Bike Tour 2026: Bikepark Arber – další nové traily, kromě flow i enduro!

• 28. 08. 2026
• Andrea Drengubáková
• Pozvánky
• Foto: Tomáš Rucký

Bike cestovaniBikeparkyBiktouršumavaGrosse arberVelký javor

Z Nízkých Tater se přesouváme na Šumavu, těsně za hranice na německou stranu na Velký Javor, jehož bikepark se stále rozrůstá...

Loni jsme měli poprvé možnost svézt se na vymazlených flowtrailech čerstvě vystavených na německé části Šumavy, letos už se přidávají další flowtraily a skákací lajny a vedle nich nechybí konečně i techničtější traily pro milovníky endura. Nově traily obsluhuje nově také sedačková lanovka a díky možnosti kombinovat nové traily se „starými“ tu už můžeme mluvit o poměrně velkém a všestranném bikeparku. Samozřejmě krásy Šumavy a spoustu dalších atrakcí sem nadále lákají také rodiny s dětmi, tak je vezměte s sebou.

Co Arber slíbil, to splnil, a tedy druhou fázi trailů, které tentokrát vedou ze Sonnenhangu, nicméně důvtipně navazují na „staré“ traily, takže si je můžete různě mixovat a střídat tak vývozy vlekem nebo sedačkovou lanovkou. Zatímco lanovkou jedete nahoru cca 3 minuty, dolů můžete díky kombinaci trailů sjíždět klidně i 15-20 minut. Nových trailů je hned 5 a jsou směsí všeho – od hrabanky, přes kameny a kořeny, precizní klopenky až po vysoké skoky pro profíky. Další dva nové endurové traily jsou aktuálně ve výstavbě do dvou týdnů by měly být hotové.

Co se týče sedačkové lanovky, je vybavená moderními držáky na přední kolo, které už jsme samozřejmě leckde viděli. Držáky na Javoru jsou ale mnohem lépe řešené, protože fungují na samotížném systému, který nevyžaduje přetlačování žádné pružiny ani pístu, takže přední kolo sem zatlačíte velmi zlehka – dokonce i pro moje slabé ruce je to jak malina, navíc držáky jsou umístěné níž, než tomu bývá obvykle, takže nemusíte přední kolo vytahovat nikam nahoru. Zkrátka ladies-friendly držáky, protože jinde mi s nakládáním kola musejí pomáhat lanovkáři, tady ne  Co je ale důležité u první jízdy vědět, je to, že kolo nasazujete na lanovku před vámi a sednout si jdete na lanovku jedoucí za koly. Při vystupování z lanovky si nezapomeňte dát nahoru zábranu i přes to, že je na ní napsáno, že se otevírá automaticky (je to nápis ze zimy, v létě si ji musíte zvednout sami) a nezapomeňte si z lanovky před vámi sundat kola :-)

Co se nových trailů týče, doporučuji začít lehkou rozcvičkou na modrém trailu Curly Wurly. Ten kombinuje jednoduchý povolný flowtrail s jednoduchými technickými pasážemi v podobě vyskládaných kamenů. Flowtrail klesá velmi pozvolně a klopené zatáčky i skoky jsou nízké, takže je trail zvládnutelný i pro méně zkušené bikery. Rozhodně by ho ale neměli vynechat ani zkušení, protože trail je velmi hravý a rozmanitý.

Vyšší skoky a klopené zatáčky pak nabídne modrý flowtrail Blue Moon, který jsem si tu oblíbila asi nejvíc. Trail je velmi rychlý, skoky jsou větší a v českých poměrech už by odpovídaly spíš červenému trailu. Jde ale především o skoky v podobě lavic, takže při nedoskočení se nic neděje a trail si tedy může vyzkoušet opět širší škála bikerů, přesto si trail při první jízdě nejprve dobře prohlédněte, protože každý skok je trochu jiný.

Blue Moon si představte jako takový hlaďoučký tobogán, do kterého jakmile naskočíte, získáte odpovídající rychlost a tu už jen každou zatáčkou zvyšujete, až je to docela slušný kalup a vítr vám hvízdá v integrále. Ideálně tedy doporučuji vůbec nezastavovat, abyste měli dobré flow na všechny skoky a nemuseli si tak nikde ani přišlápnout. 

