Podzimní verzi Author Šela Marathonu vyhrál Adel, Čábelická též nezaváhala

Jitka Čábelická a Filip Adel nenechali nikoho na pochybách, když potvrdili svou roli největších favoritů.

„Jarní klasika“ se v posledních třech letech jela paradoxně s počátkem meteorologického podzimu už podruhé. Ročník 2018 nejdřív zhatily polomy v tamějších lesích, a tak se muselo čtyři měsíce počkat, než budou traily bezpečné pro závodníky a závod se nebude krýt s žádnou jinou významnou akcí. Letos tomu bylo kvůli „lehce“ rozsáhlejšímu problému podobně.

Skok z jara do podzimu přináší také jiný požitek z trati. Zatímco v květnu se okolí žlutí řepkovými poli a v samotných lesích teprve vyrůstá zelené listí, na počátku září se už stromy barví a někde to může na trailu i na listu uklouznout. Letos bylo každopádně sucho a příjemně teplo. O moc lepší podmínky si závodníci nemohli přát. Jen někdo by uvítal možná tradiční delší trasu, letos se nemohlo jet na stranu kolem vojenského újezdu Libavá. Odpadl tak třeba oblíbený průjezd bývalým železničním tunelem nebo krkolomná jízda po uzoučkém chodníčku, z něhož se už leckdo poroučel do potoka. Na druhou stranu ubylo i pasáží po silnicích a nezáživných polňačkách.

Pro hobíky, kterých přeci jen nebylo na startu tolik jako v minulých letech, pořadatelský tým v čele s Alešem Procházkou doslova upravil znovu atraktivní trať. Proč upravil? Pořadatelé na Šele procházejí trasu se sekačkou, případně odstraňují klacky, které by mohly závodníkům znepříjemnit jízdu. Ti se pak svezou po upravených trailech, podobně jako když rolba vykouzlí na běžkařské magistrále manžestr.

Jaký byl průběh závodu na elitní trase 75 kilometrů? Docela očekávaný. Na čele mužského závodu se usadila pětice jezdců. Byli jimi pozdější vítěz Filip Adel (Superior Velsbike Team) a jeho ostřílený kolega Jan Jobánek, dravý Lukáš Kobes, Tomáš Paprstka (oba GAPP System - KOLOFIX MTB racing team) a přírodní borec z pod Lysé hory Milan Damek (Sportique-Kilpi).

O dění na trati se nejlépe dozvídáme ze slov samotného Kobese, který ocenil, že v první polovině čelní skupině pomohla paradoxně právě práce Milana Damka, který bral „až“ páté místo. „Závod pro mě probíhal v docela vlažném tempu. Občas jsem zkusil v nějakém brdku rozjet tempo, ale nikomu se dál pak táhnout nechtělo, takže to spíš bylo takové oťukávání. Zhruba 15 km před cílem jsem nastoupil a chtěl jsem zkusit poodjet v technice, bohužel se nástup nelíbil Filipovi, jelikož to bylo před občerstvovačkou, o které jsem nevěděl, že tam je a v technice mě dohnala karma, když mi do šaltru přišel klacek. Pak jsme s Adlikem jeli až do cíle spolu. Ještě jsem to na něj asi třikrát zkusil, jestli nepovolí, ale držel se jako klíště. Nakonec zvítězila jeho zkušenost a pohlídal si první pozici při objíždění hradu. Na špurt tady byl dost blbě namotaný cíl, takže nakonec 2. místo,“ hezky referuje druhý Kobes, který na trati hýřil aktivitou.

Výhra tak připadla zkušenějšími Adelovi, který zažívá hodně dobré období, vždyť minulý týden ovládl Malevil Cup a ukazuje se jako mistr těsných dojezdů. „Věděl jsem, že bude rozhodovat závěrečný úsek, de facto poslední zatáčka. Trať byla pěkná včetně nových pasáží. Zrovna dnes jsem se rozhodně nezlobil, že závod byl kratší než obvykle, na druhou stranu si myslím, že klasická Šela je zkrátka legendární a do budoucna bych byl rád, kdyby se klasický okruh zachoval, ač jsou na něm pro někoho nudné – přejezdové pasáže,“ myslí si o nuceně zkrácené trati.

Dobrý den pro tým Superior Velsbike potvrdil i bronzem téměř veterán a specialista na Obr Drásala Jan Jobánek, jenž přijel se zpožděním asi dvou minut.

V kategorii žen byla hlavní adeptkou na výhru Jitka Čábelická (GAPP System - KOLOFIX MTB racing team), která hned po startu nenechala nikoho na pochybách. Jela spokojeně ve třetí desítce celkového pořadí a na druhou známou závodnici na startu Janku Keseg-Štefkovou si držela bezpečný náskok. “Byla to pro mě tady už druhá výhra, protože se mi tady zadařilo i v roce 2017. Už tehdy se mi delší trať líbila a letos, jak se to zkrátilo a vynechaly se přejezdy, tak to bylo ještě lepší. Hodně mi vyhovovalo počasí, startovalo se docela brzo a už kolem jedné jsme byli v cíli, a tak nebylo horko. Hned od startu jsem své jediné závažnější konkurentce Jance Števkové odjela a potom pokračovala svým tempem. Brala jsem to jako skvělý trénink, protože svou přípravu směřuju na svěťák v Novém Městě na Moravě. Příští týden mi k přípravě poslouží závod kategorie C1 v Polsku,“ pověděla ke svým dalším cílům v posledních sezonách nejlepší česká závodnice.

Doufejme, že příští rok se pojede Šela normálně v květnu za standardních podmínek a pokud možno na co nejatraktivnější trati.

Výsledky naleznete v bleskovce.