Alkohol v cyklistově těle

Po vánočních svátcích zvolna vstupujeme do nového kalendářního roku. Před jeho příchodem rekapitulujeme uplynulé období. Jsme často plni předsevzetí, která se nezřídka týkají změn životosprávy, diet a hubnutí. Ani není divu, vždyť právě uplynulý vánoční čas je z dietetického pohledu snad nejhříšnějším obdobím roku. Než se však pustíme do naplňování našich rozhodnutí, čeká nás ještě silvestrovská oslava. Sice se tak úplně neslučuje s našimi předsevzetími, avšak zdá být vhodným okamžikem k definitivnímu zakončení stravovacích excesů minulých dnů ຯ „Hned potom už začnu! A navíc, příchod nového roku se přece musí zapít.“



Rád bych se dnes vnořil do problematiky, která mi připadá pro tento okamžik jako stvořená — alkohol.
Jedná se o věčné téma. Stále se mezi sportovci rozebírá (obvykle u piva), zda-li jeden vypitý půllitr po tréninku vadí nebo nevadí, proč se někdy dostaví kocovina a jindy ne, jestli je lepší pivo nebo víno či jak je možné, že se mezi námi vyskytují jedinci, kteří bez újmy vypijí vanu piva ale i tací, které sklátí jeden půllitr. V minulém článku jsem se věnoval stravě při silovém tréninku. Na počátku ledna stále dominuje trénink síly, cyklista má v tomto období obvykle nejvyšší hmotnost. Postupně se přechází na vytrvalostní sílu a pozvolna narůstá i objem vytrvalosti. Vnitřní anabolický stav související s kvalitou regeneračních procesů významně ovlivňuje celkovou efektivitu tréninku. Je pak docela škoda, když jedinec, který věnuje sportu nemalé úsilí, vhodně se stravuje, dopřává si regenerační procedury, potlačuje svůj výkonnostní potenciál díky četným prohřeškům v životosprávě. K těm nejčastějším patří právě pití alkoholu. I z tohoto důvodu nebude od věci si dnes něco o alkoholu povědět.

Hned v úvodu si řekněme, že alkohol je sice přírodní látka, ale stejně tak i buněčný jed. V prehistorických dobách se nikdy ve stravě člověka nevyskytoval a jeho objevení se datuje k začátkům zemědělské revoluce, tedy „teprve“ někdy před 10.000 lety. Přesto jsme na jeho metabolizaci vybaveni — někdo hůře a někdo lépe. Jedná se zřejmě o jeden z klíčových faktorů individuální odpovědi na požití alkoholu. Alkohol je přednostně metabolizován dvěma jaterními enzymy — alkohol a acetaldehyd dehydrogenázou. O těch je slýcháno poměrně často. Mimoto příjem alkoholu zvyšuje tvorbu specifických jaterních enzymů z rodiny P450 (přednostně pak enzym CYP2E1), které jsou často aktivnější u alkoholiků. Tyto enzymy, které odbourávají valnou většinu pro tělo cizorodých látek, jsou součástí detoxifikačního systému, který je nazýván Fáze 1. Zde reagují chemické látky se substráty. V těsné návaznosti dále vstupují do Fáze 2, kde jsou spojeny s dalšími chemickými skupinami, díky nimž dosáhnou většího stupně rozpustnosti a mohou tak být vyloučeny z těla. K Fázi 2 patří glutathion, který je znám jako nejsilnější antioxidační enzym a lapač volných radikálů. O těchto souvislostech nepíši proto, abych dělal text složitější, ale vzhledem k jejich významu. Plyne z nich totiž jedno zajímavé východisko.

Partnerem tohoto článku je server Alltraining.cz - Trénujte chytře!

Proč lidé konzumující kvanta alkoholu vypadají starší než ve skutečnosti jsou? Proč jsou celkově sešlí a jejich pleť nedosahuje významných kvalit?
Odpověď je v předchozím textu. Má-li jedinec díky příjmu alkoholu aktivnější CYP2E1, při odbourávání alkoholu ve Fázi 1 vzniká ohromné množství velmi reaktivních látek. Bohužel, limitující je v tomto ohledu Fáze 2, která obvykle nestačí tomuto náporu čelit a eliminovat takto potentní částice. Alkoholici podstupují gigantický oxidační stres a významně vyčerpávají enzymy odvozené od glutathionu. Změny koncentrace sirnatých aminokyselin v krvi jsou u alkoholiků časté, příkladem je taurin, který se podílí na tvorbě glutathionu. Není proto divu, že vysoký příjem alkoholu je spojen i s vyšším rizikem rakoviny. Ten, kdo se často oddává alkoholovému opojení, by rozhodně měl dbát na vyšší příjem antioxidantů — vitamín C, vitamín E, selen, betakarotén či další. Není bez zajímavosti, že enzymy z rodiny P450 stimulové příjmem alkoholu, mohou být utlumeny látkami obsaženými v česneku. Dát si česnečku po propařené noci tedy není pro toho, kdo pije častěji, na místě. Doporučoval bych spíše vývar, který tělu dodá aminokyseliny, doplní minerály a tekutiny. Tolerance k alkoholu je značně individuální a pramení, jak jsme si již řekli, ze schopností jeho odbourávání (metabolizace). Uvádí se, že lidé vykazují až 300% rozdíly ve schopnosti jeho odstranění z krve.

