Turner Sultan TEST
- 20. 09. 2013
- Petr Bureš
- Testy - Recenze
Dneska se na zoubek podíváme americké kultovce, trailbiku postaveném na 29" kolech s názvem Sultan...
Když se řekne "sultán", každý si představí majestátného vousatého vládce kdesi v indicky mluvící zemi. Sultan v podání americké firmy Turner je ovšem zcela jiná káva. Jde o špičkový duralový ručně svařovaný rám, který nabízí 125 mm zadního zdvihu a zejména pak v kombinaci s endurovou třicet čtyřkou vidlicí také kvalitní vyžití v technicky velice náročném terénu.
Firma zanedlouho oslaví dvacet let od svého založení. Během nich se toho událo opravdu hodně, nicméně dnes je Turner jednou z posledních značek, které stále sázejí na ruční práci a tak zvané "Hand Made in USA". Možná právě proto se firma až donedávna bránila vstupu karbonu do svého sortimentu. Zasvěcení však vědí, že se Turner nakonec karbonu neubránil, nicméně hlavní část jeho nabídky tvoří stále ručně svařovaný dural.
Zajímavé je to ale také s používanými technologiemi. Turner totiž velmi dlouhou dobu využíval na svých kolech patent firmy Specialized na čtyřčepový systém FSR. Pak ale přišla změna a dohoda s Davem Weaglem na tom, že bude Turner používat na svých celopérech virtuální systém DW-Link, který má k dispozici momentálně pouze hrstka firem (např. Ibis, nebo Pivot).
Vrátíme se ale zpět k rámu Sultan. Jde o klasický devětadvacetipalcový trailbike, jehož finální chování můžete do jisté míry modifikovat použitou vidlicí. Zadní stavba, jak již bylo řečeno, disponuje 125 mm virtuálního zdvihu, zatímco dopředu Turner sériově osazuje vidlici Fox 34 Float FIT CTD, která nakopne kolo až k hranici, která snese enduro zacházení. To však neznamená, že se nedá na bike osadit lehčí dvaatřicítka s nižším zdvihem nebo verze Talas s možností regulovat zdvih a potažmo i geometrii biku.
Systém DW-Link podrobně popisovat nebudeme, protože to už bychom se opakovali. Ve stručnosti dvě vahadla umístěná nad středem a před sedlovou trubkou drží kompaktní zadní stavbu, která je konstruována tak, že řetěz nekříží spodní vzpěru zadní stavby a zbytečně jí tak shora neodírá neustálým mlácením do ní.
Zásadní rozdíl, který sice není vidět na první pohled, ale Turner se jím rád chlubí, je skutečnost, že všechny čtyři čepy uložení zadní stavby jsou vybaveny kluznými pouzdry, nikoliv dnes hojně používanými valivými ložisky. Kvalita materiálů používaných dnes k výrobě kluzných pouzder je na několikanásobně vyšší úrovni, než tomu bylo v devadesátých letech a dá se tedy hovořit o tom, že kluzná pouzdra jsou pro cyklistiku nyní opět lepším řešením, než v minulosti. Je tomu tak zejména ze tří hlavních důvodů. Spoje jsou tužší, mají daleko delší životnost a v neposlední řadě jsou také lehčí než hojně používaná průmyslová valivá ložiska.
Diskuze k článku
Já za sebe ta kluzná ložiska považuju za velký krok zpět. Škoda, že článek zůstává tradičně jen na samém povrchu problematiky a neuvádí, zda-li je možné kluzná ložiska měnit a na kolik výměna zhruba přijde.
Je jisté, že dříve nebo později (podle množství "špíny" kde se majitel pohybuje a podle důkladnosti údržby) se v čepech vůle objeví. A co pak? U řešení s tradičními kuličkovými/válečkovými ložisky se koupí nová sada ložisek v ceně několika stokorun a je po problému.
Jinak kultovkám a výjimečným rámům fandím.
Pěkná kultovka, ale ta cena je fakt brutální.
Co jsou to prosím pěkně ty "poněkud tupé gumy"? Nějak se mi k těm gumám to adjektivum "tupé" nedaří napasovat tak, aby mi to dávalo nějaký smysl..? :)
GF — #1 Ano dobrý postřeh. Co se týká kluzných vs. valivých ložisek, tak toto není jediná firma, která se "vrací" do devadesátých let. Navíc Turner má na rámu maznice, kterými se ložiska mažou a stejně jako u rámů s valivými ložisky jdou i ta kluzná snadno měnit s tím, že Turner nabízí také kompletní set včetně všech pouzder, čepů a šroubů který není dražší než obvyklé sety ložisek u konkurence.
GF — #1 Vůle v čepech? Náš zákazník, který má 110kilo, má Turnera 5let a má ho bez vůle. Sada náhradních čepů i s osama stojí do 2000kč.
