GT STS - americká dvojčata z devadesátek

V devadesátých letech minulého století se v horských kolech odehrávala spousta příběhů. Velké značky se předbíhaly ve vývoji odpružení, nejprve toho předního, ale posléze především toho zadního a vznikalo tak velice rychle mnoho různých řešení. Některé rámy a systémy přežily sotva sezonu nebo dvě a byly nahrazeny jiným systémem. Jiné se v nabídce udržely delší dobu a svou "šanci na život" si u zákazníků obhájily na výrazně delší dobu. Pro všechny bylo společné hledání cesty, jak nabídnout funkční, a přitom originální bike, který bude splňovat aktuální požadavky bikerů.

GT patřilo přitom ke značkám, které s odpružením začínaly v jeho skutečných prvopočátcích. První celoodpružený rám GT ukázalo již v roce 1992. Jednalo se tehdy o model RTS vybavený Noleen tlumičem, hlavním čepem umístěným hodně vysoko na sedlové trubce a ocelovou zadní stavbou, která byla v podstatě předchůdcem dnes běžně využívaného zero pivotu.

Zde vidíte poslední generaci RTS s hliníkovou zadní stavbou a vylepšeným tlumičem s expanzkou

V roce 1995 pak GT začalo nabízet svůj kompletně předělaný čtyřčepový systém LTS, který přinesl nejenom více zdvihu a nižší hmotnost díky celohliníkové konstrukci, ale především výrazně lepší vlastnosti odpružení, díky hlavnímu čepu, umístěnému v bezprostřední blízkosti středového složení.

Problém s LTS byl ale v tom, že většina ostatních výrobců své fully navrhovala na bázi specifických designů, které evokovaly něco výjimečného a tvarově odlišného. Koncepce LTS se hodně blížila naopak klasickému tvaru běžného hardtailu a nebylo jednoduché s takto konzervativně pojatým designem uspět proti Super V, Proflexům, Foesům nebo kytarám od Treku, které byly na první pohled na svou dobu jedinečné a na první pohled jasně specifické.

GT se tehdy rozhodlo také vstoupit do klubu výjimečných, ovšem po svém a udělalo to opravdu chytře. Fakticky totiž ponechalo fungující zadní hliníkovou stavbu, ale kompletně přepracovalo přední rámový trojúhelník, pro jehož konstrukci použilo hliníkové patky spojené termoplastovou "hadicí". Celek se následně upekl ve formě a výsledkem byl na tehdejší dobu designově velice originální rám, který okamžitě katapultoval GT do středu zájmu všech příznivců celoodpružených kol.

První prototypy se začaly testovat již v roce 1995. Vývoj odpružení tehdy probíhal především v rámci sjezdových disciplín, kde se mnohdy objevovaly prototypy jak samotných rámů, tak například i odpružených vidlic, tlumičů nebo brzd.

Tehdy Rock Shox teprve připravoval svou první dvoukorunkovou sjezdovou vidlici a tak vznikaly postupně různé verze vidlic Judy DH, posléze DHO a nakonec pak i předprodukční Boxxery, které vozili na svých kolech Vouilloz, King a další světově známá jména sjezdařů tehdejší doby. Samotné rámy STS tak byly k vidění o dost dříve, než bylo možné si je reálně koupit.

Poprvé s v katalogu GT modely STS objevily až v rámci roku 1996, ovšem hned ve dvou variantách, a to buď jako čistokrevný sjezdový speciál, nebo jako klasické celoodpružené kolo s jednokorunkovou vidlicí.

GT STS-1

Prodejní úspěch nové termoplastové platformy STS byl založený na celoodpružené dvojici modelů STS 1 a 2. Ty se od sebe lišily pouze svou komponentovou výbavou.

První bike z našich dvojčat je postavený na bázi vyššího modelu STS-1. Termoplastový rám tady dostal jednak konzervativnější geometrii, jednak odlehčené provedení termoplastového profilu trubek a také prostor pro dlouhou sedlovku, aby bylo možné si na kole upravovat posed podle potřeby.

