Pavel Boudný a jeho Ikarův pád

Otevřené přiznání 11násobného mistra ČR Pavla Boudného, jak Covid urychlil konec kariéry a jak těžko se s tím srovnává... 

Autor: Jan Němec
Foto: Michal Červený, Jan Němec
Pavel Boudný a jeho Ikarův pád


Jsou články, které se píší téměř samy, myšlenky tryskají do prstů létajících po klávesnici závratnou rychlostí, a jsou články, které se nepíší ani trochu lehce. Nejen, že nevíte, z jakého konce téma uchopit, ale sama podstata je prostě šokující. Je to i případ toho dnešního. Člověk ani moc neví, jestli je dobré takové zprávy vypouštět do světa. Asi je dobré na začátek říci, že tento text vznikl na žádost samotného aktéra, tedy Pavla Boudného. My jsme se nakonec rozhodli jeho příběh posledních měsíců publikovat, protože by se mohl najít někdo, kdo by věděl, jak Grande Paola postavit zpátky na nohy.

Osmatřicetiletý biker totiž ukončil svou profesionální kariéru a zdrcen se nyní utápí v alkoholu a prášcích. "Nazvi to Pavel Boudný a jeho Ikarův pád. Je to můj oblíbený film a je to tematické..." napsal nám mimo jiné i milovník kapely Queen po našem online rozhovoru.


11 sezon jezdil pod manažerem Radimem Kořínkem a tam také získal nejvíce svých úspěchů...

Ještě před rokem by se asi psalo o všestranném cyklistovi Pavlu Boudném daleko lépe. Ale život přináší i hořké příběhy a právě tím je ten, jenž se váže k jednomu z nejúspěšnějších českých bikerů uplynulých dvou dekád. Je to přesně dvacet let, co "Bouda" získal bronz na evropském šampionátu juniorů. V posledních letech dosahoval skvělých výsledků zejména v domácích podnicích. Vyhrál všechny prestižní maratony, některé, jako Author Šela Marathon nebo Rallye Sudety, několikrát. Vyhraných závodů v seriálu Kolo pro život je nepočítaně, ovládl pět sezon v celkovém hodnocení. Rozhodně nepřehlédnutelné je jeho šest maratonských titulů a pět vítězství na mistrovství ČR v cross country.

 

Pavel Boudný

* 2. 11. 1982

- bydliště - Slavkov

- rodina - žena Eliška, děti Pavlíček 6 let, Vojtíšek 1,5 roku

- největší úspěchy 

  • 2. místo na ME XCM 2012
  • 3. místo na ME juniorů XCO 2000
  • 4x mistr ČR XCO Elite
  • 6x mistr ČR XCM
  • 1. mistr ČR XCO junior
  • 5x celkový vítěz seriálu Kolo pro život

- týmy

  • 1998 - 2007 Rocky Bikes / Kellys / Opportunity
  • 2008 - 2018 DekHome Cannondale / Odlo Specialized / Česká spořitelna - Accolade
  • 2019 - 2020 Ethic Sport Cycling

 

 
2012 a stříbro na ME XCM na Malevil Cupu...

Úspěch ale získal i na mezinárodním poli, vyjel si evropské stříbro v maratonu v roce 2012, v roce 2011 s Kristiánem Hynkem vyhrál premiérový ročník etapového závodu Andalucía Bike Race. Na tratích vynikal silovým pojetím jízdy, při povídání pak nebývalou otevřeností a pro někoho až zarážejícími názory. 

Třeba to, jak nerad cestoval do zahraničí za závody, jak si trénink vedl sám bez trenéra jen podle sporttesteru a později i wattmetru. Nerad jezdil na závody, kde necítil úspěch. Měl svůj vlastní svérázný systém, který mu fungoval.

