Jaroslav Kulhavý rok po olympijském triumfu

Co jsi dělal 12.8.2013?
Byl jsem naštvanej na letištích, ve stresu, a řešil, jestli se dostanu z Kanady domů. Asi jeden z těch nejhorších dnů po olympiádě.

Vzpomněl sis na olympijský závod?
Určitě, připomněl jsem si to. Chodily mi esemesky a tak. 
 

Jak změnilo zlato tvůj život?
Hlavně jsem si splnil svůj největší sen, jakého může sportovec dosáhnout. To je pro mě asi nedůležitější a nejhezčí věc. Jinak můj život změnila popularita, která s tím úspěchem stoupla i mezi lidmi, kteří se o sport přiliš nezajímají nebo jen okrajově. Už to nejsou jen cyklističtí fanoušci, kdo mě na ulici poznávají a chtějí podpisy nebo fotky. V tomhle má ta olympiáda strašnou sílu, zájem o mě je mnohonásobně vyšší, než když jsem vyhrál titul mistra světa a podobně. Mám méně času, víc povinností, na člověka je větší tlak, ale musím se s tím poprat, což zrovna teď dělám a musím si v tom udělat nějaký pořádek, což není úplně jednoduchý. Nejsem člověk, který by odmítal focení s fanoušky a podobně, ale zase nemůžu dělat jen to, protože bych neměl čas na trénink.  

Přineslo vítězství i nějaká negativa?
Trochu ztrátu soukromí, ale to je spojené s tím úspěchem, takže toho nijak nelituji a beru to tak. 

Co ti udělalo za ten rok největší radost?
Určitě ta medaile. Dobu dva tři měsíce po olympiádě jsem si hodně užíval, to bylo neopakovatelný. 
 

Už má medaile své místo?
Ještě na to nebyl moc čas, už ji ale nikam ani nevozím. Dodělal jsem bydlení a po sezoně, až bude klid, nad tím popřemejšlim a nějaké místo ji najdu. 

Jak těžce se hledala motivace do této sezony?
Bylo to vcelku jednoduchý, vloni jsem se maximálně soustředil na Londýn a ty ostatní výsledky úplně ideální nebyly, takže jsem měl do letošní sezony zase chuť vyhrát co nejvíc závodů. 

Nelituješ neuskutečněného přestupu na silnici?
Určitě ne. Když jsem se rozhodl na bikách zůstat, vyplavalo na povrch spousta dalších dopingových skandalů atd. a to silniční cyklistice hodně ublížilo.

Udělal by jsi za ten rok něco jinak?
Spíš ne, jsem s tím spokojený. Neriskoval bych na mistrovství světa v Saalfeldeu na zlatém kole, to byla chyba, ale tou dobou mi na tom tolik nezáleželo. Bral jsem to flegmaticky a výsledek podle toho vypadal. Jinak byla příprava na letošek stoprocentní jako dřív, ale bohužel to nějak zatím nevychází. Ale sám nevím, co bych měl udělat jinak. 

Jak hodnotíš svoje dosavadní výsledky i s ohledem na všechny zdravotní problémy?
Myslím, že úplně špatné to nebylo s ohledem na problémy, které mě potkaly. Prvním cílem bylo vyhrát Cape Epic, což se povedlo, mistrovství světa v maratonu mi svou tratí jednoduše nesedělo a myslím, že i kdybych byl v sebelepší formě, tak bych tam nejspíš nevyhrál. Ve světovém poháru jsem byl dvakrát třetí a až do pádu v Novém Městě to šlo všechno dobře. Teď tam byl v posledních týdnech výrazný propad, protože jsem udělal chybu v tréninku, takže ta spokojenost je částečná. Sezona ještě nekončí, tak doufám, že se z té krize dostanu a budu si moct říct, že to byla úspěšná sezona. 

Co říkáš tomu, že po olympiádě jsi byl "za boha" a teď, když se tolik nedaří, jseš některými lidmi skoro zatracován? 
Moc mě to nezajímá a ani mě to nijak nepřekvapuje. Lidi okolo mě jsou v pohodě a ví, jak to je. Aktuálni forma neodpovídá tomu, co jsem do připravy dal, to mě mrzí. Úspěch si asi vybral svou daň a nasčítalo se to. 

Už ses sžil s novým kolem? 
Je super. Zase jsem to trochu poladil, takže už se na něm cítím o kus lépe než poprvé v Andoře. V závodě se ukázalo, že oproti původnímu Epicu je to velký posun vpřed. Je to o něčem jiném než minulý bike. Mám z toho radost, je za tím vidět vývoj  a jsem rád, že jsem se na něm mohl podílet. 
 

Co říkáš na vstup Ondry Cinka do elity?
Vlítnul tam perfektně, je to určitě velké překvapení. Rychlostně je na tom výborně, ale zatím ještě postráda vytrvalost, tak uvidíme, jak mu to půjde. Může z něj být perfektní závodník. A je dobré, že je ve špičce další Čech, co sbírá body. 

Rio 2016? 
Je to dlouhodobý cíl. Teď ale potřebuju co nejlíp dokončit sezonu a dostat se z nynějši krize. Chci se rychle vrátit do pohody a pak už to budou do Ria zase jen dva roky...

 
foto Michal Červený