AKTUALIZOVÁNO - MRSN 4Down 2010

Už po dvanácté Michal Maroši nadělil velkolepé zakončení sezóny. Ani letošní Marosana se neobešla bez velkého závodu ve sjezdu po čtyřech a dvou večerů kolosální párty. Pro většinu účastníků akce začala pátečním tréninkem a později dvou kytarových koncertů v podání Status Praesents a pankáčů Normals?! Bere se to jako samozřejmost, ale přesto se hodí zdůraznit, že Maroši drží vstupné v ceně nula korun pro každého!

Sobotní ráno vypadalo jako v říjnu na horách. Bylo pod mrakem, ale nepršelo. Vzhledem k tomu, že předpověď slibovala zimu a sněžení, vypadalo to jako idylka. Bajkeři se tvářili, jako kdyby žádný večírek nebyl, a od časných hodin sjížděli kopec jako naprogramovaní. A co víc: do závodu se jich přihlásilo přes dvě stě. Smeknout musíme před osmi statečnými ženami, které se nebály pánské konkurence a z kopce se spouštěly rychlostí laviny!

Michal se svou stavební crew natáhl trať na prověřené sjezdovce Portášky, která se již několikrát ukázala jako ideální místo pro sebevražedný vyřazovací sjezd 4Down. Proti loňsku se jezdilo víc lesem a přibyly i nové, hodně zajímavé skoky s dřevěnými odpaly. Nejrychlejším závodníkem sobotní kvalifikace se stal Matěj Charvát, který trať zdolal za 2.13 minuty.

Zatímco před jinými závody se bajkeři alespoň trochu šetří, na Marosaně jsou sobotní akce napsány podle scénáře ‚destroy self’. K rozohnění atmosféry přispěl i Dj Davídek, hostesky a profesionální tanečnice na tyči, které do Úpy přivezl mediální partner akce časopis MAXIM, a po nich skáčková formace The Spankers s charismatickou zpěvačkou Terezkou. Večer se bohužel neřádilo pouze v klubu, ale i v prostorech, kam si někteří závodníci zaparkovali svá kola. Neznámí zloději jich do rána několik ukradli, takže pár bajkerů nemělo na čem nastoupit na start. Po odcizeném vybavení se stále pátrá, mimo jiné i za pomoci Policie ČR.

Ti šťastnější se probudili v lepší náladě do jasného podzimního dne s modrou oblohou bez jediné poskvrny. Pro všechny, kdo do Úpy dorazili se sněhulemi a teplým oblečením, to bylo příjemné překvapení, protože předpověď hrozila pravou ruskou vánici. Meteorologové se naštěstí sekli a Krakonoš se rozhodl, že se s bajkery pro letošek rozloučí azurem.

Kolem dvanácté byli všichni rozehřátí a mohlo se začít závodit naostro. V elitě i v kategorii open se vytvořilo 16 čtveřic a počet žen stačil tak akorát na dvě skupiny.

Už v prvních kolech se ukázalo, že den nebude přát hvězdám. Maroši, který jezdil pro diváky a každý skok ozdobil nějakou srandou, si během každé své jízdy alespoň jednou ustlal. V postupovém pavouku propadl i Lukáš Měchura, ale vůbec nejhůř si smůlu vyžral Tomáš Datel Slavík, který přepálil let na Rubena skoku, po nejméně desetimetrovém poletu přistál na hlavu, a když se konečně zvedl, prohlásil, že má asi zlomená žebra. Ze své první jízdy nepostoupili ani Michal Prokop nebo Richard Gasperotti.

V elitě si naopak výborně vedli Ory Bárta, Matěj Charvát nebo Hynek Hájek alias Krab. Rozjížďky ve všech kategoriích postupně přitrvrzovaly a ke konci se už jela čistokrevná vražda. Po dvou skocích za startovní rampou následovala ostrá pravotočivá zatáčka kolem sloupu lanovky, kterou se projíždělo pouze jednou úzkou stopou. Problém byl, že v ní nikdo nechtěl být až jako druhý. Tento fakt se nejdramatičtěji projevil ve finálové jízdě kategorie elite. Hájek, Charvát, Třešňák a Bárta se do ní řítili jako dostihoví chrti. Hromadná srážka nejvíc postihla Charváta, který zůstal ležet na zemi s velkým blátivým drnem narvaným v hledí helmy. Chvíli nebylo jasné, jestli z toho bude nějaké zranění, ale po minutě odpočinku se Matěj oklepal a důstojně dojel do cíle, kterým již před ním prolétli tři další finalisté v pořadí: Bárta, Třešňák a Hájek.

Jak je na Marosaně zvykem, vítěz si domů opět odvezl originální, ručně vyráběnou trofej z dílny benáteckého uměleckého kováře ‚Jeana Jarre’ Jaráka. Všichni, kdo se nějak umístili, byli zasypáni hromadou darů od štědrých sponzorů. Bez Kony, Rubeny, Gambrinusu, Vansu, LTB, Salebry a spoustu dalších by žádná Marosana nebyla. Akce stojí samozřejmě nejvíc na osobě Michala Marošiho, který spolu s věrným realizačním týmem stihl vyšvihnout velkolepý závod pouhých deset dní poté, co se vrátil z Red Bull Rampage. Každý, kdo se přijel podívat do Velké Úpy, může potvrdit, že lepší akce u nás letos nebyla.

Takže za rok zas?