Historické hradby, pontony přes vodní příkop a těžký profil. Hulst se chystá na cyklokrosové MS a první trénink už naznačil, že závodníky čeká tvrdá zkouška...
Je to tady. Sedmasedmdesáté mistrovství světa v cyklokrosu, které hostí nizozemský Hulst, se pomalu probouzí k životu.
Město Hulst leží jen pár kilometrů od belgických hranic v regionu Zeelandic Flanders a patří k nejvíce „vlámsky laděným“ městům v Nizozemsku. Obec s rozlohou přibližně 250 km² má zhruba 27 tisíc obyvatel a je známá jako malebné pevnostní město s historickými hradbami lemovanými vodním příkopem a hlubokým vztahem k cyklistice. Právě kolem ikonického opevnění je „namotaný“ 3,3 kilometru dlouhý závodní okruh.

Cyklokros si v Hulstu postupně vybudoval pevnou pozici. Od roku 2017 město hostí závod Vestingcross, který si rychle vydobyl respekt na mezinárodní scéně. K jeho prestiži přispěli i špičkoví jezdci v čele s Mathieujem van der Poelem, jenž zde opakovaně dominoval na technicky náročné trati vedoucí přes hradby, travnaté pasáže, mostky i dlážděné úseky.

Od roku 2021 je Hulst pevnou součástí kalendáře Světového poháru v cyklokrosu UCI. Závod se rychle stal oblíbeným mezi závodníky i fanoušky – především díky technickému charakteru trati a jedinečné atmosféře v kulisách živé historické památky. Pro řadu týmů šlo zároveň o důležitý test směrem k vrcholu sezony.
Rok 2026 je pro Hulst přelomový. Město totiž vůbec poprvé ve své historii hostí světový šampionát. Trať vede kolem městských hradeb, překonává vodní příkop pomocí plovoucích pontonů a nabízí prudké výjezdy i technické sjezdy, které slibují atraktivní a divácky vděčné závody.

Ve čtvrtek, tedy den před prvními závody v podobě štafet, proběhl oficiální trénink. První ostrá ochutnávka mistrovského okruhu. Na trať sice nevyrazili všichni jezdci, ale k vidění byla řada známých tváří včetně části českého týmu.
Reprezentační trenér Michal Bednář hodnotí trať v Hulstu pozitivně, zároveň však upozorňuje na její náročnost. „Trať se mi líbí jak svým provedením, tak unikátním prostředím. V některých pasážích se liší od běžných svěťáků a překvapilo mě hlavně množství můstků a pontonů. I kvůli nim se tu nasčítá převýšení a závod bude hodně těžký,“ zamýšlí se Bednář.


Při pohledu na okruh má člověk místy pocit, že téměř polovina trati vede po různých mostních konstrukcích. Nejde přitom jen o lávky pro diváky, ale o široké „dálnice“ chránící části historického opevnění. Plovoucích pontonů přes vodní příkop je na trati celkem pět.

„Líbí se mi také, že jsou tady dlouhé a široké roviny, kde se bude dát dobře předjíždět. Celkově si ale myslím, že okruh bude těžší, než se na první pohled zdá. Klíčové budou prudké výběhy a sjezdy, které se závodníkům postupně dostanou do nohou. Pokud nebude výrazně pršet, trať už se zásadně měnit nebude, spíš se postupně vyjezdí a může být kluzčí,“ předpovídá reprezentační kouč.


Bednář zároveň věří, že by náročný profil mohl českým jezdcům vyhovovat. „Myslím si, že by trať mohla sedět našim závodníkům, protože je to typ okruhu, na který jsou zvyklí. Je to něco jiného než typické tratě v Belgii nebo Nizozemsku,“ dodává.
Pátek 30. ledna
13:30 štafety
Sobota 31. ledna
11:00 juniorky
13:00 muži u23
15:00 ženy elite
Neděle 1. února
11:00 junioři
13:00 ženy u23
15:00 muži elite
Vložit komentář