Co sauna vezme, to vám nechybí

Jen Pánbůh ví, a možná v tom má i své neviditelné prsty, proč tolik starobylých národů nalezlo zalíbení v kolektivní výrobě kaluží potu v malinkém sálajícím prostoru. A aby těch prapodivných zvyklostí nebylo málo, bývalo dobrým zvykem horkovzdušnou lázeň zakončit ledovou tečkou v podobě koupele v dobře vychlazeném potoce či jezeru, popřípadě vyválením sálající tělesné schránky v načechrané sněhové peřině. Naši předkové si takto neužívali pouze za účelem očisty těla, ale mnohdy tímto způsobem očišťovali svého ducha a duši při nejrůznějších magických rituálech.

Sauna, povolený doping
V knize „Saunováním ke zdraví“ od nestora českého saunování pana Antonína Mikoláška se píše: „Saunování lze využít jako účelnou metodu regenerace k momentálnímu posílení a udržení dobré zdravotní kondice nejen po běžném, ale i po značném tělesném i psychickém zatížení“. Pojďme se tedy nyní sauně mrknout na její horký zoubek.

Spor o otcovství
Pakliže by si měl nějaký národ dát saunování patentovat, hrozil by mezinárodní konflikt o autorská práva. O její celosvětovou popularitu se sice pravděpodobně nejvíce zasloužili její finští ctitelé, nicméně objev starobylé prohřívací místnosti a ochlazovacího bazénu nedávno udivil archeology bádající v Mayském městě Cuella ve státě Belize. Jejich objev prokázal, že už před 3 000 lety nebylo saunování lidstvu aktivitou neznámou. Obliba nejrůznějších forem saunování se vine jako nit celou historií lidstva, na kterou lze navléci velmi rozmanité korálky - římské termy, keltské lázně, japonské furo, ruskou baňu, turecký hamam, arabský rasual, mexické temaskal či parní stan amerických indiánů.

Tuzemská nabídka
V našich zeměpisných šířkách se asi nejvíce prosadily dva typy saun. Prvním je tzv. suchá sauna, kde se teplota pohybuje okolo 100 ˚C, vlhkost vzduchu však bývá minimální. Druhým typem je „pára“, ve které je teplota jen o několik málo stupňů vyšší, než teplota těla. Oproti tomu vzdušná vlhkost bývá takřka stoprocentní. V „páře“ se výtečně prokrví podkoží, avšak tělo se neprohřeje tak, jako v sauně suché. V obou druzích saun by neměly chybět ochlazovací nádrže, nebo alespoň sprchy se studenou vodou, které se postarají o velmi rychlou normalizaci tělesných funkcí.

Klasická finská sauna se u nás, k velkému smutku všech romantických saunofilů, příliš neujala. Typický dřevěný srub se sálajícími kamny poctivě krmenými dřevem, horké kameny čas od času polévané vodou (v ruské baně občas i vodkou), to vše na břehu rozlehlého jezera, kam se po dokonalém prohřátí odskočíte zchladit, pro nás zůstává nedostižným saunařským rájem.

Nicméně i ve Finsku, kde na 3 osoby připadá jedna sauna, si v současnosti s umístěním tohoto bohulibého zařízení už tolik hlavy nelámou. Firmy je dokonce pro své zaměstnance budují i na střechách budov nebo naopak v jejich suterénu.

Únava a stres? Do sauny si vlez!
Pobyt v sauně nás sice připraví o část našich tělesných tekutin, ty jsou však jen malou úlitbou bohům za jich dary. V sauně se zklidní činnost srdce, prohlubuje a uvolňuje se dýchání, ustupují bolesti kloubů i svalů. Celkově relaxuje nejen tělo, ale i duše. V sauně „vypínáte“, mysl se uklidňuje, pomalu odplouvá nahromaděný stres. Předešlá rozrušení a nervozita mizí v nenávratnu.

Saunologové dokonce poukazují na výrazné zlepšení při problémech s nespavostí.
Pravidelné návštěvy sauny (1 — 2x týdně) dále slibují:
Zlepšení obranyschopnosti organismu
Pravidelné intenzivní pocení napomáhá tělu zbavovat se zplodin vzniklých během látkové přeměny
Celkovou tonizaci organismu

Stop - do sauny ni krok!
Saunování se nedoporučuje při jakémkoliv akutním či akutně zhoršeném chronickém onemocnění. I když jedno finské přísloví praví: „Kdo do sauny dojde, ten ji také snese.“ Nicméně, jiný kraj, jiný mrav, a tak se raději budeme držet zvyklostí a doporučení obvyklých v našich zeměpisných šířkách. Saunování by se dále měli zdržet osoby s chorobami srdce a krevního oběhu, zánětlivým onemocněním vnitřních orgánů, infekčními onemocněními (např. kožními, horních a dolních cest dýchacích apod.), epilepsií, akutními stádii revmatických onemocnění a onkologickými chorobami. Jsou-li vaše termoregulační funkce z jakéhokoliv důvodu narušeny horečkou, návštěvu sauny raději vynechejte. Při jakýchkoliv pochybnostech se samozřejmě poraďte raději s lékařem. Nicméně otázkou zůstává, zda je vám váš „obvoďák“ schopen opravdu kvalifikovaně poradit.

Doporučená literatura pro bádavé čtenáře
Mikolášek, A.: Česká sauna. Grada, Praha: 1999
Letošník,R.: Sauna. Grada, Praha: 2005
Mikolášek,A.: Saunováním ke zdraví, ERA, Brno: 2006
Databázi českých saun najdete na www.clovecesaunujse.cz

Foto: Saunapraha.cz, Tirol.at