Sjezdový Remoex DH Cup 2011 odstartoval na Monínci

Sotva jeden z nejmladších Ski areálů u nás zahájil svou druhou letní sezónu, uvítal na svých parkovištích, lanovce a přilehlých budovách úvodní podnik českého Remoex DH Cupu.

Jestliže první informace o tom, že se zde bude konat český pohár vyvolávaly řadu spekulací o malé náročnosti trati a krátké kilometráži, skutečnost všechna očekávání a zejména obavy rázně rozptýlila. Pořadatelé pod vedením guru Čáryse a za nemalého přispění šéfa areálu pana Krejčího, dokázali v bikeparku, který opečovává, podporuje a druhým rokem zvelebuje také domácí společnost RB, vytvořit překvapivě zajímavou trať, na které nechyběly odkloněné zatáčky, velké skoky ani skály a rocky section.

Výborné bylo značení tratě nízko u země a pro větší bezpečnost mlíko namotané na gumových tyčích. Daleko větší a prestižní střediska by se mohla na Moninec vydat na exkurzi, aby se poučila jak se to má správně dělat!

Ještě co se trati a její náročnosti týká, tak za vše hovoří fakt, že pádů na ní bylo během víkendu opravdu nespočet a to na různých místech v různých rychlostech a při různých příležitostech a nevyhnuly se ani ostříleným elitním borcům včetně Adama Vágnera, který si nepříjemně ustlal už v sobotním tréninku.

Novinek bylo kromě nové trati ale podstatně víc. Těmi nejzásadnějšími byly změny v kategoriích. Zrušila se kategorie hardtailistů a naopak přibyli žáci a nově došlo k rozdělení veteránů na Masters 1 (30-40 let) a Masters 2 (40 a víc let). Co zůstalo při starém je ignorance některých Expertů a jejich nenávist a odpor k psaným pravidlům, zejména nošení chráničů. Četné prohřešky tentokráte nekompromisně v nedělním dopoledním semifinále trestali rozhodčí na startu, když sedm lidí nepustili právě kvůli porušení povinné výbavy na trať. Snad to pro příště donutí nepoučitelné ignoranty obeznámit a poté se i řídit pravidly poháru.

Bezmála dvě stovky závodníků, včetně rekordního počtu deseti závodnic, se poprvé postavilo na start v deset hodin dopoledne aby si úderem 13:30 hod jízdu zopákli v rozhodujícím finálovém boji s časem. Zajímavé role se zhostil Petr Hejník, který se stal dobrovolným regulovčíkem a pískačem ve spodní části trati. Jinak snad kromě Michala Marošiho, který připravuje na příští týden otevíračku tratě ve Špindlu, Matěje Charváta, který si to zamířil na závody za kopečky a Jirky Gergela celkově třetího z loňského poháru, dorazila na Moninec celá česká sjezdová špička.

Nemajíc v podstatě konkurenci zvítězil Adam Vágner (Rock Machine Cyklomax BRS) nad všemi včetně jeho samotného :-) "Jel jsem dost polámanej. Včera na takovým ne tak těžkým úseku jsem asi přehlíd kámen, vzalo mi to předek a velkej výstup do lesa. Dneska jsem pojezdil s ortézou a jsem rád, že to vůbec nějak šlo, ale myslím, že mě zejtra rentgen nemine". Svěřil se Adam Vágner se svými pocity v cíli poté co druhému Martinovi Mikulenkovi nadělil bezmála pět a třetímu Vlastovi Hynčicovi (oba SK Grafobal Mondraker 661) 5,1 sekundy.

Že začíná škola Adama Vágnera generovat také výborné mladé juniory dokázal na Monínci vítěz této kategorie Ondřej Štěpánek (Rock Machine Cyklomax BRS), který stačil po Vágnerovi zajet druhý absolutně nejrychlejší čas dne a nadělit tak stejně jako Adam svým konkurentům Stanislavu Sehnalovi (SK Grafobal Mondraker 661) a Marku Petelíkovi (Mondraker 661 E13 Katmar) drastických pět resp. devět sekund.

Naopak ty tam jsou doby, kdy první tři ženy od sebe dělilo několik minut. Na Moninci se jich všech deset vešlo do jedné půlminuty a první trojice Helena Kurandová (Krabcycles), Ludmila Krejzlíková (Freeride racing Team) a Simona Jirková (Swiss Board Shop) se vešla do necelých dvou sekund.

Rozdělení veteránů na dvě kategorie motivovalo "superstarce" nebo jinak také "senyly" starší 40ti let k super výkonům a účasti vůbec. Sedmičlenná základna této kategorie nejzkušenějších se musela sklonit před umem Jirky Číly (Shaman Racing), který za sebou o necelé čtyři sekundy nechal Míru Peka (Peksport Specialized) a Milana Suchomela (DH Brutal Team Frýdek Místek).