Moravská celoodpružená rehabilitace II.

Druhý díl vyprávění Pavla Trčaly o tom, jak aktivním způsobem - v sedle biku - rehabilitoval operované koleno. Tentokrát zamířil na moravsko-slovenské pomezí...

Autor: Pavel Trčala
Moravská celoodpružená rehabilitace II.

Po operaci kolena na jaře podstoupil během léta Pavel Trčala zajímavou rehabilitaci.  Vydal se na kole z Moravy do Afriky a zpátky a každý den při tom plaval v moři.  O jeho cestě si můžete přečíst na našem sesterském serveru Kolo.cz.

Zpátky na Moravě Pavel Trčala podstoupil další rehabilitaci - tentokrát pod profesionálním dohledem v rehabilitačním centru Čeladná.  Ze silničního speciálu Scott CR1 Pavel přesedlal na horský model Scott Spark. První část jeho zážitků z Beskyd jste si mohli přečíst v článku Moravská celoodpružená rehabilitace I. - Radhošť, který věnoval prvnímu seznamování s devětadvacítkovým kolem a také rozcházení s dvaadvacítkovou přítelkyní.  Pokračování o přejezdu celého hřebene pro vás Pavel servíruje v tomto díle.


V klasické porozchodové melancholii jsem během následujících víkendů nenechal v Beskydech kámen na kameni.  Koneckonců, jízdní kolo patří mezi nejlepší vztahové terapie.  Když jsem se jednou měl skoro ženit, ale jaksi to pak nebylo realizováno, jezdil jsem na silničce kolem Brna padesát i více kilometrů denně.  V prosinci a lednu!  Někdo si řekne magor, ale já si furt myslím, že "biking" je pořád lepší než "drinking" nebo "sleeping around", tedy dvě zbývající standardní možnosti, kterými rozchod řeší vetšina mužské populace. A jak mohu potvrdit, fyzická námaha spojená s pobytem v přírodě a adrenalinem je léčebná kombinace při rehabilitaci kolen i srdcí.

Tak tedy, kolo Scott Spark 29 zanechalo své otisky na vrcholech Javorový, Ropice, Prašivá, či Smrk.  A nakonec jsem to korunoval královským přejezdem hřebenu kopírujícího moravsko-slovenskou hranici od Jablunkova až po Bumbálku.  Tento trip jsem si vychutnal s mým super kámošem, se kterým jsme jezdili už v těch dobách pevných ocelových rámů a cantileverových brzd, které jsem popsal v předchozím článku Moravská celoodpružená rehabilitace I. - Radhošť.  Dan Šimčík je mistr republiky ve sjezdu s mnoha zkušenostmi ze světového poháru.  Shodou okolností má také kolo Scott Spark, avšak velikosti 26.  Když jsme si kola na hřebenu na chvíli vyměnili, připadal jsem si jako na dětským kole a Dan hlásil:  "Musím prodat ten můj a koupit si Sparka devětadvacítku."  Ale nepředbíhejme.

Náš trip začal u Jablunkova a pro nástup na hřeben jsme zvolili lyžařské středisko Dolní Lomná.  Zajímalo mě, jaké tam může být lyžování.  Potenciál je tam zajímavý, dokonce tam zrovna připravovali základy pro novou lanovku.  Ale příjezd do střediska je velmi komplikovaný.  A to může vždy ohrozit rozvoj.

Když jezdíte na kole nebo se věnujete pěší turistice v Beskydech, máte obrovskou výhodu co se týče občerstvení.  Totiž, Beskydy nepatřily do sudetské oblasti, a proto se zde  nesmírně rozvinul turismus zejména během války, kdy všechny naše ostatní hory byly zabrány.  Navíc, tyto hory jsou jediné hory České republiky, které se nacházejí v blízkosti velkoměstské  oblasti.  V Moravskoslezském kraji žije prakticky stejný počet obyvatel jako v Praze a kdybyste propojili konurbaci od Třince po Porubu, bylo by to druhé největší město České republiky.  Také proto v Beskydech naleznete horskou chatu každých pár kilometrů.  Při pozdějších tripech tohoto seriálu tomu tak vůbec nebylo.

