Merida slaví padesátku

Patří k největším cyklistickým výrobcům na světě a vyrábí pro mnoho renomovaných značek, ale jaká je vlastně historie značky Merida a její hlavní milníky?

Autor: Petr Bureš
Foto: Archiv
Merida slaví padesátku

Rok 2022 je pro pro Meridu rokem, v rámci kterého slaví padesátileté jubileum od svého založení. Během pěti dekád se podařilo jejím majitelům vybudovat nejenom respektovanou společnost s reputaci kvalitního výrobce jízdních kol pro mnoho jiných značek, ale také postavit na zelené louce vlastní značku, která staví na obrovských výrobních zkušenostech a znalostech inženýrů a vývojářů.

Samotný příběh budoucího výrobního giganta přitom začíná skromně a s určitou dávkou zdravého patriotismu. Ike Tseng nejprve jako mladík pracoval v cyklistickém obchodě, ale jako zvídavý mladík se postupně propracoval přes provoz galvanického pokovování až k továrně vyrábějící rámy a komponenty pro skútry. Jelikož byl schopný, postupoval díky svým zkušenostem na vyšší pozice a díky nim začal cestovat po světě.

Při svých cestách po Spojených státech se několikrát setkal s neochotou místních bikeshopů servisovat kola, která pocházela z jeho rodného Tchaj-wanu a to ho pochopitelně štvalo, protože hlavním argumentem tehdy bylo, že kola z Dálného východu nejsou kvalitní a mnohdy ani opravit nejdou a to se rozhodl tehdy čerstvě čtyřicetiletý Ike Tseng změnit.

Další jeho kroky a plány byly jasné. Ukončil svůj pracovní poměr v továrně na skútry a naplno se začal věnovat budování továrny na jízdní kola. Psal se rok 1972 kdy byla založena značka Merida, která tehdy, podobně jako většina jiných značek začala s výrobou malých 20" kol a posléze silničních a cestovních modelů jejichž rámy byly výhradně ocelové.

Roky ubíhaly, firmě i výrobě se dařilo a obchodně znalý Ike Tseng stále přemýšlel nad tím jak dělat svá kola lépe a kvalitněji. Mnoho peněz proto reinvestoval zpátky do firmy, nakupoval nové stroje, vybavoval provozy špičkovými svářečkami a objednávky se jen hrnuly. Z dnešního pohledu však absolutní většinu obratu firmy Merida v osmdesátých letech tvořila tak zvaná OEM produkce pro jiné značky. Ike Tseng se totiž rychle etabloval jako jeden z prvních tchaj-wanských výrobců, kteří umí vyrábět kvalitně a levně a toho si všimlo hned několik světových značek, které si začaly ve velkém objednávat výrobu svých kol právě u Meridy.

Mezi prvními to byl Raleigh, Peugeot a postupně se pak přidávaly další jako Specialized, Mongoose, Schwinn, GT a další. Merida tak v zejména v osmdesátých a devadesátých letech vyrostla na tom, že dělala kola pro jiné firmy a z dnešního pohledu se tak může zdát, že to bylo tak trochu na úkor vlastní značky. Najít dnes nějaké archivní obrázky modelů z té doby není jednoduché, protože jakkoli byla známá mezi výrobci kol, kteří u ní vyráběli tak její vlastní kola v podstatě moc k vidění nebyla a soustředila se především na domácí sortiment cestovních kol. Dálný východ na konci minulého století totiž jízdní kola vůbec nevyužíval ke sportování, ale výhradně jako dopravní prostředek pro méně majetné a tomu odpovídal také tehdejší výrobní sortiment.

 

Přečteno - 16363x Tagy: merida
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. OstatníVIDEO: The Frelsi - nová jízda Andyho Mitaše
    VIDEO: The Frelsi - nová jízda Andyho Mitaše
  2. Týmy a klubyMerida BikeRanch Team pro sezónu 2025 sází na vlastní odchovance
    Merida BikeRanch Team pro sezónu 2025 sází na vlastní odchovance
  3. ServisMerida odepsala ztrátu 105 mil. dolarů kvůli Specialized
    Merida odepsala ztrátu 105 mil. dolarů kvůli Specialized
  4. OstatníLubomír Petruš ze zdravotních důvodů náhle ukončil závodní kariéru
    Lubomír Petruš ze zdravotních důvodů náhle ukončil závodní kariéru
  5. Testy - RecenzeBikecheck: Merida Ninety-Six 10K Lubomíra Petruše
    Bikecheck: Merida Ninety-Six 10K Lubomíra Petruše
  6. TechnikaFotogalerie: Merida Big.Nine TR 5000
    Fotogalerie: Merida Big.Nine TR 5000

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744