Ještě vyšší skoky pak nabídne červená jumpline South Pacific, která je možná aktuálně takovým highlightem celého bikeparku. Tady jako by stavitelé měli plno obřích formiček, ze kterých tu vytvarovali hlínu do různých geometrických útvarů, nejčastěji do tzv. sharkfinů, kdy je klopená zatáčka ke svému konci useknutá tak, že z ní skáčete rovnou do dopadu.

I když tahle lajna začíná dropem, který by měl trochu rozřadit bikery, není dostatečně velký na to, aby opravdu ukázal, co vás bude na této skákací lajně čekat. I když totiž zdoláte úvodní drop a následnou sérii sharkfinů, stále vás může překvapit nadstandardní velikost následujících skoků, které jsou tu ve formě tzv. step-upů nebo dokonce vysokých transferů. Rozhodně tu na skoky potřebujete nejen dostatečnou rychlost, ale už i nějaké pokročilejší zkušenosti. Osobně se tedy přiznám, že tyto velké skoky tu zatím odškrtnuté nemám, tak uvidíme, jestli se na ně někdy v budoucnu odhodlám.

Arber tentokrát nešel jen cestou hladkých flowtrailů, ale do portfolia zařadil také přírodní a techničtější záležitosti. Jednou z nich je například modrý trail Tourist Trap, který je vedený vysekaným borůvčím, takže tu klidně můžeme mluvit o oblíbené endurové hrabance. Trail je vedený hodně po vrstevnici, takže místy až rovinatý a je potřeba šlápnout do pedálů, na druhou stranu je tak ideální pro začátečníky, kteří moc nemusí, když se jim to z kopce příliš rozjede.

Technickým trailem, který je víc puštěný z kopce a víc tona něm zadrncá je pak červený Berg Piper. Ten kombinuje nízké hladké klopené zatáčky s technickými lesními pasážemi, které tvoří podstatnou část trailu. Jde o takový středně náročný endurový trail, který se nebojí jezdce už trochu prohnat po kamenitých a kořenovitých sekcí, kde už je místy potřeba trochu si pohrát s kolem. Ani v tomto případě ovšem nejde o prudké úseky, ale spíše o traverzy, které jedete v takové akorátní rychlosti. Pro enduristy je ale tento trail už docela slušný trénink.

Samozřejmě stále platí, že se můžete svézt i na „starých“ trailech na Trunhofu, které jsou stále v perfektním stavu a nebaví o nic míň než ty nové. I tady se dá svézt na 5 důvtipně namotaných trailech, a to na modrém singltrailu (1 km), modré flowline (1 km), modré jumpline (700 m), červeném singltrailu (900 m) a červené jumpline (1 km).

Zatímco flowline a jumpline jsou naprosto hlaďoučké traily a utemované jak beton, singltraily mají nižší klopenky a jsou prokládané vyskládanými kameny. Já tu nejčastěji jezdím modrou jumpline, jejíž skoky jsou pro mě dělané akorát a velmi mě baví i červená jumpline, která nabídne od všeho trochu – trychtýřovitou klopenku, sharkfin, dvojáky, lavice, a také pěkně stavěné step-upy. Na „staré“ červené jumpline mám na rozdíl od té nové naskákané všechno, tak třeba se časem zadaří i na té nové.

Stejně jako v zimě, i v létě na Arberu myslí na ty nejmenší, takže na Turnhofu najdete také dětský park „Kinderland“. Ten je obsluhovaný pojízdným pásem a nabídne několik cvičných trailů od rovinatých traverzů s jednoduchými zatáčkami až po zakrouceného hada s klopenými zatáčkami. Vstup do parku na 2 hodiny vyjde na 12 eur a přímo u parku je restaurace s terasou, takže můžete sví dítka hlídat pěkně třeba s kafíčkem v ruce. 