Oproti počátečním generacím modelu LTS, které byly postaveny pro použití vidlic s 60mm zdvihem, se tady už počítalo se zdvihy vyššími. Na model STS-1 byla tehdy osazována nejlepší vidlice od Rock Shoxu, konkrétně model Judy SL s titanovými součástkami a zdvihem 80 mm. V té době ještě kotoučovky prakticky neexistovaly, takže ani vidlice ani rám nedisponoval úchytem pro jejich umístění.

Zadní tlumič dodával rovněž Rock Shox. Tehdy šlo o pružinové verze Super Deluxe, které nahradily původně používané vzduchové tlumiče Fox Alps 4, využívané u starších LTS. Bohužel tyto pružinové tlumiče se pyšnily neuvěřitelnou nespolehlivostí, resp. tím, že trpěly neustálým únikem oleje a netěsnostmi tlumící komory.

Pro zajímavost je třeba také dodat, že GT tehdy veškeré své celoodpružené modely stavělo komplet na teflonových kluzných pouzdrech. Jejich výhodou byla nižší hmotnost a poměrně snadná servisovatelnost, protože nebylo zapotřebí žádných lisovacích prostředků na výměnu ložisek. Nevýhodou ovšem byla omezená trvanlivost těchto pouzder, což jste snadno poznali v okamžiku, kdy dostala zadní stavba vakl.

Na svou dobu byly tehdy nové zadní stavby, používané jak na STS tak na LTS, pokrokové také v tom, že obsahovaly jakéhosi předchůdce dnešního flipchipu. V horním vahadle byl totiž tlumič uchycený díky excentrickému plastovému prvku, jehož otočením bylo možné měnit zdvih zadního kola. Jakási obdoba trunion uchycení tlumiče pak současně umožňovala díky otočnému tělu tlumiče měnit mírně také geometrii kola resp. výšku středu nad zemí.

Stavitelé tehdy, ale především v dnešní době musí řešit ještě jeden problém a tím je neobvyklý průměr sedlovky, která byla z nějakého důvodu průměru 27,0 mm, nikoli 27,2 mm, což je do dneška standardní rozměr.

Jelikož šlo o topmodel, byl bike osazený kompletním Shimanem XTR řady 950, včetně klik, přesmykače a XTR V-brejků.

Tehdy GT úzce spolupracovalo s dodavatelem komponentů KORE, takže od nich tu byl představec i sedlovka a sedlo pak dodávala další americká značka WTB, konkrétně nesmrtelný model SST s kevlarovými boky.

Schválně jsem se vyhnul kolům, protože ta byla v sérii "pouze" klasického střihu na jakýchsi USA nábojích a Mavic M 217 ráfcích. Jenže sběratelský kousek, který vidíte na fotkách, je navíc vyšperkovaný ještě o dobové karbonové loukotě SPIN, které GT dodávalo za příplatek, pokud si je zákazník tehdy za bezmála 600 amerických dolarů objednal.

GT STS-DH

Druhý z dnes ukazovaných dvojčat nese drsnější označení STS-DH. Ačkoli tenhle bike vypadá na první pohled stejně jako jedničkové STSko, představené před chvilkou, jde o kompletně jiný rám.

GT před tím, než STS začalo nabízet koncovým zákazníkům, poměrně dlouhou dobu testovalo právě sjezdové rámy, a to hned ze dvou důvodů. Tím prvním byla samozřejmě funkce a odolnost nových termoplastových rámů, tím druhým ale byla jejich schopnost pracovat s dvoukorunkovými vidlicemi. GT tehdy v rámci svého továrního DH týmu patřilo mezi několik vyvolených značek, které měly přístup k testovacím prototypům Rock Shoxu.

Ten tehdy nejprve na bázi červené Rock Shox Judy DH tunil vyšší zdvihy a pružinové vnitřky svých továrních vidlic, které byly umístěny v přesazeným prodloužených jednokorunkových vidlicích. Nedlouho poté se Nico Vouilloz objevil v Grundig Cupu s první červenou Rock Shox dvoukorunkovou vidlicí DHO, po které v krátké době následovalo několik prototypů nejprve bez úchytu pro kotoučovou brzdu, posléze s úchytem pro kotoučovku a nově také pevnou 20 mm osou. Nedlouho poté následoval první sjezdový Rock Shox Boxxer, tehdy prozatím jen se 151mm zdvihem.

