaclav - vloženo: 19.11.2010 v 08:43:29

    Článek se pro někoho, kdo se v daném oboru nepohybuje, může zdát zajímavý a může v něčem napovědět. Ale jinak je článek plný chyb, omylů a značně nepřesných informací. Výsledkem je poměrně pěkný blábol složený z maličké špetky informací a znalostí problematiky materiálu jak je už v našich končinách zvykem. Sorry

    1. na tento komentář reaguje edao — #12
    2. na tento komentář reaguje Megi — #13
    3. na tento komentář reaguje jarno — #14
    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #10 jarno - vloženo: 19.11.2010 v 08:11:23

    Ahoj, článek pěkný, jen bych měl pár poznámek ke geometriím. Kratšího rozvoru a tedy větší obratnosti se dosahuje spíše krátkou zadní stavbou než krátkou horní trubkou. Při příliš krátkém předním troúhelníku totiž hrozí kontakt tretry s předním kolem. V článku vůbec není zmíněna vyšší výška šlapacího středu nad zemí oproti silničním kolům. Střed u krosek bývá z důvodu možnosti šlapat i v zatáčkách zhruba o 1 cm výš. Někteří výrobci, ale přesto používají podsazení středu shodné se silničními koly. Buď jsem to přehlédl a nebo v článku není zmíňka o kratších klikách, jež krosaři vozí. A ještě malý detail k těm materiálům rámů. Například Todd Wells (Specialized) vozí letošní hliníkový model CruX a to z toho důvodu že současný CruX carbon za ním svou tuhostí stejně jako "závodností" geometrie pokulhává. Koho by toto téma zajímalo více a současně trošku vládne američtinou :), nechť navštíví stránky www.cyclingnews.com, kde se v poslední době testům krosek (sériovým i závodním) nadmíru věnuji.

    1. na tento komentář reaguje Megi — #13
    odpověz na tento komentář
  13. avatar
    #9 Megi - vloženo: 18.11.2010 v 21:11:13

    odpověď na eda — #6 Vspominam si, ze v-cka vozil jeden cas Krizak, kdyz jeste zavodil v terenu.. Jenomze na tom kole jezil jenom kdyz bylo sucho.. Muzu jenom hadat, ale myslim si, ze to chtelo mit dobre vystelovane brzdy, spalky nedrhly.. Ohledne kotoucu jsem se trosku rozepsal nize..

    odpověď na Jarda54 — #8 Urcite, jakmile maji brzdy prepakovani uspusobene pro silnicni paky, tak se jejich pouziti neda vyloucit.. Krosaky na kotoucich se objevuji v nabidkach ruznych znacek delsi dobu a od te doby co jsou kotouce povolene, hodne jich pribylo.. Vesmes pouzivaji specialni mechanicke trmeny s vhodnym prepakovanim (tusim neco jako Avid BB road?).. Jde ale jen o kola nizsi a stredni tridy..Treba az nekdo vyresi jak k dualum pridelat hydrauliky, bude se na tom mozna zavodit.. Ale objevil jsem i jeden zavodni special na kotoucich a objevi se v jednom z dalsich clanku o cyklokrosove technice..

    Jinak diky za pochvalu clanku..

    odpověz na tento komentář
  14. avatar
    #8 Jarda54 - vloženo: 18.11.2010 v 19:45:02

    Tektro dělá takové nižší véčka, která jsou určna na cyklokrsos nebo treková kola. Co se týče kotoučovek, např. Merida ted nabízí nové modely na kotoučovkách, napojených na dualy - viz test poslední číslo časopisu Velo.

    1. na tento komentář reaguje Megi — #
    2. na tento komentář reaguje Megi — #9
    odpověz na tento komentář
  15. avatar
    #7 Jarda54 - vloženo: 18.11.2010 v 19:45:01

    Tektro dělá takové nižší véčka, která jsou určna na cyklokrsos nebo treková kola. Co se týče kotoučovek, např. Merida ted nabízí nové modely na kotoučovkách, napojených na dualy - viz test poslední číslo časopisu Velo.

    odpověz na tento komentář
  16. avatar
    #6 eda - vloženo: 18.11.2010 v 18:29:18

    Opravdu zajímavý článek, souhlasím s ostatními.

    Měl bych několik doplňujících dotazů.

    Zajímalo by mě, jestli byly někdy v cyklokrosu pokusy používat V brzdy, a jestli by to vůbec brzdilo při použití silničních pák.

    Nejvíc mě ale zajímá, jestli je možné mechanické kotoučovky napojit přímo na silniční dualy.

    Děkuji za odpovědi.

    1. na tento komentář reaguje Megi — #
    2. na tento komentář reaguje Megi — #9
    odpověz na tento komentář
  17. avatar
    #5 HonzaKucera - vloženo: 18.11.2010 v 17:51:47

    Musim rict ze hodne profesionalne napsane.

    Well done.

    odpověz na tento komentář
  18. avatar
    #4 teh - vloženo: 18.11.2010 v 13:25:09

    pekny clanek, diky

    odpověz na tento komentář
  19. avatar
    #3 PetrM - vloženo: 18.11.2010 v 12:18:18

    Opravdu zajimavy a pekne napsany clanek... pochvala.

    odpověz na tento komentář
  20. avatar
    #2 yoolaus - vloženo: 18.11.2010 v 10:25:55

    odpověď na edao — #1 jj, pravdu vravis !! uz len zohnat 30litrov na cx bike..

    odpověz na tento komentář
  21. avatar
    #1 edao - vloženo: 18.11.2010 v 10:05:24

    Zajímavě napsaný článek.

    1. na tento komentář reaguje yoolaus — #2
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744