TEST Lapierre Overvolt FS 500

Fenomén elektrokol dospěl do fáze, kdy se nám v redakci sešlo několik testbiků, z nichž tento jsme zvolili jako první z řady v rámce "elektrotestů"...

Autor: Petr Bureš
TEST Lapierre Overvolt FS 500

Lapierre patří ve Francii mezi největší značky, a tak se není čemu divit, že byl v podstatě donucen, podobně jak mnoho dalších značek, k tomu, aby i on představil své variace na téma elektrického horského kola.

Předem upozorňuji, že tento článek nebude posuzovat to, zdali je tento typ horských kol ještě kolem, nebo nikoliv, a ani se nebude zamýšlet nad tím, jestli je dobré tato kola v globálu vůbec nabízet. Jeho cílem bylo napsat obvyklý test na kolo, které má kromě pedálů, řídítek a přehazovačky navíc 8 kg vážící motor, který leccos nabídne, ale také lecos sebere.

Rámový "mastodont"

Pojďme se tedy podívat nejprve na samotný rám. Už na první pohled je jasné, že tenhle Lapierre něco vydrží. Trubky, ze kterých je rám Overvolta svařen a které nesou označení Alloy Supreme 6, nejsou rozhodně nijak zvlášť subtilní. Hydroforming na nich najdete hned na několika místech a celková koncepce je na první pohled bytelná, až byste řekli nerozbitná.

Co se masivních profilů trubek týká, tak se nešetřilo ani na zadní stavbě. Ta vychází z konceptu přepákovaného jednočepu, kde čep je umístěn poměrně vysoko nad středem hned za držákem motoru. Oproti většině konkurence je její konstrukce ale upravena tak, že řetězové vzpěry nekříží řetěz a díky tomu je tedy minimalizováno otloukání zadní stavby v místech potenciálního kontaktu s ním.

Spodní rámová trubka musí být u středu poněkud předsazená, to proto, aby se do rámu vešla současně baterie i tlumič. Celkově je bike díky zástavbě elektromotoru o něco delší než běžná celopéra, nicméně není to nic, co by se nedalo skousnout. Zadní stavba je opět kvůli motoru dlouhá 477 mm, což je na 27,5" kolo zhruba o 4 cm víc, než bývá zvykem.

V tuto chvíli se patří ještě říci, že Overvolt je koncipovaný jako bike na hranici trailu a endura, a proto je jeho delší rozvor akceptovatelný. Rám disponuje 140mm zdvihem, který je poměrně luxusním, a svého majitele tak nutí k tomu přemýšlet nejenom o běžných trailech a rozbitých lesních cestách, ale doslova vyzývá k tomu zkusit "motorku" pustit i z nějakého toho kopečku nebo ji prohnat po FR trati.

Jedinou zásadnější překážkou, která vás bude omezovat v rozletech, a to doslovně, je hmotnost 22,13 kg, která je poněkud vyšší - dokonce vyšší, než měly sjezdové speciály před deseti roky.

Pokračovat na: Elektromix
Přečteno - 21244x Tagy: testy lapierre elektro
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Specialized Epic Carbon PRO
    Fotogalerie: Specialized Epic Carbon PRO
  2. Testy - RecenzeTEST: Specialized Epic PRO
    TEST: Specialized Epic PRO
  3. Tech newsI klasičtí bikeři uznávají elektrokola a elektrokoloběžky
    I klasičtí bikeři uznávají elektrokola a elektrokoloběžky
  4. Testy - RecenzeMEGATEST: LED světla podzim 2017
    MEGATEST: LED světla podzim 2017
  5. TechnikaFotogalerie: Merida eOne Twenty 500
    Fotogalerie: Merida eOne Twenty 500
  6. Tech newsVW vytiskl na Slovensku unikátní horské kolo
    VW vytiskl na Slovensku unikátní horské kolo

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 eMan - vloženo: 20.09.2014 v 18:31:31

    Ahoj,

    když se tu posledně diskutovalo o elektrokolech, byl jsem dost kritický. Po letošní dovolené v německých horách jsem viděl takových elektrokol, až jsem si myslel, že jsem zaspal několik let.

    Uznávám tedy, že elektrokolo má své vyznavače, ale z letošní zkušenosti musím říct, že jsou to povětšinou věkové kategorie 60+, kteří s tím jezdí po silnicích, případně, jak bylo v článku řečeno, padesátikilová slečna :-)

    Suma sumárum, díky za recenzi. Čistě náhodou, nezjišťovali jste na Eurobiku, nebo nebyla tam nějaká přednáška na téma "kdo kupuje elektrokola a k jakému účelu"? Pořád mi totiž nejde do hlavy celopéro v elektrice. Dík

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744