Odpružení #1 - Jak to všechno začalo

A začneme pochopitelně v dávné historii. První pokusy o to, jak zpříjemnit jízdu na horském kole, odstartovaly na počátku devadesátých let minulého století. V té době byla horská kola, dalo by se říci, stále ještě v plenkách, ale zejména v Americe už se z nich začínal stávat poměrně známý fenomén.

Primární výhodou tehdejších horských kol byly oproti běžným kolům především převody, které umožňovaly díky trojpřevodníku zdolat do té doby nepřekonatelné kopce. Nerovnosti terénu pomáhaly tlumit široké pláště s hrubým vzorkem, ale jak se horská kola rozšiřovala a s nimi také nové závodní disciplíny, najednou bylo i to málo a konstruktéři dospěli k názoru, že je třeba poohlédnout se po nějakém tom opravdovém odpružení.

První byl Rock Shox a rok poté pak Manitou

Z dnešního pohledu lze asi těžko určit, kdo byl tehdy opravdu první. Různých konstrukcí a prototypů se objevovalo opravdu mnoho. Nicméně historické prameny hovoří o tom, že mezi prvními byli Paul Turner a Keith Bontrager, kteří již v roce 1988 představili první odpruženou vidlici RS-1. Tehdy šlo vlastně ještě o předprodukční verzi první sériové vidlice od Rock Shoxu představenou v rámci celoodpruženého kola Kestrel Nitro s tím, že její oficiální představení proběhlo až o rok později v roce 1989.

O první představení sériově vyráběné odpružené vidlice se postaraly firmy Rock Shox a Dia-Compe. Prvotina měla jméno Rock Shox RS-1. Její konstrukce kombinovala ocelový 1" krk, ocelové vnitřní nohy a hliníkové spodní nohy. Tlumení zajišťovala otevřená lázeň.

Rok poté se svou prvotinou s názvem Manitou ukázal také Doug Bradbury (Článek o počátcích fy. Manitou na MTBS). Ten v roce 1990 představil model se zdvihem celých 38 mm!!!, přičemž odpružení bylo realizováno speciálními elastomery bez možnosti tlumení.

Velcí producenti kol však zatím stále vyčkávali. Do produkce svých vlastních vidlic se až na pár výjimek pouštět nechtěli, a tak se vlastně jen čekalo na to, až budou mít výrobci vidlic nejenom otestované funkční vzorky, ale také zajištěnou sériovou výrobu v dostatečném množství, aby dokázali pokrýt potřeby velkých výrobců.

Průkopnický Cannondale

Jednou z výjimek byl tehdy americký Cannondale. Ten potajmu pracoval nejenom na vlastním řešení odpružené vidlice, ale i celoodpruženého kola. První vlaštovkou byl v roce 1991 model označený SE, který byl atypický tím, že disponoval pouze zadní odpruženou stavbou, zatímco vpředu měl stále ještě pevnou vidlici. Základ zadního odpružení spočíval v jednočepové konstrukci s pružinovým tlumičem umístným za sedlovou trubkou nazvaným E.S.T. O komfort jezdcových rukou se staral speciální odpružený představec Girvin, s jedním čepem a malým elastomerkem, který pružil minimálně a nijak netlumil, takže se záhy ukázalo, že je na sofistikované použití zcela nevhodný. Navíc při jeho pružení se řídítka otáčela směrem od jezdce.

Cannondale to věděl a hned o rok později představil svou první verzi předního odpružení ukrytého v hlavové trubce, které nazval Headshok a kterým vybavil svůj revoluční model Delta V 2000. Psal se rok 1992, který v podstatě odstartoval opravdu masové používání především předních odpružených vidlic mnoha velkými i menšími značkami. Velcí hráči amerického i evropského trhu pak popustili otěže svým vývojářům a tím odstartovala "velká odpružená revoluce", která v devadesátých letech dala vzniknout mnoha více i méně úspěšným řešením, z nichž některá existují dodnes, zatímco jiná se dožila jen několika málo let.

Osamocení Girvin a Softride

Před tím, než odpružené vidlice opravdu zdomácněly na většině horských kol, byly jistou alternativou také odpružené představce. Jejich výrobců bylo v devadesátých letech více, nicméně kromě již zmíněného Girvinu hrála prim firma Softride. Ta totiž přišla s vlastním systémem paralelogramu, díky kterému nedocházelo k otáčení řídítek, což byla obrovská výhoda oproti konkurenci. Navíc bylo možné dosáhnout na tehdejší dobu revolučního zdvihu až 76 mm, což bylo víc, než nabízely tehdejší modely vidlic. Nevýhodou pak byla pochopitelně poměrně vysoká cena, která se blížila tehdejším cenám odpružených vidlic. Čas však ukázal, že odpružené představce byly jen slepou uličkou a relativně rychle tak uvolnily místo pokrokovějšímu odpružení.

Zatímco Girvin se rychle přeorientoval na výrobu vlastních odpružených vidlic, Softride ještě nějakou dobu držel produkci představců a specifických karbonových odpružených sedlových elementů a pak se od výroby cyklo komponentů přeorientoval na produkci speciálních cyklistických nosičů, v rámci kterých dodnes využívá paralelogramového řešení, jen zcela jiným způsobem.