Cape Epic 2020 - sonda do startovní listiny

Čas letí jako bláznivý, zpíval Karel Gott v jedné ze svých písní a měl pravdu. Už jen necelé dva týdny nás dělí od zahájení 17. ročníku Absa Cape Epic v Jihoafrické republice. Budeme mít Čechy na stupních vítězů? Odpověď budeme vědět až v neděli 22.3. v cíli 17. ročníku Cape Epic. Dnes se podíváme na hlavní favority startovní listiny...

A jak už tomu bývá tradicí, jeden z našich příspěvků bychom rádi věnovali stručnému rozboru startovní listiny a možným favoritům celého klání z pohledu obou elitních kategorií. Dnes si neklademe za cíl sledovat kompletní českou stopu, která bude i letos poměrně široká, s ní vás seznámíme už za pár dnů a to včetně amatérských týmů.

Stručně si tedy nejdříve zrekapitulujme výsledky ročníku 2019 Absa Cape Epic. V elitní mužské kategorii obsadili zlatou příčku borci ze Scott-Sram MTB Nino Schurter a Lars Forster (SUI), se ztrátou sedmi minut je na stříbrné pozici následovala německo - brazilská dvojice Cannondale Factory Racing Henrique Avancini a Manuel Fumic a na bronzové pozici je doplnili italští bikeři z Trek Selle San Marco Damiano Ferraro a Samuelle Porro. Ti měli ztrátu na vítěznou dvojici už více než šestnáct minut.  Asi si také vzpomenete, že snaha o vítězství dvojice Jára Kulhavý a Sam Gaze skončila předčasně po pádu Novozélanďana. Naopak Kristián Hynek po boku s norským mladíkem Fagerhaugem cílové brány dosáhli, i když deváté místo se ztrátou takřka jedné hodiny na vítěznou dvojici nevybízelo k oslavám.

Muži? Nic nového pod africkým sluncem.

Nabízelo by se říct, že máme olympijský rok 2020 a situace je úplně jiná. Ale ono tomu tak v elitní mužské kategorii až tak není… Startovní čísla 1, 2 a 3 totiž věrně kopírují výsledkovou listinu předchozího ročníku jen s kosmetickou změnou v názvu italského týmu. Z Trek Selle San Marco se letos stává Trek Pirelli 1, důvodem je patrně snaha italského gumárenského giganta Pirelli profilovat se víc na trhu s cyklistickým zbožím.

Startovní číslo „4“ je rezervováno pro staronový pár Jaroslav Kulhavý – Howard Grotts (USA), kteří se po roční pauze opět sejdou, aby se v dresu 91 Songo Specialized pokusili zopakovat žlutý úspěch z roku 2018.

Howie Grotts a Jaroslav Kulhavý v roce 2018...

Pětka startovní listiny jsou chlapci z týmu Bulls Heroes, jmenovitě Urs Huber (SUI) a Simon Stiebjahn (GER), dvojice z týmu Wilier 7C CBZ Johny Cattaneo (ITA) – Louis Meia (COL) bude mít na řídítkách svých strojů číslo čest a sedmička je rezervovaná pro elitní, ryze českou dvojici Kristián Hynek – Martin Stošek reprezentující barvy Future Cycling – Northwave.

Tady bychom ve výčtu favoritů mohli skončit, ale rád bych se zmínil i o dalších dvou zajímavých dvojicích. S číslem deset se na start postaví Bulls Legends, které budou prezentovat skutečné legendy afrického klání Karl Platt a Alban Lakata (GER/AUT). Kromě toho, že oběma dohromady je 81 let, tak mají ve svém "chorobopisu" celkem 25 účastí na Cape Epic, což jasně značí chronickou závislost na této akci. Diametrálně odlišná je však úspěšnost v předchozích ročnících a možná tedy i motivace pro ten aktuální. Zatímco Karl je čtyřnásobným vítězem a v případě úspěchu by se srovnal v počtu titulů s Christophem Sauserem, Albanovi se nikdy během jeho deseti účastí na Cape Epic, nepodařilo vystoupat na nejvyšší stupínek… Naděje však umírá naposledy.

Kristián Hynek a Martin Stošek. Po dlouhých 15 letech znovu český elitní tým.

A ještě zmíním startovní číslo 15. Pod ním se skrývá trošku nesourodá dvojice. Další opravdová legenda Cape Epic Christoph Sauser (43 let mlád, třináct dokončených, z toho pět vítězných Cape Epic) a s ním mladičký, jednadvacetiletý Jihoafričan Wessel Botha, který si vyzkoušel Epic poprvé v roce 2019 a dojel na pěkném dvaadvacátém místě. Tady asi s medailovými ambicemi počítat nemůžeme, jejich hlavním posláním bude podpora Járovi a Howiemu.

