Author Král Šumavy po sedmnácté

Poslední květnová sobota byla znovu dnem D, tedy dnem, kdy se na Šumavě rozhodovalo. Mlhy se s vycházejícím sluncem postupně vytrácely z luk i polí a zvířátka se scházela v ulicích a vzrušeně debatovala, kdože bude jejich novým vládcem. Kritéria byla jasná, přísná a spravedlivá. Totiž 105 kilometrů nelehkého terénu s převýšením 2550 metrů.
Na klatovské náměstí se sjelo více než dva tisíce tři sta bikerů ze všech koutů republiky. Author Král Šumavy si zkrátka za svou už sedmnáctiletou historii vydobyl pozici jednoho z nejstarších, ale také nejoblíbenějších maratonů.

Kombinace vzpomínek na loňský blátivý ročník a letošní deštivé počasí dělala v minulých dnech starosti nejen pořadatelům, kteří se nakonec rozhodli pro více asfaltovou variantu nájezdu do terénu, ale také bikerům, kteří jistě bedlivě sledovali věštby meteorologů a ladili oblečení, blatníčky a nejvhodnější pláště. Nakonec to ale nebylo třeba. Kromě pár kapek na bikery často vysvitlo i slunce.

Pořadatelé letos tratě neměnili, jak bylo zvykem v uplynulých tříletých cyklech. Na výběr tedy zůstalo 45 kilometrů s převýšením 1000 metrů, 70 kilometrů s převýšením 1820 metrů a 105 kilometrů, kde čekalo 2550 výškových metrů.

Král Šumavy může být jen jeden a to ten nejrychlejší na královské trati. Loňský vítěz Ivan Rybařík skorodomácí vítězství obhájit letos nepřijel a proto na roli největšího favorita nejvíce pasoval Ondřej Fojtík z týmu Volvo Auto Hase MTB. Na čele se dlouho pohyboval s Tomášem Kozákem (Hepos Plzeň), ale ve druhé polovině už si jel třiatřicetiletý biker z Bystřice pod Hostýnem pro královskou korunu sám. Po dvou druhých místech si dojel pro premiérové vítězství v čase 4 hodiny a 38 minut.

"Závod byl sám o sobě těžký. Bláto ani moc nebylo, ale celkově byl ten terén dost podmáčený. Hodně úseků se jelo po vysekaných loukách a tam to vůbec nejelo ani po rovině. Byl to pro mě dneska spíše takový těžší trénink. Necítím se moc dobře, pořád mi to nejede tak, jak bych chtěl. Ale jsem rád, že jsem tu konečně vyhrál." řekl Ondřej Fojtík, který byl letos chytat bronz (a stříbro) v marocké poušti na etapáku Nissan Titan Desert a stále se necítí být dokonale zregenerovaný.
Tomáš Kozák dojel druhý se ztrátou necelých tří minut, třetí Marek Pokorný měl už více než sedmnáctiminutový zásek. Fojtíka na trůnu doplnila nejlepší z žen, Jindřiška Bejstová z Merida Biking Teamu.

To na nejoblíbenější střední trati se závodilo více. Přispěli k tomu také běžkaři Lukáš Bauer a Martin Jakš, kteří se na bikery zaplněné náměstí postavili v deset hodin. Dvojnásobný olympijský medailista v běhu na lyžích z posledních her ve Vancouveru je na Králi častým účastníkem. Ani on sám nedokázal říct přesné číslo.
"Myslím, že tu jsem asi po sedmé nebo po osmé." říkal v dobré náladě před startem, když pod Černou věží projížděl svůj nový karbonový topmodel od Authoru. Že toho letos na kole ještě moc nenajezdil jasně dokumentovaly bílé tretry, z jejichž lesku až přecházel zrak.

V obrovském pestrobarevném hadovi, který se o několik minut později vinul z Klatov do okolních kopců, se ale oba lyžaři neztratili. Naopak, nechyběli na jeho čele. Vždyť Bauer už na této trati dokázal jednou zvítězit. Oba ale po dvacátém kilometru sledovali nástup Jana Novoty z ústeckého Fun Bike Teamu, který jako první rozčeřil hladinu oblíbeného brodu v Nemilkově.
Právě dvojice brodů je specialitou tohoto závodu. Letos se sice na první pohled mohlo zdát, že vody není tolik, ale zdání občas klame. Navic, kdo chtěl (a někdo ani nechtěl) mohl mít velmi rychle mokro i v přilbě. Veškeré dění nad hladinou i pod hladinou samozřejmě probíhalo za dohledu místního vodníka.

Novotův náskok ve druhé plovině střední trati vyrostl až ke čtyřem minutám a pohodlně si tak dojel pro vítězství. Druhé místo udržel i Lukáš Bauer. Jeho týmovému partnerovi Martinu Jakšovi už v závěru docházelo a propadl se na páté místo. Pro bronz si tak dojel David Kramár z týmu Kona Cycling Point.

"Byl to krásnej závod, jelo se mi výborně, ale na konci už mi docházely síly. Na kole jezdím krátce a nestihl jsem najet tolik kilometrů, abych si to vyloženě užil. Ale myslím, že i to umístění mluví za to, že si nemůžu stěžovat, že by se mi jelo nějak špatně." řekl nám po dojezdu Lukáš Bauer.
Horskému kolu dal letos ve své připravě na lyžařskou sezónu větší prostor než v dřívějších letech. Dokonce se na půl roku stal bikovým profesionálem v týmu Volvo Auto Hase MTB.
"Na kole se vozím asi čtrnáct dní. Ještě v dubnu jsem závodil na lyžích a potom jsem trochu odpočíval. Dneska jsem byl podruhé na horském kole, jinak na silničce jsem byl zatím asi osmkrát." říká ke svému letnímu "vedlejšáku" Bauer. Než v září vytáhne běžky, měl byl startovat zhruba na osmi závodech a hned ten následující pro něj zřejmě nebude jednoduchý. Potká se s českou a světovou elitou na Pražských schodech. Dále by měl jet závod Kola pro život na Orlíku, Karlštejn Tour, Malevil Cup nebo Drásala.

Těsný souboj se odehrával i mezi ženami. Jana Martinková (Cyklotrenink.com) byla od začátku ve vedení, ale Jana Kubáčová (Kellys BikeRanch) jí byla v patách. Pořadí se ale do průjezdu cílem nezměnilo.
Nejkratší pětačtyřicetikilometrová trať je novinkou posledních dvou let. Tady si nejlépe vedli Petr Soukup (GS Jistebnice) a Jitka Kulhánková (Kona Cycling Point).

Král není jen o výsledcích, ale také o krásných panoramatech, výborném servisu a specifické atmosféře, která sem každoročně láká stovky bikerů. Na občerstvovacích stanicích nechybělo snad nic. Na těch posledních, které v odpoledních hodinách vypadaly jako po válce, čekalo i točené pivo.
Na závěr by to asi chtělo napsat nějaké otřepané heslo o králích, ale raději si předběžně poznamenejte datum 28. května 2011. Slavit se budou osmnáctiny.


Výsledky - 105 km:
1. Ondřej Fojtík (Volvo Auto Hase MTB) čas 4:38:27 hod.
2. Tomáš Kozák (Hepos Plzen) + 2:52 min.
3. Marek Pokorný (Hatex) + 17:29 min.

Výsledky - 73 km:
1. Jan Novota (Fun Bike) čas 2:50:26 hod.
2. Lukáš Bauer (Volvo Auto Hase MTB) + 3:50 min.
3. David Kramár (Kona Cycling Point) + 4:49 min.

Kompletní výsledky najdete ZDE


Foto: Michal Červený