Simpleride AFG Trip Maroko

Ve složení dvou jezdců, jednoho nomada řidiče a fotografa je 14 dní a 9000 kilometrů velká nálož i na otrlého kamijóňáka. Mně, to připadalo, jako bych byl pryč dva měsíce. Naše cesta vedla přes Španělsko do lokality Bardenas Reales v Navaře, kde by se mohlo klidně jet evropské Red Bull Rampage.

Obrovský resort se spoustou střídajících se barev připomínal Utah. Naše zastávka byla hned u prvního kopce, kde jsme očekovali terén a na dvě jízdy natočili supr materiál i z GoPro. I když je to národní park tak se nikdo ani nezajímal, že tam lítáme s lopatou.

Na Navaru jsme měli pouze jeden den a na to si to tam užít, potřebujete minimálně týden a super mapu, která je docela nedostatkové zboží, anglicky se už vůbec nedomluvíte.
Další naše cesta směřovala přes privátní bikepark La Fenasosa u Alicante. Rodiče koupili velký kopec, postavili traily, aby synové měli kde jezdit a tak vyrostl tenhle nádherný bikepark s dirtovou zónou, 4X dráhou, duálkou a sedmi traily od nejtěžšího DH až po pohodové houpací ježdění a to můžete cestou trefit volně pobíhající srny nebo muflony. No prostě úlet! Pak už jen držet koláč obytky a na Tarifu. Čekání na odbavení je delší než 35 minut trvající trajekt do Afriky. Přes Cassablancu jsme dorazili do Marakeše. V 5ti hvězdičkovém hotelu jsme měli srazs francouzským guidem Piere-Alanem ,který tam žije deset let a hory zná víc než místní terénkozy.Od nás dostal přezdívku dědek za své zásluhy na bike scéně.

Spaní v obytce na parkovišti luxusního hotelu je asi možné jen v Maroku. Prvni den jsme jeli poznat nový resort asi dvě hodiny autem za Marakeš. Příroda je tam tak rozmanitá, že jsme si připadali každý kilometr v jiném světadílu. Marokánci jsou velký číhači, pokaždé když jsme se zastavili třeba i na pět minut v nadmořské výšce přes 2000, kde je jen kamení, se odnikud vyloupnou minimmálně dva bubáci.

Traily jsou více pro All Mountain, ale naše mašiny se prohnaly i po skalách a měli jsme možnost otestovat pneumatiky Rubena v extremním terénu. Pět dní filmování a focení v okolí Thiska Pasu dalo záhul našim kolům, filmové technice a tělu tak, že jsme neměli sílu jít ani do centra Marakeše na kozí maso a mátový čaj. Většina bábovek tam nosí, jak jsme to nazvali střílny, že jejich hlava připomíná poštovní schránku na dopisy, ale co Alláh nevidí je v podzemí, kde jsou luxusní diskotéky, všichni chlastaj wizoura a holky mají mini, že jim vidíš až do krku! Docela nečekanej nářez!
Popisovat ježdění je zbytečné a více řekne připravované video a fotky od Jardy alias renener.net

Při návratu přes Torremonlinos nám chtěli ukrást kola, ale podařilo se ukrást jen moje. Naštěstí policia locale dopadla zloděje úplně vyčerpanýho, protože nevěděl co ukrad. Kolo, který nemá přesmykač, houpe se, má tlustý gumy a po rovině moc nejede? Blbec! Kolo mám zpět, takže zase můžu chodit!

Gaspi - www.simpleride.cz

PS: pro řešiče gramatiky - nejsem redaktor, jezdím na kole!