Jedem do Afriky....

"Jedem do Afriky, jedeme do Zimbabwe, jedem na hostinu, špatně to tam nedopadne, to co je před náma, lechtá nás u pupku, mám strach že skončíme někomu v žaludku…." Takhle začíná jeden ze songů od Yo Yo Bandu.

Jen my nejedeme do Zimbabwe a ani na hostinu, ale do Jihoafrické republiky a na bikový závod. Ten závod se jmenuje Cape Pioneer Trek a ještě před rokem jsme o něm neměli ani tušení... My dva znamená Otta coby věčný iniciátor podobných nápadů a neformální vedoucí tlupy a Pepíno coby technické, dokumentační a další zázemí. A my dva jsme také tým, protože se jedná o závod dvojic a je to letos 3. ročník. Účastnit by se mělo maximálně 250 týmů, tzn. komorní akcička. A představovali bychom si, aby to dopadlo raději podle té první části sloky z úvodu.

Pokud někdo z normální populace, tzn. ten, kdo se nepohybuje v prostředí závodů horských kol, slyší, že někdo, coby totální amatér, jede z Čech závodit přes půlku zeměkoule kamsi do Afriky, tak si asi bude klepat na čelo. A asi hodně :) A asi ještě víc kdyby se dozvěděl, že náklady na takovou akci by postačovaly rodině na 3 týdenní dovolenou kamsi do Karibiku.

Po více či méně úspěšném absolvování 2 Transalpů (2008 a 2009) a poté, co kolega Otta navázal i účastí na Cape Epic (2010) s jiným kolegou, vyrážíme opět v osvědčeném složení vstříc dobrodružství, do kterého jsme se namotali zcela dobrovolně.

Proč zrovna tenhle závod? Úplně původní plán pár let dozadu byl jet společně právě Cape Epic, ale po bouračce (na kole…), která mě postihla v říjnu 2009, z toho tak nějak sešlo. Nicméně touha podívat se na úplně jiný závod a do jiného prostředí než v Evropě přetrvala. No, a pak už jen stačilo aby Otta přišel s nápadem na Cape Pioneer Trek. Ten se stává pro Cape Epic velkou konkurencí a hodně účastníků ho vychvaluje a staví výš jak organizačně tak i trasováním závodu. No ostatně to brzo poznáme.

Závod se jede na 6 etap, tzn. je o 2 dny kratší než třeba Transalp, ale délkou je podobný. V postatě nevíme co nás čeká, ale podle všech informací to bude výrazně techničtější a houpavější než přejezdy Alp. Kopce kratší, ale zato jich je hodně. Celkem nás čeká 659km a 13 468m převýšení.

Trénovat jsme se snažili jak to šlo, ale coby "kancelářské krysy" nás čeká boj. Na závod proto jedeme s jedinou zásadní ambicí a to je dojet ve zdraví do cíle a užít si to. A pokud nedojedeme poslední tak budeme určitě rádi :) A pokud by to náhodou jelo, tak…. Bohužel závěr tréninku se trochu zvrtnul. Otta vynechal 3 týdny kvůli nataženému svalu na noze, já pro změnu skončil na antibiotikách coby následek krásného babího léta. Prostě "ideální příprava".

Po dlouhých přípravách je vše konečně zabaleno a můžeme se začít těšit i bát…
Po trénincích jak to jen šlo, návrzích a realizacích afrických dresů s pomocí fy Eleven (děkujeme za pomoc), nazutí domácích pneu Rubena od Cyklo Žitný (děkujeme moc za pomoc), návrzích doma na rozvod (děkujeme za pomoc ještě víc :)) můžeme vyrazit.

Pro ty, které to bude zajímat. Jedem na 26" kolech, Epic S-Works od Spešlu, tzn. celopéra. Zatím prošly několika jednodenními závody u nás jako je Král Šumavy nebo v Itálii jako je Sella Ronda Hero. A pro ty, které zajímají i další detaily můžeme dodat i podrobný rozpis toho co je v kufrech :)

V pátek 13. října 2011 jsme se přesunuli do místa závodu. Nejprve cesta z Prahy do Frankfurtu, odtud obřím Airbusem A380 do Johannesburgu a konečně v JARu posledním letem do George. Zbytek už autem do místa startu v Oudtshoorn. Suma sumárům více jak 24 hodin na cestě.

Čeká nás africké jaro, zatímco doma v Bedřichově venku klesá teploměr k nule…