Poradit, jak dál, by potřeboval až nyní po brzkém ukončení kariéry. Konce se bál už delší dobu. "Já byl nervózní už na tom kole, protože jsem tušil, že to jednou skončí. Ale těšil jsem se zase na to, až skončí to šílený utrpení, ale bál jsem se, co bude. Teď jsem se v tom ztratil úplně celej," upřímně líčil Pavel, jenž v letošním roce nastoupil pouze do dvou závodů.


Pavlův poslední závod - Cyklovýzva Nova Cupu 2020...

"Jel jsem Slavkovské radary a Cyklovýzvu Nova Cupu. Na té časovce jsem na tom byl ještě jakž takž dobře, ale pak to šlo z kopce. To bylo všechno. Ale moje zimní a jarní příprava proběhla ještě dobře, byl jsem připravenej, ale pak přišla stopka závodů kvůli koroně a bylo hotovo. Začal jsem bohužel trénink šidit, úplně jsem ztratil motivaci, byl jsem vyhořelej, neměl jsem vůbec chuť sednout na kolo. Když už jsem vyrazil na trénink, tak jsem se po pěti kilometrech vrátil dom. Do toho se řešil obchod tady ve Slavkově. Ten jsem ani moc pořádně nechtěl dělat, měl jsem tam v podstatě dát jenom svoje jméno, ale nelíbila se mi dohoda, takže jsem z toho nakonec vybruslil. To je asi ve zkratce celý," vyprávěl dál biker, který se po 22 letech rozhodl svou kariéru ukončit. 

Jenže rozhodnutí s sebou přineslo trable. "Najednou byly pryč závody a vítězství, byl jsem zvyklej na slávu a najednou to bylo fuč," otevřeně přiznal Bouda. Se ztrátou motivace, propady ve výkonnosti, pocity vyčerpání či celkovou nespokojeností se svým sportovním snažením se možná setkáváte i u sebe. Pavla to semlelo kompletně.


Pavel na startu MČR XCM 2008...

"Začal jsem to řešit pitím a práškama. Nemůžu spolknout to, že jsem vyhrál jedenáct mistrů republiky, dokázal jsem konkurovat na závodech Kulhecovi a mít jednu z nejlepších pozic u nás a najednou nic. Navštívil jsem pár lékařů, ale oni to nechápou, špatně se jim to vysvětluje, co ten sportovec zažívá, že už nebude lepší, že to nejde a že to začne řešit po svým. Četl jsem hodně článků s cyklistama, třeba s Ulrichem nebo Pantanim, chápu tak třeba starýho Šimůnka, že pil. Takových sportovců asi existuje hodně, bohužel jsem já jeden z těch slabejch kusů, kterej to nedal," dál šokoval zprávami takový chlap, jako je Pavel Boudný, jenž má letos natočeno jen 3 000 km oproti obvyklým 20 tisícům.

"Vyděláš si peníze, máš slávu, relativně volný čas a najednou je to všechno pryč. Volal mi Ňůmi (bývalý závodník Jiří Novák, Pavlův dlouholetý týmový kolega, kariéru ukončil v roce 2017, pozn. redakce) ze Salzburgu, taky mi říkal, že se s tím taky dlouho vyrovnával... Rodina to se mnou řeší, trpí tím samozřejmě, ale zase asi nechápou, že trpím i já. Hůl nade mnou nezlomili, ale asi k tomu nemají daleko. Rodiče, rodina, kamarádi všichni se mi snaží pomoct. Každý by mi chtěl pomoc, ale nikdo neví jak," nepřestával vyprávět. 


Český pohár XCO v České Kamenici 2007, kdy Pavel zlomil rám, a přesto závod dojel...
 

Začít znova? Zřejmě nereálné, uvědomuje si Pavel, který rovněž velmi rád běhá nebo třeba kdysi velmi slušně bubnoval. "Příští týden mi bude osmatřicet let a něco nově začínat je asi nereálný... Sice tady není nijak silná konkurence, teda chci říct, že je silná, ale není moc početná. Kdybych na tom byl hodně dobře, tak bych skončil šestej, sedmej a to je k ničemu." 

