Seriál Kolo pro život; co se skrývá za kulisami

Rozhovor s Romanem Čermákem, ředitelem a duchovním otcem KPŽ po patnácté sezoně největšího českého seriálu horských kol....

Autor: Tomáš Přibyl
Seriál Kolo pro život; co se skrývá za kulisami

Jak vidí KPŽ závodníci?

Václav Ježek (Ivar CS Author Team)
KPŽ má v našich podmínkách ten nejvyšší  standard, lidi si to ani moc neuvědomují. Co mě těší nejvíc, že tady vyrůstají noví závodníci; vždyť 300-400 dětí na jednotlivých závodech, to je fantastické číslo. Když se na ně dívám, vidím tam už minimálně 50 kvalitních malých závodníků. Seriál si ale pořád drží myšlenku rodinného sportování, což je dobře, ale občas se tím dostáváme na limitní situace. V neposlední řadě  mně Kolo pro život prodloužilo mou závodnickou kariéru, co k tomu dodat… 

Kristián Hynek (Topeak Ergon Racing Team)
Poslední dva roky, co jezdím za zahraniční stáj, už se na tratě KPŽ tolik nedostanu. Ale pokud je to možné, perfektně mi pomáhají v přípravě, je to skvělý intenzivní trénink. A při dnešní konkurenci není lehké tady být na bedně. Přínos KPŽ pro růst nových talentů tady potenciální je, ale lidi nesmí ustrnout. Zdá se mi, že pro řadu lokálních týmů je dostatečnou metou zůstat v KPŽ, ale už neposílají své talenty dál do světa. To je pak pro výkonnostní růst slepá cesta. Pokud jde o zajištění seriálu, tak to je na skutečně vysoké úrovni, převyšující řadu zahraničních podniků.

Roman Čermák s Matoušem Ulmanem po závodě

Matouš Ulman (Česká spořitelna Specialized)
KPŽ je můj  „domácí“ seriál, je to moje závodní priorita. Je asi nošením dříví do lesa mluvit o vysoké kvalitě celkového zabezpečení. Organizátor klade velký důraz na jednotný standard, takže se nestane, že by některý ze závodů seriálu pokulhával svým zázemím nebo pořadatelskou úrovní za ostatními. Samozřejmě mě trápí, jako ostatně další závodníky, problém bezpečnosti  zejména ve vypjatých posledních kilometrech závodů. S tím se musí do budoucna něco udělat.   

Jan Strož (Ivar CS Author Team)
Seriálu hodně fandím. Podle mého názoru přivádí nové a nové lidi k cyklistice, těmi nejmenšími počínaje. V současnosti je sportovní úroveň hodně vysoká, obvykle se i v elitní kategorii schází velká konkurence. Vysoký standard je vidět i u celkového zajištění závodů, jediné negativum vidím v nedořešeném sjíždění tras v závěru závodu, to je potřeba vyřešit. 

 

 Foto: Miloš Lubas

Přečteno - 16467x Tagy: rozhovory kolo pro život roman čermák
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Olympijské hryOndřej Cink: Byly to asi nejhorší pocity, co jsem kdy zažil
    Ondřej Cink: Byly to asi nejhorší pocity, co jsem kdy zažil
  2. OstatníMichael Moureček: Gravel je o zážitku
    Michael Moureček: Gravel je o zážitku
  3. PozvánkyKolo pro Život se přemisťuje na Zadov. Pojede se prodloužený Šumavák
    Kolo pro Život se přemisťuje na Zadov. Pojede se prodloužený Šumavák
  4. ZávodyFotogalerie: Kolo pro život 2021 - Trans Brdy
    Fotogalerie: Kolo pro život 2021 - Trans Brdy
  5. Olympijské hryJitka Čábelická: Olympiáda je splněný sen, bude to zážitek od začátku do konce
    Jitka Čábelická: Olympiáda je splněný sen, bude to zážitek od začátku do konce
  6. Olympijské hryOndřej Cink o své třetí olympiádě: 14 brdků, nervozita, medaile, aklimatizace
    Ondřej Cink o své třetí olympiádě: 14 brdků, nervozita, medaile, aklimatizace

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 karllos74 - vloženo: 07.10.2014 v 19:28:45

    Kolo pro život mám rád a letos jsem dal rekordních 7 účastí, respektive dali, jezdíme celá rodina a to nás na tom právě baví; tedy v Chrudimi jela jen dcera. Je otázka jestli závod směřovat jen na "eliťáky" a těm vytvořit max. podmínky, nebo to nechat hodně otevřené jako dosud a počítat s určitými problémy při střetu tras. Ty by myslím ani nemuseli být, kdyby byli bajkeři vzájemně ohleduplní a neměli hlavu jen na okrasu, uměli předvídat a jak včas udělat místo, tak chytře předjet. Vzhledem k tomu že jezdím "B" trasy, tak se mi málokdy stane nějaké předjíždění z jiné tratě, a když už, např. na Drásalovi z dlouhé nebo teď v Odrách kde mě špička "C" dojela ještě před Luboměří, tak pokud včas zezadu slyším adekvátní hlášku tak bez problémů prostor udělám; stalo se mi také ale že mi někdo zezadu začal nadávat, přitom jsem netušil že mám za sebou někoho kdo se tlačí dopředu a zřejmě mu jde o sekundy. Další věc je pak sjíždění s trasou "D" - fitneskou kde jezdí rodiči s dětma. V Odrách ji jela poprvé dcera s manželkou a v podstatě obě byly nadšené, pro děti je to něco jiného než kolečka v "Junior Trophy", jet v podstatě po trase XC. Holkám jsem říkal, že celkem jistě budou mít do protisměru delší trasy ať si dají pozor a prostor, snad nebyl žádný problém. Nicméně si myslím, že je to i věc pořadatelů, aby hlavně jezdce na "D" trase upozornily na místa, kde se budou míjet nebou budou předjížděni bajkery z delších tras, což se bohužel moc neděje a myslím, že někteří z rodinných týmů vůbec neočekávají, že se na trase potkají se závodníky z delších tras. Karel Schiesser, č. KPŽ 4927

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744