Markéta Marvanová zdolala závod 4500 kilometrů napříč USA

Závod Tour Divide se jezdí každoročně z kanadského Banffu až na mexickou hranici v městečku Antelope Wells. Průběh trasy sleduje hlavní severoamerické rozvodí ve Skalistých horách po nejdelší souvislé MTB cyklistické trase světa, což z něj dělá jeden z nejextrémnějších podniků svého druhu na světě.

Markéta "Peggy" Marvanová už zkušenosti s ultramaratony má. Dvakrát absolvovala 1000 Miles Adventure a závod napříč Československem jí už prostě byl malý. Proto zamířila na Tour Divide, kde patřila k několika málo ženám na startu, byla nejmladším účastníkem letošního ročníku a jedním z nejmladším účastníků ve dvacetileté historii závodu vůbec. Mimochodem kolegyně z partnerského serveru DámyNaKole.cz o ní psaly v nadsázce jako o holce z jiné planety: rozhovor s Peggy najdete zde.

Markéta Marvanová na trati Tour Divide Race

Hlavním cílem mladé české cyklistky bylo dojet do cíle. A to se dvacetileté jezdkyni navíc povedlo za pouhých 21 dní a 9 hodin. To jí vyneslo 5. místo mezi ženami. „Při závodě jsem si slíbila, že pokud dojedu, už mě to víckrát nečeká, ale teď cítím, že bych to neměla úplně vykřikovat – možná se tam jednou vrátím. Jistě ale vím, že příští rok ne,“ zhodnotila Peggy.

V průběhu závodu jí psychicky pomáhaly myšlenky na dívku trpící svalovou chorobou myopatií. V rámci závodu propagovala sbírku na nové dvojkolo, které by mohla užívat, zatím se vybralo přes 35000 Kč. „Nejkritičtější byly nekonečné kopce - jeden měl 50 km a nemohla jsem zastavit kvůli komárům a hovadům. Jo, komáři mě doháněli pořádně k šílenství...“, popisuje Markéta boj s nenechavým hmyzem, „Vždycky mě zachránila představa, že jedu pro Dáju a ona si zaslouží, abych dojela," doplnila Markéta Marvanová. Sbírka mimochodem stále probíhá na tomto odkazu: www.sportpomaha.org.

Značka označující kontinentální rozvodí, podél něhož Tour Divide Race vede

Podstatnou část závodu jela Markéta společně s dvaapadesátiletým Američanem Mikem Schlichtmanem. Zdánlivě nesourodá dvojice si nakonec našla společné tempo, jak popisuje Markéta: „Prvních pět dní jsme se s Mikem vždy jen tak jednou za den minuli. On si myslel, že mi vždy ujel, ale pak zjistil, že moje pomalejší a vytrvalejší tempo je mnohem výhodnější. Jeden den jsme jeli víc spolu a on si chválil, že ho přestala bolet kolena a já se aspoň s ním nebála medvědů. Nevodili jsme se úplně za ručičku, ale polovinu závodu jsme spolu byli v kontaktu a do cíle jsme dojeli společně. Bylo to zpestření závodu – nebyl to tak jen závod a tupé ježdění, ale i hezká dovolená a sdílení štěstí. Je hezké, když můžete jet a tu krásu, která tam číhá na každým rohu, s někým sdílet.“

Kategorii žen letos vyhrála Američanka Lael Wilcox, která ubrala téměř 50 hodin z dosavadního ženského rekordu, který aktuálně činí 17 dní a 2 hodiny. Rekord se měnil i mezi muži, kde první do Antelope Wells dorazil Josh Kato, který s časem 14 dní 11 hodin a 37 minut porazil dosavadního držitele rekordu Jaye Petervaryho o pouhých 26 minut. I třetí v pořadí ztratil na vítěze jen tři čtvrtě hodiny. Na startu byli i dva Češi – Martin Vít (18 dní 17 hodin) a Zbyněk Rešl (20 dní 23 hodin).

Foto: archiv Markéty Marvanové