 

Dříve po lukách, dnes po lese

Obrovskou škodou Beskyd je, že byly násilně zalesněny v poválečném období.  Osobně miluju hory typu Norsko, Irsko, Skotsko, tedy velké travnaté kopce s úžasnými výhledy.  Mezi moje top trasy patří přejezdy holých hřebenů, na kterých si člověk připadá jako na vrcholu světa.  A takové Beskydy bývaly.  Ne úplně holé, ale ve vyšších partiích se většinou jednalo o krásné travnaté pastviny.  Pak přiletěl Kléma a jiní komáři, znárodnili pozemky a všude je zalesnili.  Z velké části Beskydy ztratily ten půvab, který už vidíte jen na dobových fotografiích.  Podobnou krajinu můžete dnes vidět například v Bílých Karpatech, kde jsou obdobné louky chráněny jako přírodní rezervace.  Jistě, i v Beskydech najdete mnoho koutů, které vypadají jako dříve, ale musíte setsakramentsky hledat.  Ovšem, někdo zase miluje lesy, protože je tam v létě chládek a nějaké ty výhledy ho až tak nezajímají.  Hold, proti gustu, ale tento článek píše nadšenec do výhledů.

Výsledkem zuřivého zalesňování v padesátých letech je fakt, že můžete jet v Beskydech po hřebenu, ale vidíte pouze les.  Bylo by ale nespravedlivé říci, že je tomu tak všude.  Sem a tam se objeví průsek a máte pak krajinu jako na dlani.  Je to takový milý šok.  Jedete po cestě, která by mohla být v Brdech nebo v Chřibech, tedy třeba jen čtyři sta nebo pět set metrů vysoko.  A najednou, když prohlédnete, uvědomíte si, že jste o pět set metrů výše.  Někde přijedete na louku, ale výhled stále není, protože stromy pod loukou jsou velmi vysoké.  To ale pomůže rozhledna, jako například na Tetřevu.

 

Nejdelší singletrack v Evropě

Když dojedete na Velký Polom, už kopírujete hranici.  A po "čáře" můžete jet až k soutoku Moravy a Dyje. Před více než patnácti lety, ještě na tom ocelovém biku s cantileverovými brzdami, jsme s bratrancem projeli část hranice po hřebenu Javorníků.  Před cca pěti lety jsme pro změnu s jednou opravdu závodní cyklistkou dali dvoudenní přejezd Karpat. 

Nyní tedy dokončujeme s Danem pomyslnou trilogii nejsevernější části hraničního trailu.  A v tom mě napadá úžasný projekt na podporu turismu v tomto příhraničním území.  Představte si, že by se využilo fondů EU na vybudování epického singletracku po moravsko -slovenské hranici od polských hranic až po ty rakouské.  Když si připomenete, jaký obrovský úspěch mají Rychleby, byl by moravsko-slovenský single track naprosto "legend" počkejte..., no však to znáte...

Dovolím si přirovnání se slavnou skialpinistickou Haute Route mezi Chamonix a Zermattem.  Každý rok ji během týdne projdou tisíce lyžařů, mezi kterými jsou skialpinisti pretěkári, ale i turisté, kteří rádi využijí komfort mnoha chat po cestě.  A právě ten obrovský počet chat v Beskydech by tvořil to potřebné zázemí.

V ostatních horách v České republice by to nebylo tak jednoduché.  Tak například Šumava je zalesněná úplně nejvíce a na MTB můžete ve velké části zapomenout.  Krušné hory by byly možné, ale jsou velmi specifické.  Nahoře jsou totiž často náhorní roviny, kde, po velkém výšlapu, máte najednou pole a vesnice, takže vlastně nemáte ten horský hřebenový pocit.  Krkonoše nebudeme ani zmiňovat, protože jezdit tam po hřebenech legálně kvůli žabičkářům jaksi nelze.  Orlické hory by částečně v úvahu připadaly, ale hřeben je relativně krátký a ne tak dramatický a malebný a zdaleka ne tak zajištěný chatami jako v případě Beskyd.  Jeseníky jsou dtto s Krkonošemi.  Takže, souvislý hřeben Beskyd, Javorníků a Karpat by byl tím pravým středoevropským single-trackovým lákadlem.

Další výhodou by byl fakt, že trasa by vyšla tak akorát na týden.  A převýšení nejsou tak drastická, jako například v Alpách, a tak byste na tento rolling single track mohli vzít i přítelkyni, která není závodní cyklistka.  Biker z Varšavy, Berlína, či Budapešti by dojel vlakem po hlavní mezinárodní trase do Jablunkova a výlet by dokončil například v dalším důležitém železničním uzlu v Břeclavi. 