Bikeparku samozřejmě nechybí kvalitní zázemí v podobě půjčovny kol a vybavení, toalet, možnosti parkování (4 eura/den), možnost také kempování a k tomu zdarma toalety a sprchy a nás tu rozhodně překvapilo i originální mytí kol v podobě zavírací myčky na kolo (základní program vyjde na 4 eura a platit se dá kartou). Půjčení kola vyjde na 85 eur/den a integrální přilba, která je v bikeparku povinná, stojí 19 eur na den.

Na nějaké to jídlo se dá zajít jak u nástupu na vleky, tak u výstupu lanovky na Sonnenhangu. Nám se tu velmi líbila horská chata s výhledem do údolí Arber Stadl, které nechyběla ani lehátka nebo příjemná venkovní teráska. Kromě klasických německých dobrot jako je třeba Currywurst (14,90 eur) nebo Kaiserschmarrn (12,60 eur) nabízí i jejich vyhlášený burger „Grupfte Sau“ s trhaným masem (13 eur) – měli jsme a maso bylo hezky šťavnaté, takže doporučujeme tento tip dál.

Než se Velký Javor stal ekvivalentem pro TOP bikepark, byl známý především jako rodinný areál nabízející hlavně pestré turistické možnosti. Momentálně si tedy Javor můžeme rozdělit na takové pomyslné dvě části. Zatímco ta pravá (Turnhof, Sonnenhang) je věnovaná čistě bikerům, levá část s páteřní kabinkovou lanovkou vedoucí na vrchol nejvyšší šumavské hory má především rodinný charakter. Ten pocítíte už u nástupní stanice kabinky, kde dovádí děti na klouzačce a v bagru. To hlavní dětské hřiště se nachází ale až na vrcholu Javoru, kam se můžete nechat vyvézt zmíněnou kabinkovou lanovkou nebo se po šotolinové cestě vydat pěšky či na kole. Dětské hřiště je velmi pěkně vypracované, a to i dřevěným designem, který je tu citlivě zasazený do šumavské krajiny. Nejmenší návštěvníci se tu dosyta zabaví například na klouzačkách, houpačkách, malé talířové lanovce, balančních překážkách a další. Vstup na hřiště je zdarma.

Na vrcholu Velkého Javoru si můžete udělat i hezkou procházku, protože jeho nejvyšší vrchol je obtočený dvoukilometrovou cestou, která je zvládnutelná i s terénním kočárem. Cesta vás protáhne kolem jednotlivých skalních vyhlídek, přičemž na každou lze vyhopsat a užít si trochu jiný výhled na Šumavu. My si tentokrát s naším novým malým členem výpravy vylezli jen na jednu skalku, ale za to na tu vrcholovou, takže jsme si mohli odškrtnout nejvyšší horu Šumavy.

Velmi hezký rodinný výlet se dá podniknout také na nedalekém Velkém Javorském jezeře, kam se můžete z parkoviště u Velkého Javoru vydat buď procházkou pěšky po šotolinové cestě, nebo autem a jste u jezera za cca 5 minut. Jezero si můžete obejít kolem dokola, což vám pohodovou chůzí se zastávkami zabere zhruba 40 minut a celou cestu jdete po rovince. Cesta kolem tohoto šumavského ledovcového jezera je bezbariérová, takže sem mohou klidně i vozíčkáři nebo ji na pohodu dáte skoro s jakýmkoli kočárkem. Po cestě najdete také několik pěkných vyhlídek, ať už z přírodního skalnatého poloostrůvku nebo z dřevěného chodníku pod skalní stěnou.

Netradičním šumavským zážitkem tu je možnost projet se přímo po jezeře na šlapadlech, která si zapůjčíte za 12 eur na 30 minut plus dáte 5 eur jako vratnou zálohu. Jde o velmi ojedinělý zážitek, protože se jedná o jediné šumavské ledovcové jezero, kde je něco takového možné. U jezera nechybí ani pár prolézaček a krásná dřevěná hospůdka Arberseehaus s rozhlehlou terasou, ze které máte jezero jak na dlani.

Na Velkém Javoru jsme reportovali v helmách a brýlích značky SMITH, na e-biku STEVENS s pružením FOX, řetězem KMC a vložkami do kol TANNUS od firmy CYKLOŠVEC. Kola jsme si přivezli na nosičích THULE.