Složitá je situace i s příjmem. "Jsem na pracáku. Snažím se to vytěsňovat brigádama, kde se dá. Zatím to nějak funguje, trvalý zaměstnání nic. Potřebuju nějakou jistotu. A taky bych byl rád, aby si Pavlíček s Vojtíškem pamatovali, že byl tatínek cyklista," rozhodně řekl Pavel Boudný, biker, který svůj první závod jel před 23 lety ve Slavkově. Rok poté zanechal studia na kuchaře-číšníka a začal se horským kolům věnovat na 100 %.


Takhle se Pavel Boudný usmíval v cíli Author Šela Marathonu v roce 2012...

Je evidentní, že Grande Paolo musí chtít hlavně sám a zřejmě tedy vyhledat odbornou pomoc sportovních psychologů. Celá redakce drží palce, aby se Pavel dokázal s démony vypořádat co nejrychleji a znovu se potkali na závodech.  

 

Přečteno - 30293x Tagy: pavel boudný
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Kolo pro životTrans Brdy s novým zázemím a dlouhou tratí se líbily
    Trans Brdy s novým zázemím a dlouhou tratí se líbily
  2. Český pohárRozjetý Stošek si brousí zuby i na svou premiéru na Šele
    Rozjetý Stošek si brousí zuby i na svou premiéru na Šele
  3. ZávodyFotogalerie: Kolo pro život 2018 #15 - Ralsko
    Fotogalerie: Kolo pro život 2018 #15 - Ralsko
  4. Kolo pro životBoudný zakončil éru ve spořitelně vítězstvím ve finále KPŽ
    Boudný zakončil éru ve spořitelně vítězstvím ve finále KPŽ
  5. ZávodyFotogalerie: Kolo pro život 2018 #3 - Mladá Boleslav
    Fotogalerie: Kolo pro život 2018 #3 - Mladá Boleslav
  6. Kolo pro životBolka je Boudova, vládne jí už pět let v řadě
    Bolka je Boudova, vládne jí už pět let v řadě

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #12 Storck - vloženo: 01.11.2020 v 19:48:21

    Pavla znám z doby v Rocky Bikes. Vždy to byl naprostý svéráz a silná osobnost, dělal si věci po svém a tak nějak to všechno vždy fungovalo. Celkem mě tak překvapuje v jakém "stavu" se teď nachází.

    Kariéru závodníka měl poměrně bohatou. Tady v ČR to na uživení stačílo, ale chyba u něj asi byla si myslet že to bude trvat věčně. Zkrátka nemyslel na zadní vrátka, nebo co bude až přestane závodit...

    Přeji mu ať se z těhle sraček dostane co nejdříve a třeba ho tahle situace nakopne. Chápu že to asi není jednoduché, člověk nikdy neví co ten druhý může prožívat, ale je to přece Bouda !

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #11 leszczynski - vloženo: 30.10.2020 v 09:16:55

    To mně přesně připomíná příběh ze seriálu Dlouhá míle z r. 1988. V hlavních rolích Jan Čenský a Svatopluk Skopal. Snad Bouda bude mít tolik sil, a vyhrabe se z toho. Držím Ti palce, Pavle! Byli jsme spolu kdysi v jednom teamu Favorit Rocky Bikes Brno. Radek L.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #10 marco - vloženo: 28.10.2020 v 19:23:26

    odpověď na Pajan — #8 A já myslel ,že v Jiříkovicích jen dobrý STK. Zajímavý E-shop s kvalitními značkami.

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #9 marco - vloženo: 28.10.2020 v 19:10:50

    Bouda je prostě mezek a to doslova. Tak ho člověk na silnici potká pozdraví a on ani nezabučí. Podobně to měl JK, ale už se naučil, že fanoušci jsou ti o které se může opřít a není problém s ním v lese zaplést řeč.

