Čtvrté místo Barbory Bukovské při premiéře mezi ženami do 23 let, sedmá příčka jejího bratra Ondřeje a třináctý Michael Boroš. Nedělní program mistrovství Evropy v cyklokrosu v nizozemském Zeddamu přinesl českým barvám další výborné výsledky. Vrcholem šampionátu byl dramatický souboj o titul elitních mužů, který rozhodl Thibau Nys až v posledním kole na ikonickém schodišti.

Mistrovství Evropy v cyklokrosu 2026 je minulostí. Nizozemský Zeddam během dvou dnů přivítal šest mistrovských závodů a podle údajů Evropské cyklistické unie (UEC) také 12 500 diváků. Po sobotních soubojích juniorek, mužů do 23 let a elitních žen přišli v neděli na řadu junioři, ženy do 23 let a elitní muži. A česká reprezentace měla znovu důvod ke spokojenosti, byť vytoužená medaile nakonec nepřišla.

Nejblíže k ní měla osmnáctiletá Barbora Bukovská, která při svém prvním evropském šampionátu mezi ženami do 23 let vybojovala fantastickou čtvrtou příčku. A to přesto, že její závod měl k ideálnímu průběhu hodně daleko.

Bukovská: Pád, propad na patnácté místo a velkolepá stíhací jízda

Právě vystoupení Barbory Bukovské patřilo z českého pohledu k nejočekávanějším momentům nedělního programu. Po úspěšném působení mezi juniorkami, kde v letošní sezoně získala evropské zlato v MTB short tracku a stříbro na světovém šampionátu v XCO, ji čekala nová výzva. A hned na úvod pořádně těžká.

Závod rozjela výborně, krátce po startu se dokonce objevila na čele. Jenže hned v prvním sjezdu přišel pád a s ním propad až na patnáctou pozici. Česká reprezentantka, nově hájící barvy týmu Fenix Premiere Tech, tak místo boje o přední příčky musela začít složitou stíhací jízdu. „Musela jsem si čelo dotahovat. Ani nevím, jak jsem se dokázala vrátit nejprve do první desítky, a pak dokonce do první pětky,“ popisovala Bukovská svůj závod.

Postupně se prokousávala startovním polem a dokázala se vrátit až do souboje o bronz. V závěru jí však už trochu scházely síly. Cílem projela čtvrtá, pouhých osm sekund za třetí Francouzkou Amandine Muller. „V posledních dvou kolech jsem nedokázala držet potřebné tempo. Ale pocity ze závodu mám dobré, forma je solidní,“ hodnotila své vystoupení.

Nad jejím výkonem neskrýval uznání ani reprezentační trenér Michal Bednář. „Klobouk dolů, že Bára dokázala sjet manko způsobené pádem a bojovala ještě o třetí místo. Předvedla famózní výkon a zasloužila si minimálně bronzovou medaili.“

Samotný závod se nesl ve znamení francouzské dominance. Célia Gery a Lison Desprez se odpoutaly od soupeřek prakticky hned po startu a o evropský titul bojovaly dlouho pouze mezi sebou. Rozhodnutí přišlo až v závěru, kdy Gery dokázala krajance ujet a zvítězila s devítisekundovým náskokem.

Pro dvacetiletou Francouzku šlo už o třetí evropský titul v kariéře. Poprvé triumfovala mezi juniorkami v Pontchâteau v roce 2023, další zlato získala mezi ženami U23 v Pontevedře a nyní svou sbírku rozšířila v Zeddamu. Francouzskou nadvládu podtrhla třetím místem Muller, která na vítězku ztratila 1:12 minuty.

Z dalších českých reprezentantek skončila Kateřina Douděrová jedenáctá a Adéla Stránská obsadila 23. místo.

Ondřej Bukovský sedmý i přes čtyři pády

Nedělní program otevřeli junioři a také v jejich závodě měli Češi výrazné zastoupení. Nejlépe si vedl Ondřej Bukovský, mladší bratr Barbory, který při svém prvním roce v juniorské kategorii vybojoval sedmé místo.

Ani jeho cesta k výsledku ale nebyla jednoduchá. Krátce před startem se nad Zeddamem spustil lehký déšť, který výrazně změnil charakter technické tratě. Bukovský navíc během závodu hned čtyřikrát upadl.

