Není bike jako bike

Během třech dekád výrobci horských kol vyzkoušeli mnohé. Některé pokusy se dají nazvat jednoznačně slepými uličkami, jiné naopak posloužily jako odrazový můstek pro ostré nasazení v sériové výrobě. Kdysi byly hlavní prototypové dílny zaměřeny především na sjezdové speciály, na kterých se testovaly různé způsoby co nejefektivnějšího odpružení. Nicméně různé více či méně funkční rámy vznikaly i v průběhu let z různých materiálů, karbonem a titanem počínaje a dřevem konče.

Hodně známou značkou ohledně prototypů je Cannondale. Jako první před mnoha roky například uvedl sjezdový speciál vybavený předchůdcem dnešního virtuálního zavěšení, které spočívalo na robustní vidlici uložené na dvojici malých vahadel.

Také další velký americký rival, firma GT, uměl postavit zajímavé sjezdové speciály LTS, STS či Lobo, na kterých tehdy sbírali cenné kovy třeba Nico Vouilloz nebo Steve Peat. Na výstavách ale dokázalo GT zaujmout hlavně svými často zveřejňovanými scifi studiemi.

Třetí z řady příkladů jsem vybral britskou firmu Pace. Ta kdysi stavěla i vlastní rámy a vidlice, ale na svou dobu už nabízela i poměrně revoluční geometrie postavené na dlouhých rámech a položeném úhlu vidlice. To tehdy byla rarita i u DH modelů.

V následující fotogalerii se můžete podívat na další více či méně známé kousky netradičně pojatých rámů. Mnohdy jejich výrobci již neexistují nebo naopak stále fungují. V dnešní době striktních unifikací, kdy všechno vypadá skoro stejně a rozeznat od sebe rámy některých výrobců může být docela fuška, to berte jako malé rozptýlení s cílem se zamyslet, nebo si zavzpomínat...