Přírodní „dryáky“ proti nachlazení: Česnek

Česnek není nepostradatelný pouze v mnoha národních kuchyních, ale po celá tisíciletí patří pro své účinky na lidský organismus k nepostradatelným medikamentům všímavého lidového léčitelství. Dvaadvacet česnekových receptur nalezneme např. na unikátním Ebersově papyru (1550 př. n. l.). Pokyny pro starověké lékaře se týkají léčby srdečních potíží, bolestí hlavy, bodnutí hmyzem a dokonce i léčebných postupů u nádorových onemocnění.

V současné době je česnek samozřejmou ingrediencí mnoha jídel, osvědčeným lidovým léčebným prostředkem i vděčným objektem výzkumů. Zajímavá je kupříkladu jedna rozsáhlá mezinárodní studie s názvem „Česnek a zdraví”, kterou financovala EU a na níž se podílelo 15 nezávislých výzkumných skupin ze šesti evropských zemí (http://www.plant.wageningen-ur.nl/projects/garlicandhealth/). Něco na tom česneku tedy asi bude…

Čím nás okouzlí?
Ve 100 g česneku najdeme asi 15-25 mg vitaminu C, menší množství vitaminů skupiny B, značné množství síry a jódu, dále draslíku, vápníku a železa. Na vitaminy je bohatší mladá česneková nať, než obvykle používané paličky. Látka, která česneku dodává ony žádoucí antibakteriální vlastnosti, se jmenuje allicin, ten se v česneku však kupodivu objeví až po mechanickém narušení stroužku (např. rozmačkání). Nearomatický sirný glykosid alliin, obsažený v neporušených stroužcích, se totiž po mechanickém rozrušení mění (působením jistého enzymu) na onen silně aromatický sulfid allicin.

Česnek dále, podobně jako další cibuloviny, obsahuje inulin, rozpustnou vlákninu, která je bezvadným zdrojem energie pro symbiotické střevní bakterie. Inulin má tedy prebiotický efekt, a navíc se zdá, že zlepšuje absorpci hůře vstřebatelného železa z potravin rostlinného původu.

Antibakteriální „dryák“ a startér imunitní odezvy
Sulfidy obsažené v česneku pravděpodobně v organismu brání růstu např. stafylokoků i dalším „nepřátelským“ bakteriím. Působí též proti některým plísním a kvasinkám. Další látky ukryté v aromatických bílých stroužcích ovlivňují specifickou i nespecifickou imunitní odezvu (specifická „bojuje“ s konkrétním antigenem, kdežto nespecifická se účastní všech obranných procesů). Z několika málo vět tedy logicky vyplývá, že česnek bude naprosto ideální ingrediencí podzimní a zimní kuchyně, protože i to co jíme, se samozřejmě z dlouhodobého i aktuálního krátkodobého hlediska odráží na našem celkovém zdravotním stavu – kondici.

Další aromatické benefity – antioxidační i protirakovinné účinky
Výzkumy z posledních let naznačují, že allicin patří mezi látky s tzv. antioxidačním působením neboť zpomaluje nežádoucí oxidaci a neutralizuje volné radikály (podrobnější text o antioxidantech najdete zde: Nejběžnější antioxidanty ve sportovní výživě), které mohou negativně ovlivňovat nejen zdraví, ale také sportovní výkon (více zde: Volné radikály zhoršují sportovní výkon).

Velká pozornost je též upnutá k protirakovinným účinkům sulfidů na trávicí trakt (žaludek, střeva) a plíce. Sulfidy působí pozitivně také látkovou výměnu, přesněji podporují procesy, působící jako prevence srdečně-cévních onemocnění. Výzkumy prováděného ve fyziologickém ústavu „Charité University of Medicine“ v Německu ukázaly, že česnek v tomto případě nepůsobí jen preventivně, ale i léčebně a může některé arteriosklerotické změny zvrátit. (Arterioskleróza: předskokan infarktu a mrtvice, je degenerativní onemocnění cév ve kterých se ukládají tukové látky a dochází k patologickým změnám.) Konzumace čerstvého česneku prokazatelně snižuje hladinu cholesterolu v krvi a mírně snižuje krevní tlak. Česnek tedy nejenže redukuje tvorbu arteriosklerotických plátů v cévách, ale také může již existující pláty rozpouštět!

Dávkování, toxicita
Není žádnou objevnou informací, že ne každému dělá větší množství česneku dobře – citlivějším jedincům může podráždit žaludek či žlučník, budou mít zažívací potíže a může je začít pálit žáha. Zde není jiná rada, než se nadměrné konzumaci vyhnout nebo vyzkoušet kvalitní „česnekový“ přípravek z lékárny (kapsle nebo kapky). Zatím se zdá, že opravdu toxicky by na vaše tělo (játra) působilo požití 2 kg česneku snědeného během jednoho dne. Takže pokud to s česnekem lehce přeženete, určitě se neotrávíte, ale vzhledem k jeho dráždivosti vám možná dobře nebude. Obvyklé doporučované terapeutické množství je 1 max. 3 stroužky denně. A je na vás, v jaké podobě je pozřete (topinka, toast, pomazánka, polévka – nevařit!, rozmačkaný s avokádem apod.).

Co se týče aroma česneku, jednoznačně vede drahý, nedostatkový, český česnek, před dováženým čínským. Jak je to v tomto případě s obsaženými zdraví prospěšnými látkami, se mi bohužel nepodařilo zjistit.

Velmi zajímavé jsou však výsledky jednoho výzkumu prováděného ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, kdy bylo zkoumáno více než 600 vzorků česneku (palicového i nepalicového – vytváří květní stvol s pacibulkami nebo jej nevytváří) a zjistilo se, že nepalicový byl na cenné látky bohatší. Zvláštní je, že v supermarketech se objevuje spíše právě onen potenciálně cennější nepalicový česnek! Onen aromatický zakopaný pes tedy bude spíše v odrůdě a podmínkách pěstování dováženého česneku.

Pozor – užíváte-li spolu s česnekovými kapslemi či větším množstvím pravidelně konzumovaného česneku léky ovlivňující krevní srážlivost (antikoagulancia, acylpyrin) nebo krevní tlak (antihypertenziva), může česnek jejich účinnost zvyšovat.

Foto: iStockphoto.com