„Neměl jsem ze závodu nejlepší pocit. Až ke konci jsem se rozjel. Start jsem měl solidní, ale před první zatáčkou mi někdo hodil kolo přímo do mojí stopy a šel jsem k zemi, hodně jsem se propadl. V dalším průběhu jsem ještě musel měnit kolo na lepší vzorek,“ přiznal český junior.

Podle reprezentačního trenéra Bednáře právě změna počasí mnohé závodníky zaskočila. „Změnil trať více, než většina kluků čekala. Každopádně Ondra jel výborně z hlediska výkonu. Byť šel hned v úvodním kole dvakrát k zemi, což otřáslo jeho psychickou pohodou, dokázal se vzchopit a vydřel coby prvoročák perfektní výsledek.“

Evropským šampionem se stal Belgičan Lars Peers, který v rozhodující fázi závodu dokázal soupeřům odjet a zvítězil s náskokem patnácti sekund před Nizozemcem Delanem Heerenem, úřadujícím mistrem světa. Bronz vybojoval další Belgičan Bas Vanden Eynde.

Z českých juniorů dále skončil Jakub Panuš na 33. místě, Eduard John byl 37., František Hladík 39. a Radim Dobrý obsadil 53. příčku.

Nys rozhodl na 99 schodech. Belgičané obsadili celé pódium

Vyvrcholením dvoudenního šampionátu byl závod elitních mužů. A přestože se nakonec zrodil očekávaný triumf Thibaua Nyse, rozhodně nešlo o žádnou jednoduchou cestu za druhým evropským titulem.

Belgický talent, který poprvé ovládl evropský šampionát před dvěma lety ve španělské Pontevedře, se musel vypořádat především s nečekaně houževnatým krajanem Joranem Wyseurem. Ten mu byl vyrovnaným soupeřem až do závěrečného devátého kola.

Úvod závodu byl mimořádně vyrovnaný. Na rychlém okruhu se dlouho nedařilo vytvořit výraznější náskok a na čele se střídalo několik závodníků. Nys se poprvé výrazněji osamostatnil zhruba po dvaceti minutách, ale jeho útok dokázal zlikvidovat právě Wyseure, který se na čelo vrátil společně se Švýcarem Kevinem Kuhnem.

V další fázi se zformovala vedoucí belgická dvojice Nys–Wyseure. Za ní se snažili dotáhnout pronásledovatelé v čele s Cameronem Masonem, Jorisem Nieuwenhuisem a Kuhnem. Brit Mason se v předposledním kole přiblížil dokonce na sedm sekund, ale rozhodující kontakt už nenavázal.

A tak přišlo na řadu místo, o kterém se v Zeddamu mluvilo snad nejvíce. Legendární schodiště s 99 stupni, které představovalo jednu z nejtěžších pasáží okruhu.

Právě tam Nys v posledním kole zaútočil. Zatímco Wyseure už nedokázal reagovat, Nys se odpoutal a poslední metry absolvoval osamoceně. V cíli měl sedm sekund k dobru a mohl slavit druhý evropský titul mezi elitou.

Bronz vybojoval Niels Vandeputte, takže celé stupně vítězů obsadili Belgičané. Čtvrtý skončil domácí Joris Nieuwenhuis a pátý Kevin Kuhn, oba se ztrátou dvaceti sekund.

Nys: Schody nerozhodly samy o sobě, důležitá byla výbušnost

Zajímavé bylo také Nysovo hodnocení rozhodujícího okamžiku. V rozhovoru pro nizozemský WielerFlits vysvětlil, že schodiště sice sehrálo zásadní roli, ale nešlo pouze o schopnost rychle vyběhnout 99 schodů.

Podle Nyse představovalo především mimořádně náročnou fyzickou pasáž, která postupně prověřovala síly závodníků. Sám cítil, že má dobrou formu, ale nikoliv takovou převahu, aby mohl absolvovat šest nebo sedm kol osamoceně. Proto si soupeře nejprve otestoval a rozhodující zrychlení si schoval až na samotný závěr.