Výše uvedený výčet týmů podle mého reprezentuje i širší okruh favoritů závodu. Do užšího okruhu dvojic bojujících o vítězství nebo aspoň o „bednu“ si dovolím zařadit nejvýše postavenou trojici z loňska. Motivace je jasná. Scott Sram má svou nepopiratelnou top kvalitu, Nino nejezdí nikam prohrávat a možná aspiruje na to, že jednou bude on tou legendou s nejvíce africkými tituly. Korunní princové z Cannondale mají motivaci jistě obrovskou, už několikrát se zastavili těsně před vrcholem a letos by jim mohla pomoci i nová technika v podobě zbrusu nových Scalpelů. Italové Porro a Ferraro jsou na tom obdobně a na skutečně velký výsledek čekají dost dlouho. Všichni jmenovaní se ale oprávněně musí obávat Járy s Howiem (Specialized), protože nic naplat, zkušenosti za sebou už oba mají, vítězné tažení Afrikou okusili také a potenciál, ten je u obou neoddiskutovatelný. Otázkou ale zůstává, jak se Jára vypořádá se zdravotními problémy, které ho omezovaly i při kyperském etapáku minulý týden... Za mě, pokud bude držet zdraví, černí koně závodu.

Cape Epic 2019 - bitva o žlutý dres hořela zejména mezi továrními týmy Cannondale a Scott
 

Mezi touto smetánkou by se rádi viděli i Kristián s Martinem a česká bikerská veřejnost by je tam ráda viděla také. Roky trvající půst skutečně českého týmu na stupních vítězů by mohl být ukončen. Martin se sice bude v Africe prezentovat poprvé, ale Kristián má s tamními podmínkami bohaté zkušenosti a díky jeho příslovečně důkladné týmové přípravě by mohla být nevýhoda prvního startu eliminována. Dle posledních výsledků na Kypru jsou oba ve výborné formě a pro Kristiána by to v případě úspěchu mohla být zlatá tečka za jeho účinkováním na Cape Epic. Nechme se překvapit; dvaadvacátého března kolem poledne budeme moudřejší…

A co elitní ženy? Všechno je jinak!    

Tady je situace mnohem méně přehledná. S ohledem na ekonomiku závodních týmů a jejich sílu, respektive spíše slabost postavit dvě kvalitní ženy z jedné formace, dochází každým rokem ke spojování sil a tak startovka až na výjimky nepřináší stejné dvojice opakovaně. Můžeme si to dokumentovat na loňském příkladu.

Vítězná dvojice Annika Langvad – Anna van der Breggen (DEN/HOL) z Investec-songo-Specialized byla následována na stříbrném postu týmem Summit Fin ve složení Candice Lill – Adelheid Morath (RSA/GER), bronzové medaile získaly Arianne Luthi s Majou Wloszczowskou (SUI/POL) z Kross-Spur Racing.

Pro Anniku bude Jenny Rissveds už čtvrtou parťačkou, vyhrála třikrát s Ariane Kleinhans /Lüthi/, jednou s Kate Courtney a vloni s Anne van der Breggen...

Startovní čísla elitních žen začínají tradičně pětkou, čili první dvojice má letos na řídítkách cedulku s číslem 51. Konkrétně se jedná o Anniku Langvad s Jenny Rissveds (DEN/SWE) a formaci 31:Outride. Organizátoři je tímto, zřejmě oprávněně, považují za největší favoritky. Numero 52 reprezentují Jihoafričanky Candice Lill a Mariske Strauss – tým Faces CST, padesát trojku vyfasovaly Robyn de Groot s Adelheid Morath  (RSA/GER) formace Dormakaba Blue. Pod padesát trojkou se prezentuje pro změnu dvojice s názvem Dormakaba Red se závodnicemi Sabine Spitz a Amy Mcdougall (GER/RSA), číslo 54 je tým Ghost Factory Racing Anne Terpstra s Barbarou Benko (NED/HUN) a pětapadesátka se představí se závodnicemi Arianne Luthi a Alice Pirrard (SUI/BEL).

Jak si to přebrat, jak se orientovat? Sami vidíte, že z šesti medailistek z roku 2019 se na startu znovu objeví čtyři označené tučně; žádná však ve stejné sestavě nebo s jinou medailistkou, nebo, nedej bože, ve stejném týmu. Takže hledat kandidátky na vítězství není vůbec jednoduché. Pravdou je, že se jedná o celkem nesourodou směs typických maratonkyň (Langvad, de Groot, Pirrard), ale ve většině špičkových závodnic XCO (Terpstra, Rissveds, Benko, Strauss). Pro některé může být Cape Epic jen dobrým tréninkem v olympijské sezoně, pro jiné hlavní akcí roku. Jak se ženy porovnají s africkými extrémně těžkými podmínkami, vlastními běsy a tréninkovými plány, se dozvíme dříve než za tři týdny…Nicméně dánsko-švédský pár na kolech Specialized je pro mě jednoznačný favorit.

PARTNEŘI MTBS.CZ ZPRAVODAJSTVÍ Z ABSA CAPE EPIC 2020
DĚKUJEME!