Boudný vévodí KPŽ, tentokrát vyhrál v Mladé Boleslavi

Spanilá jízda Pavla Boudného v seriálu Kolo pro život pokračuje. Ani v sobotu při druhém závodu KPŽ, kterým byl Mladá Boleslav Tour Škoda Auto, nenašel přemožitele a zvítězil. Navázal tak na svůj předešlý úspěch ze zahajujícího závodu Trans Brdy České spořitelny. Boudný si zároveň upevnil první příčku v hodnocení nejlepšího jednotlivce v celoroční soutěži Prestige Trophy.

Mladá Boleslav hostila závod Kolo pro život vůbec poprvé. Na svůj debut se připravila ve velkém stylu. Spojení s automobilkou Škoda Auto bylo znát doslova na každém kroku. Auta s okřídleným šípem ve znaku dotvářela neopakovatelnou kulisu již na místě slavnostního startu, kterým bylo jedno z nejexponovanějších míst v celé Boleslavi - Zákaznické centrum Škoda Auto. Celé rozlehlé prostranství před dvanáctou hodinou zaplnila jedna tisícovka závodníků na horských kolech. Promáčené počasí posledních dnů nebylo závodníkům zrovna nakloněno, ale kdo do města automobilů přijel, určitě nelitoval.

Otevřené Škoda Auto muzeum s vystavenými veterány zvalo diváky k návštěvě. Závodníci zatím měli čas se postupně řadit do startovních bloků. Z vyvýšené terasy jim k lepší náladě zakaboněného dne vesele vyhrávala žesťová kapela.  Před typicky modrým startovním obloukem se seřadila flotila zaváděcích vozů Yeti , kterým dominoval soutěžní speciál Škoda Fabia S2000 týmu Delimax. Pro všechny fandy rallye bylo potěšením, že si mohli na vlastní oči z blízka prohlednout jak samotné auto, tak i jeho řidiče - jezdce Pavla Valouška. Ten ale nebyl pouhým statistou, jak by se mohlo zdát, nýbrž se postavil s kolem na start závodu a objel si Fittnes jízdu. Pro Pavla je horské kolo doplňkovým sportem č. 1, a tak se ani nemusel dlouho nechat přemlouvat k účastni na závodě KPŽ.  A když už jsme u představování osobností z řad „necyklistů,“ zmiňme ještě dalšího neméně známého sportovce, jako je kanoista a olympijský medailista Jaroslav Volf, který si střihnul hlavní závod na 61 km a Veronika Vítková, naše současná nejlepší biatlonistka a účastnice Olympijských her ve Vancouveru.   

Ale vraťme se k bikerům. Z těch elitních se na startovní čáru postavili např. dosavadní leader KPŽ a mistr ČR v XC Pavel Boudný, Jiří Novák – vicemistr ČR v XC, Jan Hruška - úřadující maratonský mistr ČR, Ondřej Fojtík, který před týdnem dojel druhý na extrémním bikovém etapovém závodě Nissan Titan Desert a domácí hvězda Václav Ježek.  Mezi ženami byly na startu letošní vládkyně maratonských tratí Bára Radová – Maňdáková a Petra Kottová.

Tratě hlavního závodu i Fitness jízdy navazovaly na předchozí dva ročníky Bakovského maratonu. Hlavní pořadatel akce Pepa Hladík z nich využil ty nejlepší místa pro nový mladoboleslavský závod. Rovinatější profil a k tomu úměrná náročnost se moc změnit nedala. Přeci jenom v okolí Mladé Boleslavi nejsou žádné velehory. Pro představu by se dalo říci, že trať se do jisté míry podobala té známější z jihomoravské Jevišovky. Výrazným faktorem, který navýšil náročnost sobotního závodu, byla voda a bláto na trati z převydatných dešťů. Z papírově lehkého závodu se rázem stala bahenní loterie náročnější na fyzičku závodníků a jejich technické zdatnosti i vybavení.