Wyseure podle něj dokázal držet mimořádně vysoké tempo a v tomto ohledu byl možná dokonce silnější. Nys však měl v závěrečném kole o něco více výbušnosti. Už při předposledním výběhu schodiště cítil, že mu zbývá více sil, a právě toho následně využil.

Zajímavostí je, že Nys má za sebou teprve druhý cyklokrosový start letošní zimy. Po silniční sezoně, jejíž součástí byla i španělská Vuelta, se k cyklokrosu vrátil na Koppenbergcrossu. A hned zvítězil. Druhý start v Zeddamu proměnil v další triumf, tentokrát okořeněný evropským titulem.

Úspěch pro něj měl i osobní rozměr. V rozhovoru přiznal, že kvůli přípravě obětoval značnou část volna a teprve podobné okamžiky mu připomínají, proč to všechno podstupuje. Zároveň si uvědomuje, že ani tvrdá práce a odříkání nejsou automatickou zárukou úspěchu. O to více si chce podobných vítězství vážit.

Boroš měl na první desítku, zastavil ho pád

České barvy v elitním závodě nejvýrazněji hájil Michael Boroš. Zkušený reprezentant se pohyboval na hranici první desítky a měl reálnou šanci na umístění mezi nejlepšími deseti, jenže v polovině závodu přišel pád, který jeho naděje výrazně zkomplikoval.

„Jsem celkem spokojený, i když jsem tam měl pád, který mě stál top desítku, ale bohužel to byla moje chyba. Byl jsem v tu dobu na limitu, snažil jsem se udržet skupiny, lehnul jsem a už jsem nebyl schopen se vrátit zpátky,“ hodnotil Boroš.

Pád navíc poškodil jeho kolo. „Při pádu se mu ohnula řídítka. Musel měnit kolo. Nebýt technických potíží, tak v desítce byl,“ doplnil trenér Michal Bednář.

Boroš nakonec projel cílem na třináctém místě se ztrátou 1:46 minuty na vítězného Nyse. Druhý český reprezentant Matyáš Fiala obsadil 23. příčku.

Pětkrát v desítce, dvakrát čtvrtí. Jen ta medaile chybí

Česká výprava zakončila evropský šampionát bez medaile, ale s velmi solidní bilancí. V pěti ze šesti závodů se českým reprezentantům podařilo proniknout do nejlepší desítky, dvakrát dokonce skončili těsně pod stupni vítězů.

„Celkově jsme s evropským šampionátem spokojeni. Výkony ve všech kategoriích byly nadstandardní. V pěti ze šesti závodů jsme vybojovali top deset, dvakrát jsme dosáhli na čtvrtou příčku. Jen nám chybí medaile,“ shrnul vystoupení českého týmu trenér Michal Bednář.

Právě výkony sourozenců Bukovských patří k nejpříjemnějším zjištěním nedělního programu. Oba nastoupili jako nováčci ve svých kategoriích, oba museli překonávat pády a oba dokázali vybojovat umístění mezi nejlepšími sedmi Evropany. Barbora navíc ukázala, že ani přechod mezi starší závodnice nemusí znamenat dlouhé čekání na špičkové výsledky.

A Zeddam? Ten se s evropským šampionátem rozloučil ve velkém stylu. S dvanácti a půl tisíci diváky, šesti novými evropskými šampiony a schodištěm, které se stalo symbolem celého víkendu. 

Zajímavý pohled nabízí také konečná medailová bilance šampionátu. O všech 18 cenných kovů ze šesti závodů se podělilo pouhých pět zemí, přičemž jednoznačně nejúspěšnější byli Belgičané. Ti si ze Zeddamu odvezli hned osm medailí, z toho tři zlaté, dvě stříbrné a tři bronzové. Francie získala čtyři medaile (2–1–1), stejně jako domácí Nizozemsko (1–1–2). Zbývající dvě stříbra putovala do Lucemburska zásluhou Marie Schreiber a do Švýcarska díky juniorské závodnici Shaně Huber. 

A kam za rok? To se zatím neví 🫢 ale 2028 se budou evropské medaile rozdávat v Táboře.

• 08. 11. 2026
• Cyklokros Mistrovství Evropy
• Foto: Filip Bezděk a UEC