Turner dělá kluzná ložiska celou dobu své existence, nikdy nedělal rámy s průmysl.ložisky, protože je to prostě nesmysl...průmyslová ložiska se mají točit bez stranového zatížení, což u kol neexistuje (pohybují se možná v 10 stupních a jsou neustále stranově namáhaná). Vyndejte si průmysl.ložiska z kola po sezóně a uvidíte v jaké jsou kondici.
Obrovská výhoda kluzných pouzder je ve velkých styčných plochách, což zaručuje velkou pevnost (oproti průmyslům, kde styčná plocha je v několika bodech, možnost lepšího utěsnění proti nečistotám a i váha. Nevýhoda je cena a nároky na kvalitní a přesnou výrobu. (proto masová výroba používá stand.průmyslová ložiska. Prosím nepleťte si kluzná pouzdra s tím co se dělalo v 90letech například na GT STS, LTS atd (mimochodem ty kola jsem sám vlastnil). Kus silonu stočený na soustruhu, není kluzný pouzdro co používá např. Turner :-)
Mimochodem této problematice se věnoval i časopis Cykloservis v nějakém letošní jarním článku.
Děkuji za příspěvek...
GF — #1 Po mých zkušenostech se Stumpjumperem mod.2005, který byl na kluzných pouzdrech a jen hlavní pivot kuličkové ložisko v porovnáním s mým dnešním Stumpjumperem mod.2009 osazeným kuličkovými ložisky, jsem pro ty ložiska. Kluzné pouzdra možná mají některé uváděné výhody, ale mezi jednoznačné nevýhody patří: 1.jste odkázáni jen na originální pouzdra výrobce a ten pokud po pár letech podporu Vašeho modelu ukončí a ukončí tak i použivání Vašeho rámu, Specialized nedržní některé díly už po 5 letech, americké garážovky na tom budou lépe, ale hrozí u nich krach viz. Titus a další (předesílám, že kvalitní kluzné ložisko vám soustružník ze silonu nevyrobí :-))2.špatně definovatelné vymezení stranové vůle jen pomocí utahovacího momentu šroubu/matice, uváděné momenty většinou nesedí a když to vymezujete na cit, jakékoliv přetažení šroubu snižuje životnost kluzného pouzdra. Kuličková ložiska, nejsou určena na toto namáhání jak tady někdo předeslal, rychleji odcházejí, ale jejich obrovská výhoda je, že jsou standardizovaná a tím pádem je koupíte kdykoli a kdekoliv za "pár korun" a přelisuje Vám je téměř každý bez speciálních nástrojů. A to i za deset let ... Je to můj subjektivní pohled daný zkušeností s mými rámy. :-)
Nejazdil som na tomto biku ale myslím si že najlepší virtuál systém má GIANT resp. SANTA CRUZ a hneď poviem aj prečo .... veľmi dôležitou vlastnoťou týchto virtuálov je to, že pri náraze na prekážku a tým aj pohnutí zadnej stavby dôjde u týchto systémov nielen k zvislému pohybu zadnej stavby ale taktiež aj k pohybu dozadu, čo spôsobuje to, že spodné vahadielko je sklonené nadol (resp. spojnica dvoch čapov ide šikmo dole dozadu) a pri otočení posúva v začiatkoch zadnú stavbu dozadu. Netuším ktorý výrobca prišiel skôr s virtuálom a možno sa mýlim ale práve GIANT a SABTA CRUZ to riešia najlepšie, ešte PIVOT a trocha IBIS sa tomu troška približuje ale tenbto TURNER túto vlastnosť nemôže v žiadnom prípade splňovať.
petan — #4 Díky za doplnění.
Já se zastávám názoru pana Kučery. Každé valivé kuličkové ložisko má už od výroby axiální vůli (sice nepatrnou ale má), která se provozem stále zvětšuje. Nevlastním celopéro, ale stačilo mi když jsem po sezóně rozdělal kamarádovo RB a do ložiska zasunul čep :D :D Nehledě na to, že když se člověk dívá jak po tom roce za jízdy chodí zadní stavba tak se musí smát... Jediná nevýhoda kluzných ložisek spočívá v menší citlivosti k rozběhu. Osobně se chystám koupit RM Element, který má také kluzná ložiska. Jelikož toto kolo bylo vyvíjeno a testováno v Britské Kolumbiji, vůbec bych se kluzných ložisek nebál. Ale každý ať si pořídí čemu sám věří :-)
Lukáš Běhal — #9 Jen si dovolím ještě jednu takovou malou poznámku k těm ložiskům. V některých případech jsou použita nikoliv kuličková ale válečková valivá ložiska, která mají přeci jenom větší styčnou plochu než kuličky.
Vložit komentář