Bike akademie. Vysoká cyklistická?

Kolikrát se vám stalo, že jste přišli do cyklistického servisu a kouleli jste očima jak levný byl provedený úkon nebo jste naopak kroutili hlavou nad tím, že si někdo dovolí říci si o pětistovku za hodinu práce na vašem miláčkovi? Nemluvě o tom, s jak rozdílnou kvalitou odvedené práce jste se jistě setkali.

A právě proto, aby podobných zážitků bylo co nejméně, je tady Bike akademie. Otcem projektu je Karel Stárek - dovozce cyklistických značek jako Mavic, LAS, Geax, Winora a dalších. V nově vybudovaném sídle na Vysočině nedaleko Žďáru nad Sázavou nezapomněl ani na prostory, kde se bude odborně - cyklisticky vzdělávat. Snem zakladatele cyklistického veletrhu Bike Brno je například i učební obor na školách nebo vázaná živnost zaměřená na prodej a servis jízdních kol.

Po dvou únorových kurzech mechaniků, pořádaných Bike akademií a Pedálsportem, jsme se zeptali na několik otázek, které nám všem pomohou získat základní informace o projektu. Odpovídal Karel Stárek a Petr Kuba.

Kdo s myšlenkou Bike akademie přišel?
V roce 1996 jsem vymyslel u piva komunikačně vzdělávací projekt "Interbike Europe". Impulzem byl ubohý a neodborný veletrh v Praze a neinformovanost a nevzdělanost prodejců kol. Projekt Bike akademie má několik cílů:
1. Vybudování cyklistického veletrhu - to se povedlo, letos bude už dvanáctý ročník.
2. Založit ASPK (Asociace specializovaných prodejců kol) a podpořit vznik vázané živnosti "prodej a servis jízdních kol". Založit ASPK se nám také podařilo, prezidentem je Ing. Petr Kohoutek a snahou je spolupráce s Evropskou asociací maloobchodních prodejců kol (ETRA). Dokonce jsem dokázal i zprostředkovat, že ASPK se stala jejím členem na dva roky. ETRA má totiž velmi úzký vztah k Evropskému parlamentu a lobuje za snížení DPH na prodej a servis jízdních kol. Naším cílem je sazba někde mezi 5-7 %.
3. Založit vzdělávací "Bike akademii" kde by se mechanici a prodejci vzdělávali alespoň při zaměstnání v kurzech než vznikne učební obor atd... To se děje již 4 roky a kurzy prošlo více jak 500 mechaniků.
4. Založení webu a později vydávání specializovaného časopisu s ekonomickými, odbornými, výrobními informacemi, statistikami z prodejů a překlady článků z Radtmarktu a Bikeurope. S těmito časopisy již několik málo roků spolupracujeme. Jakmile se zabydlíme v nově postaveném areálu v Losenici tak spustíme i web a ostatní plánované věci.

Z jakého důvodu jsou kurzy pořádány?
Kurzy jsou pořádány viz. bod 3. Z vydělaných peněz kupujeme učební pomůcky (zaplétací vidlice, dataprojektor a další). Cílem je vybudovat v Losenici specializované dílny s 6ti pracovišti a učebnou pro práci na PC, testování komponentů a kol v terénu. Jedním z důvodů je i to, že to je obživa firmy přes zimu.

Kdo se jich nejčastěji účastní?
V podstatě mechoši a prodejci, v posledních dvou letech přibývají studenti, kteří o tom uvažují do budoucna, hobíci z lidu, které to baví. Teď jsme tu měli i jednu slečnu! Dále, a to je stále silnější, mechanici z nově vzniklých prodejen, které se převekslovávají ze sportovních - lyžařských a outdoorových prodejen. Například v kurzu 4.-5.3. bude sedmnáct mechošů ze sítě Intersport, šest z Heliasportu, čtyři z Cykloworldu atd.

Jaký je zájem ze strany odborné veřejnosti?
Velký, děláme normálně jeden kurz v únoru a letos jsme museli vyhlásit 3 termíny, celkem zhruba 150 mechaniků.

