Hanka Ebertová se vydala s kolem do Indie

Hanka Ebertová, bývalá špičková závodnice v silničních ultramaratonech, po ukončení kariéry jezdí i na horském kole. V rámci své cyklistické expedice do Indie zamířila do Himálaje, kde mimo jiné vyjela do sedla Khardung La ve výšce 5380 m n.m., které je nejvýše položeným horským průsmykem na světě, kam se mohou dostat automobily. Kromě radosti ze zdolání cíle a sportovního výkonu si z Indie odváží i spoustu nových poznání.

„Indie musí každému Evropanovi otevřít oči. V jednu chvíli vidíte špínu, nehygienu, chudobu a zoufalé životní podmínky, a hned v další moment koukáte na neskutečné přírodní scenerie a naprosto oněmíte před obrazy, které dokáží největší světové hory vyčarovat,“ vzpomíná Hanka Ebertová, kterou ještě dlouho po návratu provázely odeznívající střevní potíže. "Ty trvaly dva týdny z celkových tří celého pobytu. A to i přes veškerou ostražitost a dodržování všech hygienických zásad."

Spíše než dovolená snů byla cesta do Indie další výzvou a dalším extrémem pro bývalou specialistku na ultramaratony. Ebertová je na extrémní vypětí právě z ultramaratonů zvyklá, ale přesto uznala: "Indická kultura a společnost jsou tak odlišné od naší, že pobyt tam byl opravdu záběrem po stránce psychické i fyzické. Pobyt v Indii donutí člověka k zamyšlení se nad svým vlastním životem a přehodnocení svého životního postoje a hodnot. Setkání s chudobou a bídou tváří v tvář, to jsem nesla těžce. Indie je prostě zemí obrovských kontrastů, na které si Evropan jen tak nezvykne. Opakem toho jsou majestátní hory, které svými sceneriemi a atmosférou ve mně zůstanou navždy! Bylo to něco, co se nedá slovy popsat," pokračuje Hanka Ebertová.

Velikost Himálaje a nicotnost jednotlivce uprostřed velehor na ni udělala obrovský dojem. „Připadala jsem si tam malá a úplně nepodstatná, bylo to až absurdní. A pohybovat se tam na kole byl pro mě určitě jeden z nejsilnějších zážitků,“ popisuje Hanka. Společně s dalšími účastníky expedice se do Himálaje dostala na kole směrem z podhůří, a mohla tak pozorovat, jak se s přibývající nadmořskou výškou měnil i charakter krajiny.

Dostat se na kole do výšky 5400 metrů nad mořem podle ní není až takový problém. "V těch vysokých nadmořských výškách se musí hodně pít, aby se člověk vyvaroval bolestí hlavy i střevních potíží. V naší skupině jsem byla jediná s nějakou závodní historií a na vrchol se kromě dvou účastníků dostali všichni včetně druhé dámy ve skupině. Mně asi moje zkušenosti vše usnadnily, ale to, jak se člověk vyrovná s nadmořskou výškou, zas až tak na kondici nezáleží. Samozřejmě výjezd není snadný, ale pokud člověk jede své tempo a vlastně se posunuje jen vpřed, tak se nahoru dostane vždy - pouze jde o to, za jakou dobu. Vše je hodně o vůli a chtění se nahoru dostat," vysvětlila nám Hanka.

Všechny silnice v horách jsou tam až na výjimky v šíleném stavu, bez horského kola to určitě nejde. V lepším případě se jedná o velmi špatný asfalt a v horším jde o cestu jako vystřiženou z kamenolomu a proloženou brody. Výhodou je, že v horách vede zpravidla jen jediná "silnice", a tak není moc možností se ztratit.

"Horší ale je, když se silnice utrhne, nebo ji zasype sesuv půdy či zatarasí zával z bahna po silném lijáku. To pak může pro motoristy znamenat dny a týdny čekání, nebo třeba tisíc kilometrů objížďky druhým údolím. Jet třeba z Prahy do Liberce přes Bratislavu jen proto, že kus silnice chybí nebo se nedá projet zával? Něco takového si u nás neumíme vůbec představit, tam je to realita!" vysvětluje Hanka Ebertová.

Česká cyklistka vyrazila do Indie a Himálaje na jednoduchém horském kole Merida Matts TFS 100 s véčkovými brzdami. "Rozhodně se nevyplatí brát na takovou akci drahá kola, technika hodně trpí. Jediný servis, který jsem dělala, bylo mazání řetězu a občasné očištění kola. Na víc stejně není u takové expedice čas," říká Hanka Ebertová, která své kolo nakonec nechala v Indii.

"Náš indický průvodce měl s sebou patnáctiletého syna, který už od počátku pošilhával po našich kolech. A tak jsem si sama spočítala, kolik budu muset platit na letišti za nadváhu, jaká je cena kola, v jakém je stavu, jak složité by bylo ho zase zabalit, no a vymyslela jsem si takovou malou charitativní akci. Firmě Merida Czech patří mé obrovské poděkování, protože mou myšlenku podpořila a po pár telefonátech a esemeskách jsem věděla, že kolo nemusím vézt zpátky a mohu ho nechat jako dar právě pro Taha, jak se syn našeho průvodce jmenoval. Slavnostně jsem mu ho předala na závěr zájezdu. Ode mě jako bonus obdržel přilbu, rukavice, ještě některé náhradní díly a lahve. Asi nikdy nezapomenu na jeho nadšení a zářící oči. Hned se na kolo vrhl, umyl ho a vyleštil. Také se na něm hned nechal fotit v dresu a přilbě. Pevně doufám, že v šíleném indickém provozu přežije kolo co nejdéle a bude Tahovi dělat radost!" uzavřela Hanka Ebertová.

Kompletní rozhovor s Hankou Ebertovou čtěte na stránkách Kolo.cz

Rozhovor jste mohli číst na MTBS v článku Hanka Ebertová: Po letech dřiny si užívám život!

O výjezdu na Khardung La do 5380 metrů na vlastní kůži čtěte zde

Foto: archiv Hanky Ebertové