Cape Epic 2025: Grand Finále zkrátila vichřice a déšť, debutující Češky opět excelentní

Jako na bojišti vypadalo závodiště ráno po prudké půlnoční vichřici. Vzduchem létaly stany a vše, co nebylo pevně přivázané. Organizátoři byli nuceni odložit start a zkrátit etapu z původních 64 km na 41 km.

To pochopitelně nahrávalo lídrům mužské kategorie, Ninu Schurterovi a Filippu Colombovi (Scott Sram), kteří do Grand Finale vstupovali s náskokem pouhých 32 vteřin – nejmenším v historii! Etapu sice vyhrál německý tým Orbea Speed Company (Georg Egger a Lukas Baum), ale Švýcaři projeli cílem druzí se ztrátou 39 sekund. Jejich největší soupeři, nováčci z Itálie – tým Wilier Vittoria, skončili až na šestém místě.

Nino Schurter tak ve svých 38 letech přidal na své konto třetí vítězství v Cape Epic, to první bral v roce 2017, znovu pak po dvou letech a až letos se dočkal s nováčkem po svém boku.

„Celý týden to bylo tvrdé závodění a ani poslední den nebyl výjimkou,“ řekl Schurter. „Toto vítězství je opravdu sladké. Před Grand Finale jsme zjistili, že si dokážeme dobře rozvrhnout tempo, a nakonec nám vše vyšlo podle plánu. Je to úplně jiný typ závodění než Světový pohár, ale vyhrát tady je velmi ceněné. Týmová dynamika dělá závod zajímavým, a když máte správného parťáka, je to velmi uspokojující.“

Colombo, který v cíli vypadal vyčerpaně, jen stručně dodal: „Upřímně, pro mě je to hlavně úleva, že je konec! Tento týden jsme si prošli opravdu hodně, takže vyhrát je něco výjimečného.“

V závodě žen, stejně jako v předchozí etapě, dominoval kolumbijsko-nizozemský pár Monica Yuliana Calderon Martinez a Tessa Kortekaas (Cannondale ISB Sport), zatímco celkové vítězství si zajistil tým Toyota Specialized (Annika Langvad a Sofia Gomez Villafane). Dánka tak rožšířila svou sbírku vítězství už na šest! Takovou bilancí se nemůže zatím nikdo pochlubit a dost dlouho ještě zřejmě potrvá, než čerstvou maminku někdo překoná. Jednoduchá cesta za vítězstvím to ale nebyla. Annika v cíli jasně naznačila, že je totálně popravená.

„Tento týden byl šílený. Náš plán úplně nevyšel a po mém pádu v úvodu týdne jsem měla hodně bolesti. Ale Sofia byla naprosto úžasná parťačka,  já jsem si to tam venku moc neužila. Vyhrát je samozřejmě skvělé. Před sedmi měsíci jsem porodila. Několik let jsem na kole vůbec nejezdila. Lidé si myslí, že jsem nějaký nadlidský cyklista. Ale tento týden byl opravdu náročný. Jsem teď strašně unavená. Chci si jen lehnout.“

Český kontingent na letošním Cape Epicu výrazně prořídl. Po odstoupení Belgičana Allemana dokončil jeho parťák Martin Stošek (Buff Megamo) závod jako samostatný jezdec, ale jeho čas nebyl započítán do výsledků. "Chtěl jsem dokončit závod, abych si připsal další čárku," smál se Martin, na kterého v cíli čekal i Wout Alleman. "Byl to i dobrý trénink."

Nejvýše postaveným českým elitním závodníkem se tak stal Filip Rydval (D2Mont Merida), který ještě před třemi týdny netušil, že v Jihoafrické republice vůbec odstartuje. "Dnes to bylo hodně rychlé, takové cross-country. Kolega pak přišel o brzdy, takže jsme to tak nějak dojeli do cíle…" popsal závod Filip bez většího nadšení ze svého premiérového účinkování. 

Hermann a Filip

Největší radost českým fanouškům však přinesly závodnice kategorie Masters, Klára Vitásková a Hanka Uhlíková (Van Gillern). Nejenže vyhrály Grand Finale, ale v celkovém hodnocení obsadily skvělé druhé místo. "Kdyby mi tohle někdo řekl před závodem, tak si budu klepat na hlavu. Přijely jsme si to hlavně užít, naším cílem bylo dostat se do cíle. Na nějaké pořadí jsme vůbec nemyslely, takže je naprosto neuvěřitelné, že jsme dokázaly vyhrát tři etapy a vlastně každý den stát na stupních vítězů. Naše očekávání to naprosto splnilo – neměly jsme jediný problém, kromě jednoho utahování kufrů," řekly nadšeně české premiantky.

Klára s Hankou slaví celkové druhé místo v kategorii Masters Women

Do cíle nakonec dorazili všichni Češi, kteří dnes ráno nastoupili na start. Mezi nimi i dva zkušení borci, kteří mají na svém kontě už sedm absolvovaných Epiců – Tomáš Přibyl a Jan Gábriš. Zatímco Tomáš dokončil bez parťáka, Honza už potřetí startoval s Radimem Novotným (Premium Hotel). "Byl to rozhodně nejhezčí Epic, který jsem kdy jel. Letos to byla paráda – zažili jsme úplně všechno: vedro, prach, zimu, déšť, bláto. Všude parádní traily, moc jsme si to užili," řekla dvojice, která má dohromady na kontě už 11 účastí na Cape Epicu.

Ivoš Pravda a Aleš Erler

Jan Wudy a Radek Svoboda

Jan Gábriš a Radim Novotný

Do cíle se naopak nepodíval Pavel Gonda, český biker startující v kategorii Masters. "V ošetřovně mi očividně špatně vydezinfikovali rány, zanítila se mi noha i ruka. Cítím to, jako kdyby mi pořád měřili tlak. Včera jsem měl horečku, myslel jsem si, že je to ze střevních problémů, ale nakonec šlo o infekci. S tím se nedalo jet," přiznal Gonda, který se svým parťákem dva dny držel modrý dres pro lídry kategorie Masters. Ten nakonec vybojoval Karl Platt (GER) se Švédem Calle Fribergem.

Do cíle dorazili také členové týmu nevidomého Ondry Zmeškala, který musel závod ve středu opustit kvůli totálnímu vyčerpání ze 40stupňového vedra. "Po zkušenostech z 4Islands, kde jsem zažil náročné bikování, jsem si myslel, že tady nic technického nebude přes můj limit. Ale to vedro ho popravilo. Chybělo nám pět minut, abychom Ondru dostali k vodě a do stínu. Kdyby tam etapa skončila, zvládl by ji dokončit a pak by už bylo jen lehčí a lehčí," popsal smolný okamžik tandemový vodič Marek Peterka.