Jaký je zájem ze strany firem?
Zde je to velice různorodé. Nejlepšími partnery jsou Sapim a Park Tool, ti jsou i partnery Bike akademie. Dodávají učební pomůcky zdarma, nebo za speciální cenu, a posílají pravidelně své nejlepší lidi jako lektory. Letos nově dobře spolupracujeme se Shimanem a SR Suntour. Jakmile se ukotvíme v Losenici oslovíme přímo světové výrobce o podporu prostřednictvím vzorků a proškolením lektorů. Mezi nejlépe hodnocené lektory za 4 roky patří Petr Kuba (Pedal Sport) a Dan Boubín (Bike Live).

Jaká je úroveň českých mechaniků, potažmo českých servisů?
Karel Stárek: Úroveň je samozřejmě různá. Na školení jezdí začátečníci i borci s více jak 15ti letou praxí. Z vlastní praxe jsou samozřejmě mechanici velice zruční.
Petr Kuba: Je potřeba si také uvědomit, že většinu těch nejlepších na školení nepotkáš, na druhou stranu řada lidí s 15-20letou praxi nemá některé základní věci zažité, jsou to většinou "samouci", bývalí cyklisté, bez technického vzdělání.

Co našim mechanikům /servisům/ chybí nejvíce?
PK: Možnost účtovat si za práci odpovídající peníze. Tím by se vše zlepšilo, majitelé by do nich byli ochotni investovat a práce by byla atraktivní i pro "kvalitnější" mechaniky.
KS: Největší mezery jsou obecně v normách, rozměrech a nových technologiích, záručních a zákonných předpisech, hygieně servisu.

Jaké je srovnání se světem?
KS: Já srovnání zatím nemám!
PK: I například ve Spojených státech jsou mezi servisy velké rozdíly, ale rozpětí u nás je myslím větší.
Jednoznačně je zde více těch "slabších" a nejvýraznější je pak rozdíl v kvalitě vybavení.

Co všechno by měl dobrý mechanik znát a umět?
To je velice široké spektrum, ale podle mého názoru jsou to tyto základní věci:
- znát výrobky (kola a komponenty), zboží ve svém oboru (bohužel si musí pomoci sám, kurzy pro prodejce spustíme až letos),
- mít přehled kde sehnat náhradní díly a nářadí

- vybavení servisu, likvidace odpadu, skladování zakázek

- evidenci objednávek, náhradních dílů, kalkulace v servisu, organizace práce

- školit se stále na nové technologie, atd.

Je rozdíl mezi mechanikem na obchodě a závodním?
Samozřejmě že je a velký. Ti závodní jsou většinou specializovaní na úzký sortiment komponentů, se kterými pracují. Na školení však jezdí velmi málo a je to špatně, někteří žijí ještě v dobách totalitních a řídí se radami z doby ledové. Samozřejmě jsou i jiní, kteří jezdí po výstavách, školeních a kurzech.

Přemýšlíte o zavádění pravidelných termínů pro školení?
Jasně, letos spouštíme dvoudenní kurzy zaměřené na teorii, praxi v dílně a následně i testování produktů, jak na silnici tak v terénu a již nyní je o to zájem. Pracujeme v malých skupinách 5-7 mechaniků ve vzdělávací lekci (ty bývají 90-120 min.), aby byla výuka co nejintenzivnější. Jako pedagog jsem utekl ze školství ze dvou důvodů, že ve třídách bylo 25-30 dětí, tedy přesně opak toho co nás učili profesoři na vysoké škole, a tak se nyní opět po 20ti letech vracím ke svému oboru a snažím se dodržovat základní pedagogické principy. Klidně bychom mohli nacpat do jednoho kurzu 200 mechaniků a vydělat slušné peníze, to je ale velice krátkozraké uvažování. Dělám to pro radost z dobře provedené práce.

Foto: Jan Němec, archiv Bike akademie