Čím to je? Částečné vysvětlení poskytuje nová genetika. Jistě jste již slyšeli o tom, že mnozí Asiaté se snadno opijí i po kapce alkoholu. Za všechno může mitochondriální enzym aldehyd dehydrogenáza, který chybí 50% asijské populace. Povšiml jsem si velmi individuální odpovědi na preparáty podporující eliminaci aldehydu, které slouží k potlačení stavu opilosti a kocoviny. Já například po jejich podání nepociťuji absolutně žádnou změnu, avšak moje kamarádka si je nemůže vynachválit. Usuzuji, že pro ty, jež mají sami o sobě dobrou schopnost eliminace aldehydu, jsou tyto produkty méně přínosné. V genu kódující aldehyd dehydrogenázu se vyskytují mutace, které mají za následek sníženou aktivitu enzymu a následné hromadění aldehydu v krvi. Stejně tak v genech pro enzymy z rodiny P450 a pro alkohol dehydrogenázu jsou popisovány mutace, které mohou ovlivnit dynamiku odbourávání alkoholu. Dobrou zprávou je, že tyto mutace se dají již v dnešní době testovat.

Existuje mnoho teorií, které vysvětlují příčiny kocoviny — přímé a nepřímé účinky alkoholu a jeho metabolizace nebo toxicita tzv. kongenerů — látek vyskytujících se v alkoholických nápojích. Pravděpodobně sehrávají roli všechny tyto faktory. Po propařené noci je vám nejspíše zle. Nejenže jste masivně zatížili játra odbouráváním alkoholu, ale zřejmě jste se ani moc nevyspali. Celou noc byly vaše nadledvinky v důsledku stresové odpovědi na alkohol stimulovány k produkci hormonu kortizolu.
Jestliže jste šli spát až k ránu a máte po probuzení kruhy pod očima jako Drákula, jedná se o důsledek zvýšeného adrenokortikotropního hormonu (ACTH). Tento efekt nastává v okamžiku, kdy jsou nadledvinky již natolik vyčerpané, že na permanentní stimulaci vlivem ACTH nejsou schopny odpovídat zvýšenou produkcí kortizolu. Zřejmě vám vlivem takto vyčerpaných zásob kortizolu, který má mj. za úkol mobilizaci energetických rezerv, chybí i glukóza. To se může projevovat bolestmi hlavy a únavou. Přestože jste po pařbě dehydratováni, cítíte se druhý den opuchlí. Může za to hormon aldosteron, který je stimulován přímo ztrátami tekutin, ale i zvýšeným ACTH. Obvykle začínáte ještě týž den v noci nebo ihned ráno s doplňováním tekutin, což je samo sebou dobře. Pijte hlavně vodu. Aldosteron je však stále zvýšený, což vede k paradoxní reakci — enormně zadržujete tekutiny a výsledkem je právě opuchlá tvář a oteklé tělo. Chcete-li tomuto efektu částečně předejít, prokládejte již samotnou konzumaci alkoholu pitím vody. Alkohol a aldehyd zasahují nejvíce játra a nervový systém. Dochází k narušení látkové přeměny sacharidů, lipidů, ale i k dalším metabolickým změnám. Alkohol je přednostně metabolizován před všemi živinami.

Pro sportovce je důležitá informace o prodloužení resyntézy glykogenu ve svalech. Potřebujete-li obnovit glykogen, příjem alkoholu není rozhodně vhodný. Zvláště když vás hned druhý den čeká náročný trénink. Uvádí se, že jedno pivo může prodloužit obnovovací proces glykogenu až o 2 hodiny. Umírněný resp. velmi nízký příjem alkoholu je naopak považován za zdravotně prospěšný. Sám bych večerní dvoudecku kvalitního červeného vína ani nepovažoval za alkohol. Byl prokázán pozitivní vliv na kardiovaskulární soustavu, hodně se v této souvislosti mluví o obsažených fenolech či přítomnosti jednoho z nejsilnějších antioxidantů — resveratrolu. V kvalitním červeném víně je jeho obsah až 9krát vyšší ve srovnání s běžným bílým vínem. Tak, na zdraví!


Foto: Michal Červený, Stockxpert.com