Z chrta endurista - transformer Franta Žilák

Otázkou je, jestli je někdo, kdo by Frantu Žiláka neznal... Jestli tenhle jeho medailonek není tak trochu práce v niveč. Ale troufám si tvrdit, že by se mohlo najít pár jedinců, kteří o "Žílovi" neví úplně všechno. Nebo si říkají, kam ten kluk zmizel. Nebo zase ti druzí, sakra mejdlo, kde ten se tady vzal?

Franta Žilák alias Žíla se velmi rychle přerodil z čistokrevného cross country závodníka na enduristu. Trvalo mu to v podstatě dvě sezony, letos prý nejel nic jiného, než enduro. 

"Vidím to jako takový logický vyústění mojí kariéry, já byl hodinovej jezdec, neměl jsem nikdy moc fyzičku,  mě bavila technika, takže tady odsud asi ten únik do endura," hihňá se Franta, jehož rozesmátou tvář a rozcuchané vlasy si musí pamatovat každý účatník domácích XCO a XCM závodů. 

Žíla v roce 2009 ve Vysočina Aréně ukazoval své sprinterské schopnosti...

A pak i v roce 2011 na Šele....

"Chtěl jsem si užívat a mít pohodičku a díky tomu, že jsme hodně jezdili na Rychleby a objevil jsem kouzlo trailování. Jednou jsem, ještě v týmu u Libora Oplta, dal na závěr sezony Rychlebský enduro a moc se mi to líbilo, navíc jsem dojel druhej. Další rok jsem to kombinoval ještě víc a protože ubývaly síly, do toho rodina, tak nebyl moc čas na trénink. Rozhodl jsem se jezdit enduro, pan Kvapil z Cyklomaxu mi dal skvělou podporu. Takže takhle to dělám už druhej rok, nemám na nic jinýho čas, už je tolik enduro závodů, už je to skoro každej víkend," líčí svojí transformaci Franta, otec dvou dětí - pětiletého Fandy a dvouleté Elišky. "Enduro se mi líbí, do posledního okamžiku nikdo neví, kdo vyhrál. Na XCO nebo XCM je to jasný hned, kdo projede cílem, je vítěz, tady ne. Je to pak docela hřejivej pocit, když se dozvíš, že jsi vyhrál.

A to se mu několikrát letos povedlo. Letos například vyhrál celou polskou sérii Kellys Enduro Serie nebo mistrovství ČR v kategorii Masters. "To Polsko je moc hezký, jede se to celý na oči, já vyhrál dva závody ze čtyř. Nebylo to nic lehkýho, třeba poslední závod jsme byli 7 hodin na trati! Bylo tam hodně Poláků, zhruba tak 5 je jich dobrejch, ale letos jsem jim odskočil hodně. Taky hodně kvůli kolu, vloni ještě na trailovým kole, letos mám super enduro kolo od Rock Machinu," libuje si Franta nad svým Rock Machine Blizzard 90. "Mám ten nejvyšší model, jsem s tím strašně spokojenej, je to 27,5 a perfektní na enduro. Devětadvácu bych asi nechtěl, zkoušel jsem to, ale tohle je lepší, líp se mi ovládá, switchbacky jdou samy."

Borců, kteří skočí z cross country, potažmo maratonu, do endura není mnoho. U nás třeba Ondřej Zelený, ve světě čerstvá mistryně světa Cecile Ravanel. Franta se dnes ve svých šestatřiceti letech učí skákat a vůbec, jezdit rychle z kopce. 

"Když chceš bejt dobrej, musíš lítat. Já jsem se v technice zlepšil, skákat jsem se naučil. Snažil jsem se na to přijít sám, hodně za barákem, kde kluci něco nakopali. Nechodím do bikeparků, je to o hlavě… Pravdou ale je, že je pro mě výhoda, když se víc šlape a ani mi nevadí tolik ty přesuny," říká mi Žíla a posílá mi fotku z práce s popiskem: Sedim na parezu a svacim....

Franta, když nemá v ruce řídítka svého biku, tak svírá rukojeť motorové pily. Bodrý hoch z Police nad Metují je dřevorubec. "Dělám s motorovkou každej den. Vedro, zima, déšť. Ale baví mě to, je to pěkná práce. Dřív jsem měl i čas na kolo, za 4-5 hodin jsem měl vydělaný pěkný peníze, šel jsem od pěti ráno do lesa, v deset jsem byl doma a šel jsem na kolo. Teď mám už rodinu a taky mi ubývá sil :-)))"

V dresu mistra ČR

A malej Žíla! Prý už je to dobrý parťák na kolo...

Prý trénuje jen dvakrát týdně, a to výhradně na biku. "Silničku už ani nemám. Máme tu u nás s Pítrsbikem pravidelný vyjížďky, ale ty už končí. Pak si zajedu třeba na Trutnov Trails," prozrazuje Franta, který nikdy nebyl profesionální jezdec. Své úspěchy tak sbíral jen v kategoriích hobby nebo masters. "Jo, jezdil jsem i elitu, ale nejlíp jsem byl asi jedenáctej. To jsem tomu dával hodně, trénoval jsem skoro celý týden. V maratonu jsem vyhrál nějaký padesátky, nějaký etapy v Bikechalleng, na Šele jsem byl do desítky. Maratony mi ale nikdy nešly, jak jsem už říkal, byl jsem hodinovej jezdec..."

Letos už ho čeká jen Blinduro na Valašsku, které pořádá Michal Prokop. Příští rok by se rád porovnal s konkurencí ve světě. "Zatím musím vyřešit podmínky, mám i nějaký nabídky ze zahraničí. Ale určitě bych se chtěl podívat víc do zahraničí. Rád bych dal Finale Ligure, byli jsme tam letos na soustředění 10 dnů. Já to ale nemůžu hrotit, chci se tím bavit.