Elitním bikerům takovéhle podmínky nedělají problémy. Hned po startu se na čele usadili všichni favorité. Vysoké tempo, které se rozjelo na vrchařskou a rychlostní prémii se postaralo o zredukování hlavní desetičlenné skupiny na vedoucí trojici Ježek, Hruška a Boudný, která směřovala nezadržitelně k cíli. Občas se někomu podařilo z ní odskočit, ale únik neměl delšího trvání. Přeci jenom míst, kde se mohla projevit technická vyspělost či fyzická síla, bylo poskrovnu. O vítězi se muselo rozhodnout až v cílovém prostoru na Krásné louce. Všichni se navzájem hlídali. Věděli, že klíčovým místem, které nejspíš rozhodne o vítězi, bude poslední ostrá zatáčka. Boudný nenechal nic náhodě a jako první nastoupil. Jeho ataku vmžiku kontroval Hruška. Ježek se ze třetí pozice také zapojil do souboje, vždyť šlo o všechno. Poslední zatáčka se rychle blížila. Jako prvnímu se do ní podařilo najet Boudnému, a to rozhodlo. V závěrečném spurtu už se nikým nenechal předjet. Radostným máchnutím ruky a vítězným pokřikem dal všem přihlížejícím diváků jasně najevo, jak ho výhra těší. Na druhém místě jedoucí Ježek se snažil dotáhnout na Boudného, ale na lepší než druhé místo už to nestačilo. Třetí pozice zbyla na Hrušku, který už v posledních metrech věděl, že je bez šance a ve volnějším tempu projel cílem.

O průběhu závodu nejlépe svědčí výpovědi hlavních protagonistů, tady jsou:

Pavel Boudný: „Trať jsem si byl projíždět před závodem a zdálo se mi, že díky blátu to bude hodně těžký závod. Nakonec to tak hrozný nebylo a celkem to ušlo. Od začátku se rozjelo solidní tempo, ale zase nic tak extrémního to nebylo. Víc se začalo jet až na prémii. Postupem času ze skupinky odpadávaly lidi, až jsme zůstali jenom ve třech. Já, Venca Ježek a Honza Hruška. Občas někdo zkusil nastoupit, ale odjet se nikomu nepodařilo. Až asi deset kilometrů před cílem jsme ve sjezdu odpojili Hrušku. Udělali jsme si na něj slušnej náskok. Jeli jsme naplno, ale když jsme se po čase za sebe ohlídli, bylo vidět, že nás Hruška sjíždí. Tak jsme polevili a nechali se dojet. Až do cíle to už byla taktická bitva mezi námi. Na finiš jsem si věřil. Hruška nemá až tak dobrý závěr, ale Jéža konce umí a navíc jel doma! Poslední zatáčku jsem vyjel dobře a pak už jsem si pohlídal první pozici až do cíle. Závod to nebyl úplně jednoduchý, hlavně díky blátu. Samotná trať se mi ale příliš nezamlouvala, nebyla podle mýho gusta. Zázemí ale tady v Boleslavi bylo super.  Formu mám, a tak se těším se na další závody.“

Václav Ježek: „Po Šele jsem celý tenhle týden odpočíval, abych se co nejlépe připravil na domácí závod. Před závodem jsem se cítil fakt dobře, jak jen to šlo. Určitě nejlíp od začátku sezóny. V prvním bahnitým kopci jsem ostatním trošku odjel. Měl jsem k dobru tak třicet vteřin, ale věděl jsem, že mě čekají strašně dlouhý roviny a nebylo by jednoduchý jet sám v úniku. Tak jsem na ně počkal a nechal se dojet. Chvíli jsme jeli, chvíli ne. Snad jen v kopci jsme se navzájem zkusili. Přesto jsme zůstali jenom ve třech. Koukali  jsem po sobě a soustředili se na poslední kopec. Kluci mně tady natáhli hubu a já hned chytil malou díru. Naštěstí jsem si je dojel na rovině a pak už jsem si věřil, že by to mohlo dopadnout dobře a že bych mohl i zvítězit.  Rozdali jsme si to až ve špurtu. Já jsem tam ne úplně dobře najel do poslední zatáčky. Měl jsem tam najet jako první, byla to moje chyba a pak už jsem toho Boudu prostě neskočil. Ten závěr mě mrzí, moc jsem si přál tady doma zvítězit, ale Bouda byl zkrátka lepší. Sice jsem vyhrál dvě prémie, ale cíl ne. Jinak to byl ale hezký závod a moc se mi to líbilo.“  