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #8 Pajan - vloženo: 28.10.2020 v 12:37:57

    Kdyz tak muzu nabidnout praci v eshopu se sportovni vyzivou v Jirikovicich, az bude hlava ok a k cyklistice jako to nebude tahnout.

    1. na tento komentář reaguje marco — #10
    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #7 Aleš Procházka - vloženo: 28.10.2020 v 12:21:44

    Vždycky jsme obdivovali ty jeho konve - lýtka a stehna, kterým rval 85 kg váhy a dokázal při výjezdu na Helfštýn orvat i Kristiána Hynka a Jardu Kulhavýho - jao v roce 2016 na mistráku, video: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10110938667-cyklistika/416232401083001-author-sela-marathon

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #6 Aleš Procházka - vloženo: 28.10.2020 v 12:18:32

    odpověď na tomfreedom — #5 S Pavlem jsme se bavili o životě po kariéře už v roce 2008, když jsme spolu valili do Brna do České televize do Studia 6. Už tehdy si říkal, že by ve Slavkově (nikde jinde to není lepší :- udělal obchod se servisem. Jak správně říkáš, člověk musí chtít se zvednout a jít začít něco dělat. Kromě spojení s cyklobyznysem vidím v Boudovi ambasadora závodů anebo trenéra amatérů a mládeže, kteří ho budou žrát už jenom proto, že je to Bouda. Teď jen dokázat vstát a začít něco dělat. S takovým vybudovaným jménem se přeci nechceš zakopat ve Slavkově a začínat od nuly...

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #5 tomfreedom - vloženo: 28.10.2020 v 09:02:25

    Mám z Boudovy výpovědi rozporuplné pocity. Skvělý závodník, na některých domácích tratích doslova neporazitelný. Ale věk nezastavíš. Přece si nemohl myslet, že bude úspěšně závodit do padesáti.

    Trošku mám pocit, že se mu do ničeho jiného než trénování a závodění nechce. A teď už ani to ne. Kdyby dal doma jméno tomu cyklo shopu, dělal tam v dobrém slova smyslu "maskota" a měl svůj finanční základ na živobytí jistý, lidi by ho žrali a uznávali - to je ten, co něco dokázal... Ale on to "vlastně ani moc pořádně nechtěl dělat" a raději šel na pracák a brigády.

    Někdy je zkrátka nemožné pomoci, když není vůle. Každopádně Pavlovi přeju, ať se z toho vyhrabe a nějak slušně funguje i v "normálním" životě.

    1. na tento komentář reaguje Aleš Procházka — #6
    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #4 Ladinek - vloženo: 28.10.2020 v 07:19:07

    Doporučoval bych psychiatry/psychology.

    Ať si např. přečte https://www.databazeknih.cz/knihy/vyhoret-muze-kazdy-419375 a třeba i zkusí kontaktovam pana Honzáka.

    Jedno je jisté - určitě bude muset hlavně chtít sám s tím něco udělat.

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #3 longervenca - vloženo: 28.10.2020 v 06:52:43

    Tohle je opravdu velká škoda, Pavla jsem po léta vnímal jako ikonu a pilíř scény českého mtb. Kloubou dolů před jeho parádními výsledky. Vždycky, když jedu na Helfštýn, po nejprudším stoupání, kde Pavel pravidelně rozhodoval o svém vítězství na Šele, vzpomenu si na jeho koňskou sílu. Ten kopec totiž nejde skoro ani vyjet. Natož tam po cca 90 km závodu rozhodovat závod.

    Klobouk. Přeju brzký návrat do těch správných kolejí.

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #2 Frybis - vloženo: 27.10.2020 v 21:07:20

    Gooood luck!

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #1 Honza S. - vloženo: 27.10.2020 v 21:03:43

    RESPEKT - jak za minulost, tak i za tuhle otevřenou zpověď. Rád bych Pavlovi nějak pomohl, ale upřímně říkám, že nevím jak. Takže aspoň držím palce, ať zase najde světlo na konci tunelu.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744