Giant XTC Advanced SL 0 Jana Škarnitzla

V dnešním preview závodních kol se po krátké "gravity odmlce" vrátíme do kategorie závodního cross country. Detailněji si představíme bike Jana Škarnitzla, předního českého závodníka, který má ve svých 23 letech na svém kontě řadu úspěchů. Z juniorských kategorií má na tři tituly národního šampiona a třikrát také vyhrál Český pohár XC. Z "dospělého" mistrovství republiky má dva bronzy a v loňském roce, kromě toho, že se stal univerzitním vicemistrem světa, skončil celkově pátý ve světovém poháru třiadvacítkářů.



Škarna, jak je mu mezi soupeři a kamarády přezdíváno, před letošní sezónou poměrně v tichosti přešel na mezinárodních závodech pod světový tým Giant Mountain Bike Team. Je tak týmovým kolegou třeba Američana Adama Craiga. Na závodech světového poháru může využívat využívat společného zázemí a výhod velkého týmu. Ten mu pro letošní rok dodal i bikové rámy. Značku Giant Honza sedlá čtvrtým rokem a pro sezónu 2009 dostal hardtail také XTC Advanced SL 0.

MTBS: Jaký komponent je pro tebe na biku nejdůležitější? Jan Škarnitzl: "Jedna věc se jmenovat nedá. Naopak stačí, když bude jedna věc špatná a bude to znát. Ovlivní to celý bike. Jako velmi důležitý ale vidím kvalitní rám. Musí být lehký, tuhý a počítá se také pohodlí." Máš na výběr z pevného biku a fullu na rámu Giant Anthem X. Podle čeho se rozhoduješ na čem pojedeš? "Na fulla to musí být rozbitá trať. Nemusí tam být třeba supertěžké sjezdy a technické pasáže, ale stačí, když bude jen suchá, rychlá a bude drncat. Tam potom vidím v celoodpruženém kole výhodu. Dalším faktorem je počasí. Když je bahno, volím hardtail. Stejně tak, když vím, že se bude jezdit ve skupinkách ve více lidech." Vloni si jezdil na Shimanu XTR, teď máš na kolech Sram X.0. Proč ten přestup? "Byla to spíš otázka sponzoringu. Komponenty Sram jsem dostal od firmy Cyklo Žitný. Funkčně jsou obě sady stejné. U Sramu je trochu výhoda ve váze a taky musím říct, že se mi více líbí po designové stránce. Výhodou Sramu je potom rychlejší a přesnější řazení v blátivých závodech a to, že to tam můžu gripem "narvat" klidně o 4 pastorky." Máš dlouhodobé zkušenosti s galuskovými sety Tufo. Co na ně můžeš prozradit? "Jsou to nejlepší kola co jsem vyzkoušel. Předtím jsem jezdil jak klasické duše, tak bezdušové gumy, ale na galusky to nemá. Mají lepší váhu, lépe jedou a hlavně skvěle drží. Jedinou nevýhodu někdy vidím v až moc tvrdých výpletech. To už někdy nepobere ani galuska a na hardtailu je to znát."

Rám XTC Advanced SL je pochopitelně tím vrcholným v katalogové nabídce Giantu. Firma, která má se zpracováním karbonu dvacetileté zkušenosti, použila ke stavbě materiál pojmenovaný jako karbon T-800. Číslovka přitom říká, jaký počet karbonových vláken najdeme na jednom čtverečním centimetru. Z tohoto surového karbonového vlákna se vyrobí tkanina a ta je potom ručně vrstvena do forem. Výsledkem postupu a dalších použitých moderních technologií, například při lisování, je rám s údajně optimálními závodními vlastnostmi, tedy kombinací váhy, tuhosti a pohodlí.

Rám je na světě v podstatě půl druhého roku. Do sériové výroby se dostal až letos, Jan Škarnitzl ho mohl ale využívat v testovací, předsériové verzi už v minulé sezóně. Změn oproti předchozímu modelu je mnoho a dá se říct, že Giant u své pevné vlajkové lodi nenechal kámen na kameni. Nejmarkantnější změny jsou vidět na profilech trubek, které zmohutněly, ale také třeba na zadní stavbě, která opustila kulaté a prohnuté horní vzpěry. Ty jsou nyní od monostay až k patkám rovné a mají čtyřhranný profil. Zajímavý tvar mají také vzpěry spodní, které se od patek směrem k mohutému středovému složení rozšiřují, až téměr na šířku spodní rámové trubky.

Co se osazení týče, to je v podstatě závodníkovou individuální stavbou. Velkou část tvoří komponenty dovážené firmou Progress Cycle a jde většinou o nejlepší modely z dovozcova katalogu. Dá se říct, že tento bike je takovou "výkladní skříní" sponzorova XC portfolia.

Od Manitou je to vidlice R7 MRD Absolute Carbon se stomilimetrovým zdvihem, karbonovým designem, opracovanou korunkou a pochopitelně možností lock-outu. Významnou značkou na Honzově kole je Easton, který se svými kompozitovými komponenty podílel na kokpitu. Sedlovka s přímým zámkem a také pro letošní rok nové, ergonomický tvarované a jen sedmdesát gramů těžké rohy, jsou z nejvyšší karbonové řady EC90. O řadu níže jsou rovná, 580 milimetrů široká řídítka EC70 s oversize průměrem. Deseticentimetrový představec je pro změnu z devadeátkové řady hliníkové. Karbonovou třešničkou od Eastonu je košík na bidon s váhou 27 gramů.
Uhlíková vlákna najdeme i na silničním sedle Fizik Arione CX Carbon, a to jak na lyžinách, tak na samotném skeletu.



Pohon a brzdy Janova biku jsou pro letošní sezónu svěřeny americkému koncernu Sram. Přehazovačka a otočné řazení jsou ze sady X.0, brzdy Avid Juicy v nejvyšší verzi Ultimate se 160 milimetrovými kotouči a karbonové kliky Truvativ Noir 3.3 s osou GXP a klasickým bikovým trojpřevodníkem 22 - 32 - 44 zubů. Na kazetě Sram PG-990 s červeným unašečem najdeme devět pastorků od 11 do 32 zubů.
Jediným ne-sramovým komponentem je v této době přesmykač Shimano XT, který je ale spíše provizorním řešením a i na tomto místě bude brzy logo amerického konkurenta.
Gramařilo se také na pedálech. Nejvyšší model "šlehačů" od Crank Brothers - Egg Beater 4Ti, nabízí titanové tělo i osu a pár bike zatíží 167 gramy.

Na konec preview jsme si nechali zapletená galusková kola Tufo XC LP, které "Škarna" vozil jako jeden z prvních bikerů. Na vysokých karbonových ráfcích zapletených dráty Sapim CX Ray do nábojů DT Swiss Hugi 240s, vozí buď hrubé galusky "trojky" nebo hladší "dvojky". Dotažení do detailů už jen potvrzují titanové rychloupínáky od německého Tune.



Váha celého kola je pod hranicí devíti kilogramů a závisí na použitém galuskovém setu. S hrubšími galuskami XC3 je to 8,9 kilogramů, s jemnějšími XC2 potom 8,7 kilogramů. Cenu odhadujeme na cca 150 tisíc Kč. Samostatný rám Giant XTC Advanced SL 0 pořídíte za 31.999 Kč a sériový bike se Shimanem XTR, SIDem World Cup, CrossMaxy SLR a RaceFace potom za 121.999 Kč.


Foto: Michal Červený