Rychleby 2015 - po šesti letech

Den druhý - Traily Lipová

Ve čtvrtek jsem měl v plánu návštěvu letošní novinky a tou jsou traily v Lázních Lipová, které navrhoval Pavel Horník a v rámci Rychlebských stezek se o ně také bude realizační partička kolem něj starat.

Předem je potřeba říct, že traily v Lipové jsou hodně odlišné od těch rychlebských a více než ty připomínají spíše bikeparkové ježdění. Kopec, na kterém se vše nalézá, je situovaný hned u silnice, kde na speciálním parkovišti zaparkujete a pokračujete po stoupacím trailu na start. Společným jmenovatelem výjezdu i sjezdu je bílý vápencový štěrk, kterým je vše vysypáno, takže ačkoliv je většina trailů na louce a v přilehlém lese, traily jsou díky zhutnění tvrdé, stabilní a docela hodně rychlé.

Ani převýšení není nikterak dramatické. Parkoviště a nejvyšší místo v lese dělí jen asi devadesát výškových metrů. Stoupací "loukový" výjezd je otázkou zhruba sedmi minut a rovných třiceti zatáček. Na vrcholek lesního trailu vás dostane ale podstatně zábavnější výjezd, na kterém strávíte zhruba dvacet minut.

Celkem tu naleznete tři traily ve spodní části na louce a dva lesní traily, které se od sebe liší svou obtížností. Louce dominují klikatice s brilantně postavenými klopenými zatáčkami, ve kterých se krásně můžete naučit správně se do nich položit. Třešínkou je pak trail označený jako černý, vedoucí úvozem podél louky. Tady najdete opravdu super vyšejpovanou bikrosku z kopce, kterou lze buď projet, nebo naskákat, a která vás překvapí nejenom svou hravostí, ale také opravdu špičkovým provedením.

Dvě lesní lajny se mi popisují docela těžko. Neočekávejte od nich vysloveně přírodní rukopis rychlebských stezek, spíše kombinaci Superflow se spodním Lipovským bikeparkem. Flow je společným jmenovatelem. Zatáčka střídá zatáčku, několikametrové klopenky zde nejsou výjimkou. V podstatě nechápete, jak mohl někdo něco takového dovést v lese u malé vesničky k takové dokonalosti.

Na louce pak dávám nejprve černou lajnu úvozem, na kterou mě upozornil Pavel Horník ještě před mým plánovaným výletem sem. Následuje test obou lesních trailů s opakovaným výjezdem na ně a nakonec se spouštím po červeném "louka trailu", který mě vyplivnul na malém, ale přesto dostatečně zábavném pumptracku, který zvládne malé dítě, stejně tak jako vaše přítelkyně, a oba jistě s úsměvem na rtech a bez jediného šlápnutí. Já po pěti kolečkách na něm vyrážím směr parkoviště, protože mě podle plánu čeká ještě druhá dnešní rychlebská bikovačka v údolí Černého potoka.

Lipovské stezky možná zklamou skalní příznivce technického bikování, kterého jsou Rychleby plné, ale to není jejich hlavním posláním. Mají být spíše cílovou destinací pro rodinky s dětmi, které si zde zablbnou a patřičně unaví na jedničku. Mohou být ale také místem, kam se nebudete bát vytáhnout vaši drahou polovičku, abyste jí dali nahlédnout do tajů trailbikingu bez toho, aby si přitom pořídila krvavé odřeniny, nebo velkoplošné modřiny na celém těle :-). No a pokud vás stále neoslovuje ani jedna z nabízených možností, pak lze brát Lipovské stezky prostě jen jako takové tréninkové rozjetí či strečing před Rychlebami, jelikož jsou pro mnohé situovány v podstatě cestou na ně.

Po zhruba hoďce a půl končím první testovací seanci na Lipové, startuji vůz a mířím opět směr rychlebská základna. Přede mnou je dneska totiž ještě jedna "inspekční" cesta a tou je západ slunce v údolí Černého potoka.