Paradoxem bylo, že vývoj šel tak rychle dopředu, že to, co se fotilo do katalogů, velice rychle zastaralo a bylo v reálu nahrazeno jinou specifikací. Kompletní kola STS-DH se tak dodávala rovnou postavená na Formula kotoučovkách, zatímco v dobových katalozích se Vouilloz a King ještě proháněli na V-brejkových modelech.

Z dnešního pohledu je na jednu stranu dobré, že je větší prostor jak experimentovat při stavbě dobového retro biku s více možnostmi dobového osazení. V našem případě se muzeální kousek sice poměrně dost liší od katalogové specifikace, ale posuďte sami, jestli je to na škodu, nebo naopak?

Hlavní je zde pochopitelně termoplastový rám, který kromě toho, že je na první pohled robustnější a také o něco těžší, má výrazně sjezdovější geometrii (na svou dobu) a také kompletně jinou sedlovou mufnu. Důvod je prostý. Bylo potřeba více místa pro zadní kolo díky vyššímu zdvihu a zasunutá sedlovka by tohle místo zbytečně ubírala.

Nevýhodou této DH konstrukce bylo to, že jste museli sedlovku zaříznout poměrně přesně a následně nebyl prostor pro jakoukoli manipulaci s ní ani směrem nahoru, ani dolů.

Co se týká čepů, platilo zde to samé jako STS-1 nebo LTS - Teflonová kluzná pouzdra všude. Mimochodem, dobré je, že se i dnes najdou výrobci, kteří dokáží na tato stará kola tato kluzná pouzdra dodávat, takže je teoreticky možné udržovat i čtvrt století staré biky bezvadně funkční.

Pokud se vrátím zpět k výbavě kola, tak GT na své sjezďáky dávalo komponenty od AC a toho jsem se držel i zde. Od AC je zde DH představec doplněný Azonic vlaštovkami, ale především speciální kované DH kliky v chromovaném provedení osazené frézovaným hliníkovým převodníkem doplněným o AC vodítko a napínák.

Řazení tady oproti originální specifikaci zastává dobový Sram ESP 9.0 s otočným gripshift řazením, doplněný o hydraulické ráfkové brzdy Magura Race Line, které byly tehdy zejména u sjezdařů hodně oblíbené před tím, než dorazila první vlna kotoučových brzd.

Mimochodem, jedním z důvodů, proč je jimi tento konkrétní bike osazený, je použitá vidlice. Najdete zde totiž poměrně dost raritní dvoukorunkový model Rock Shox Judy DHO v první verzi ještě bez adaptéru pro kotoučovku a s klasickými rychloupínákovými patkami, které později nahradila pevná 20mm osa.

Z tehdejšího pohledu mírně absurdní, ovšem v rámci sběratelské hodnoty kultovní karbonové loukotě SPIN nechybí ani zde, a to včetně dobových Tioga Psycho plášťů.

Dnes je těmto dvojčatům 27 let. Mají za sebou léta slávy i strádání, ale jak se ukazuje, některé devadesátkové biky začínají být z dnešního pohledu stále zajímavější, protože jejich sběratelská hodnota poměrně slušně roste.

Původní STS-ka z let 1997 a 1998 jsou dnes beze sporu vyhledávanými veterány. Bohužel v době svého vzniku jich mnoho prasklo, protože byly používány především na sjezd, a to zejména obyčejné STS verze rámů prostě dlouhodobě nedávaly. Sehnat dnes zachovalý rám, nebo dokonce celý bike, je otázkou štěstí a trpělivosti. Jejich ceny už dávno překonaly bazarové daleko mladší enduro modely a je víc než jisté, že dál porostou.

Pokud patříte mezi příznivce retro kol a rádi byste se seznámili s podobně postiženými pamětníky devadesátek, můžete se připojit a sledovat dění kolem retro kol v Česku v rámci veřejné Retro MTB cz skupiny na FB. Jinak budiž tento článek brán jako první vlaštovkou a vzdáním holdu značce GT a jejímu padesátiletému výročí, které letos slaví. Další podobně koncipované vzpomínky budou zřejmě ještě během roku následovat :-).