Pestrý freeridový ráj je nadosah. V marockém Atlasu!

Chcete zažít opravdový freeride? Vykašlete se na bikeparky, zapomeňte na tisíckrát omleté tipy na nejlepší traily a udělejte to jako my. Vydejte se do Maroka, kde se můžete z vrcholů hor pustit do údolí stejně volně jako na lyžích nebo snowboardech v Britské Columbii. Do Maroka jsem se před začátkem sezóny vydali s trojnásobným účastníkem závodu Red Bull Rampage Richardem ‚Gaspi’ Gasperottim, který v Maroku pořádá bikové kempy.

Vysoký Atlas je fakt vysoký. Nejvyšší hora Džabal Tubkal měří přes čtyři tisíce metrů a třítisícovek je tu přes čtyři sta. Krajina je neuvěřitelně pestrá. Skály mění barvy od hnědé, přes rudou, okrovou, žlutou až po šedou.

Zatímco v bikeparku se musíte držet jednoho trailu, v Maroku vás průvodce vyveze do výšky 3000 metrů, odkud můžete sjíždět podle volně jako v Pembertonu při heliskiingu. Každého pak čeká ničím neomezený freeride. Při jízdě si jenom vybíráte, jestli se budete držet při zemi, nebo si skočíte z nějaké skály. Podle lokality a délky freeridu se to dá stihnout až pět krát za den.

Jindy vás kluci vytáhnou na dvacetikilometrový trail s převýšením skoro 2000 metrů. Během Gaspiho kempů se každý den jezdí do jiné lokality, takže nehrozí, že byste se nudili.

Jak vypadá den podle Gaspiho plánu? Ráno v osm vás Gaspi s Pierre–Alainem naberou před hotelem a každý den vás vyvezou na nějaké jiné místo v horách, kam je to z Marrákeše jednu až dvě hodiny autem.

Pierre má velké terénní pajero, s nímž zdolá každou horskou cestu a na jehož střechu se v pohodě vejdou čtyři kola. Spolu se svým řidičem Rašídem vás vyveze na začátek trailu, nechá Rašída, ať sveze auto do údolí a vydá se s vámi na patnácti nebo klidně dvaceti kilometrový sjezd. Ve Vysokém Atlasu to není problém.

Jako hlavní jídlo dostanete v Maroku mistrně připravený kus kus (se zeleninou nebo jehněčím), ale opravdovým vrcholem je tradiční jídlo ‚tajine’. Pierre Alain nás za ním vytáhl do berberské vesnice vysoko v horách. Tajine je směs masa, zeleniny a brambor, které se připravují pomalým dušením v keramických nádobách s vysokou kuželovitou pokličkou, které se šoupnou do pece.

Čaj se v Maroku pije při každé příležitosti. V berberských vesnicích vám ukáží jeho tradiční přípravu v tepaných konvicích. Majitel restaurace do jedné připraví zelený a do druhé mátový čaj. Všechno několikrát promíchá v další nádobě a do výsledku pak přidá tolik cukru, kolik kanadská rodina nespotřebuje ani za dva měsíce. Pro čtyři lidi ho padlo asi kilo. Čaj je megasladký, ale výborný.

Najmout si v Maroku průvodce něco stojí, ale bez nich budete v horách tápat, pak se ztratíte a vůbec si nezajezdíte. Hory jsou neuvěřitelně rozlehlé a traily nejsou nijak vyznačené. Bez skutečného offroadu jako je Nissan Patrol, Toyota Land Cruiser nebo Mitsubishi Pajero nemáte na vymletých horských cestách šanci a takové auto vám v Maroku půjčí výhradně s řidičem, který si řekne o další bakšiš.

Týdenní výlet do Maroka stojí 1620 eur. V ceně je sedmidenní ubytování ve *** hotelech, jídlo, veškerá doprava kromě letenky a průvodci. Gaspi s Pierrem připravují další ekonomičtější balíčky i výlety na méně dní. Všechny informace najdete na www.bikingmorocco.com.

richard gasperotti profile morocco from Gaspi on Vimeo.

Text a foto: Adam Maršál - Executive Editor Maxim