Samozřejmě, stavět by se nemuselo vše, ale jen úseky, které by propojily stávající již dobře vyježděné stezky.  Věc by se zpropagovala a lidé kolem trasy by měli o práci postaráno.  Po cestě by se hodilo pár naučných cedulí popisujících jak tato přirozená hranice byla nebo nebyla hranicí státní během Velké Moravy, Rakouska-Uherska, Československa.  Biker by se houpal ve flow a přitom se vzdělával v moravsko-slovenské historii.  Bylo by to kulturně, sportovně, geograficky, turisticky hustý.

 

Halušky s výhledem na Tatry

Tyto úvahy nabraly přesné obrysy zejména na občerstvovací zastávce Biely Kríž, Bílý Kříž, chcete-li.  Tady si můžete dát halušky a Zlatého bažanta s výhledem na Tatry. Luxus.

Zatímco od Polomu po tuto zastávku byla trasa dosti neatraktivní, zablácená a v hustém lese, od Bieleho Kríža se neúrekom vylepšila a vedla velmi členitým singlem.  Jeden z nejlepších sjezdů nás stáhl na Konečnou, což není jen tak nějaká konečná autobusu, ale průsmyk s hlavní asfaltovou cestou.  Nic víc tam však nehledejte, je to prostě konec světa.  Jedná se o jedinou cestu mezi Jablunkovem a Bumbálkou, přetínající hřeben Beskyd. 

Řekl jsem vám vůbec, že musíte jet po červené?  Asi ne, ale to přeci dá rozum - KČT má takový pěkný logický zvyk, že dálkové a zejména hřebenové trasy bývají červené.  Každopádně, z Konečné na Bumbálku se houpete nahoru dolů, tak jak se na hřeben patří.  Výhledy opět nic moc.  Pokud jste biker z Berlína jedoucí celý hřeben až do Rakouska, můžete z Bumbálky pokračovat na Javorníky.  V případě, že musíte druhý den ráno "urobit prezenčku" na rehabilitaci, otočíte to po žluté famózním sjezdem na Mezivodí, z posledních sil vyšvihnete po zelené na Lhotské a nekonečným sjezdem, bohužel po asfaltu, dojedete až na Čeladnou. Mimochodem, toto údolí řeky Čeladenky je velmi zvláštní.  Nejen že je ultra hluboké, okolní hory jsou totiž téměř o tisíc metrů vyšší, ale je také urputně dlouhé a naprosto nerozvinuté.  Je to zajímavé, sedlo je níže než Pustevny, logicky by tedy pro překonání hřebene bylo jednodušší, ale silnice tudy nevede.  Jen úzká lesní asfaltka.

A propos, blíží se zima, takže máte odhadem už jen pár víkendů, abyste tuto trasu vyzkoušeli kolmo.  Pokud to nestihnete, nezoufejte, protože hlavní beskydský hřeben je záživný a výživný i na běžkách!


V příštím díle Pavel Trčala a instruktor CITY SKI Aleš Němčanský společně projedou hranici pro změnu moravsko-polskou.  Vydají se pod střechu Evropy - Králický Sněžník.

Autor je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice.  Více informací se dozvíte na: www.cityski.cz

Foto: Daniel Šimčík, Pavel Trčala, Aleš Němec

Přečteno - 5780x Tagy: bike cestovani valašsko bike resort valachy
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. OstatníBike Tour 2020: Tanvaldský Špičák – flowtraily pro celou rodinu
    Bike Tour 2020:  Tanvaldský Špičák – flowtraily pro celou rodinu
  2. OstatníBike Tour 2020: St. Anton – malebná zákoutí v údolích a horské výšlapy
    Bike Tour 2020: St. Anton – malebná zákoutí v údolích a horské výšlapy
  3. OstatníBike Tour 2020: Špindlerův Mlýn – bikepark i krásy Krkonoš
    Bike Tour 2020: Špindlerův Mlýn – bikepark i krásy Krkonoš
  4. OstatníBike Tour 2020: Bílá – na kole po flowtrailu i za jízdou na voru
    Bike Tour 2020: Bílá – na kole po flowtrailu i za jízdou na voru
  5. OstatníDaniel Polman: Pět kol na Zlaťák s Lindou
    Daniel Polman: Pět kol na Zlaťák s Lindou
  6. OstatníRichard Gasperotti: Návod, jak si užít bikové Rakousko s celou rodinou
    Richard Gasperotti: Návod, jak si užít bikové Rakousko s celou rodinou

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 Fogl - vloženo: 21.11.2013 v 13:29:52

    Podle fotky, halušky na Kysuci od paní domácí... Luxusní jídlo. Ikdyž paní občas bývá nevrlá.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744