Třetímu Janu Hruškovi se zatím nevyvedl ani jeden závod seriálu Kolo pro život. Na Trans Brdech skončil těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě a v Mladé Boleslavi se posunul alespoň o jednu příčku dopředu. Hanes je zvyklý vyhrávat. Jak sám říká, jiná umístění než první ho netěší. V Mladé Boleslavi se proto čekal jeho atak na nejvyšší stupínek, ale nepovedlo se. „Letos to mám takový proti srsti. Nevím, co se děje. Hodně se ode mě očekává. Dokonce si říkám, jestli mistrovský dres nepřináší smůlu… Spíš to je ale tak, že Trans Brdy byly relativně technický a těžký. Ten závěr mně tam nepřál. Dnes to bylo svým způsobem podobný, ale s tím rozdílem, že se mi letos poprvé dobře závodilo. Konečně jsem mohl jet naplno a nečekal jsem, až mě někdo orve. Rovinatá trať mi nevyhovovala. Chyběl mi tady pořádný kopec, kde bych nemusel řešit techniku a protivníky mohl vorvat na výkon. Dnes jsem se v těch krátkých kopcích cítil dobře, nicméně mi bylo jasné, že pokud dojedeme do cíle pohromadě, tak budu bez šancí. Ti kluci jsou hodně dobří a umí to v tom blátě, kde já nejsem tak rychlej. Tuhle trať jsem vůbec neznal a neměl ji ani projetou. Nevěděl jsem, co mě čeká, kde bude nějaký kopec, bláto… To je nepříjemný. Proto jsem jel spíše podle domácích kluků a čekal, co udělají. V posledním kopci jsem zkusil nastoupit. S Boudou jsem si udělali menší náskok na Vencu, ale ta spolupráce nebyla dobrá. Boudovi se nechtělo jet a Venca si nás dojel. Škoda, na Boudu bych sice neměl, ale…“  dokončil své povídání Honza Hruška.

V ženách vyhrála hlavní závod Bára Radová Manďáková (Cyklotrenink.com) před Petrou Kottovou (Volvo Auto Hase) a Michaelou Procházkovou. Vítězka neměla na trati problémy s defektem jako na Trans Brdech, kdy dojížděla na prázdném kole, ale přesto byla v cíli dost utahaná. „ Ti kluci, s kterými jsem jela ve skupince, jeli hodně rychle, a tak jsem si musela celý závod dost dávat. Nebyl to jednoduchý závod, ale jsem spokojená.“

Druhá Petra Kottová dojela do cíle s nevelkou ztrátou dvou minut za vítěznou Bárou Maňdákovou. „Můj typ závodu to tedy nebyl, protože je tady moc rovin a žádný pořádný kopec. Jelikož tu ale bylo celkem dost bláta, tak to šlo troch do technična, a to se mi líbilo. Bohužel neumím dobře odstartovat a Bára mi hned po startu ujela. Ale špatný pocit z toho nemám. Postupně se mi dařilo prokousávat se dopředu a nakonec mi Bára odjela jenom o šest slapských míst.“

Z mladoboleslavské roviny se Kolo pro život stěhuje do hor, do Krkonoš.  Třetím závodem bude 29. května Trutnovská padesátka České spořitelny.    

Výsledky 61 km muži:
1.     Pavel Boudný (Česká spořitelna – Specialized MTB Team) 2:09:50 hod.
2.     Václav Ježek (Alpine Pro – Author Team) + 0:00:01,7
3.     Jan Hruška (Volvo Auto Hase) + 0:00:05,4
4.     Jan Fojtík (Volvo Auto Hase) + 0:01:05,4
5.     Michal Bubílek  (Kellys Bike Ranch) + 0:01:46,3

Výsledky 61 km ženy:
1.     Bára Radová Manďáková (Cyklotrenink.com) 02:34:06,5 hod.
2.     Petra Kottová (Volvo Auto Hase) + 0:02:08,8
3.     Michaela Procházková + 0:07:10,1

Kompletní výsledky ZDE.


Foto: Miloš Lubas