SP v Albstadtu opanovali Švýcaři, Škarnitzlová se blýskla top 20

Opatrnost vynesla Jitce Škarnitzlové osobák

Historie asi nepamatuje závod, ve kterém by lehala jedna favoritka za druhou. Neuvěřitelná podívaná, která občas hraničila s masochismem, byla k vidění zejména na dropíku ze skalky v sekci zvané Mitas Abbey. Vyjmenovávat všechny dámy ze světové špičky, které si zde nenabily ústa či jinou část těla, je asi zbytečné, protože čistě to jezdila jen Jolanda Neff. Ostatní si buď nabily nebo to objížděly "chicken lajnou". Možná až na hranici pravidel a bezpečnosti byly některé úseky...

Každopádně Jolanda neměla s uklouzanou tratí problém. Naprosto suverénně a bez větších problémů zvítězila stylem start-cíl, působila jako závodnice z jiné planety. "Dnešní podmínky byly můj největší kamarád, dnes mi všechno hrálo do karet. Když jsem se ráno probudila, tak jsem věděla, že to bude můj den," vypověděla v cíli pětadvacetiletá Švýcarka. "Nasadila jsem relativně úzké pláště do bláta Mitas Hyperion a sjezdy jsem si užívala. Vím, že holky hodně padaly, ale já se cítila jistě, jen ve druhém kola jsem měla dva menší problémy," pokračovala Jolanda, které už vyhlíží Nové Město. "Těším se tam vždycky celý rok, je to moje oblíbený místo, těším se na trať, těším se na atmosféru. Navíc poprvé pojedeme na novém fullu, takže ideální okruh," zakončila náš krátký rozhovor dnešní vítězka.

Jolanda Neff

Zatímco se Jolanda radovala v cíli, na trati se ještě více než dvě minuty soupeřilo o zbylé dvě medaile. A byl to krásný souboj, který mezi sebou svedly Yana Belomoyna (UKR, CST Sandd American Eagle), její týmová kolegyně Anne Tauber (NED) a nejmladší z nich Alessandra Keller (SUI, Thomus RN Racing). Byla to právě loňská vítězka SP, která chytla v závěrečném kole neskutečného laufa a dvě své soupeřky předjela a dojela druhá s mankem 2:16 min. na vítězku. Stejně jako ve Stellenboschi na třetím místě skončila Anne Tauber, což byl nádherný dárek ke včerejším třiadvacátinám!

Jitka Škarnitzlová po výborně zvládnutém short tracku startovala ze druhé řady, což přineslo své ovoce. Nemusela se prokousávat nikam dopředu, na kluzké trati jela opatrně, ale stabilně. To jí vyneslo 20. místo.

"Jsem moc spokojená, můj nejlepší výsledek ve svěťáku a ještě v takových podmínkách. Zvolila jsem raději cestu menšího násilí a všechno jsem objížděla, jezdila jsem na jistotu. Sice jsem ztrácela, ale zase jsem ani jednou nespadla, není nutný se zrakvit týden před Novým Městem," zhodnotila Jíťa závod a pochvalovala si dosavadní fungování týmu: "Zatím všechno klape, tým pracuje, aby byly dobrý výsledky, jsem spokojená. Dali jsme tam hrubý pláště Storm, Pavel se mnou vůbec nebavil a dal to tam a byla to dobrá volba."

Jitka Škarnitzlová

Na šestadvacátém místě dojela Karla Štěpánová (N1 BMC). "Přetlačovala jsem celou dobu s kolem, který bylo zacpaný a nejelo mi to. Několikrát jsem musela slézt a čistit kolo, bylo to dneska fakt peklo. V posledních dvou kolech jsem měla křeče. Ale 26. místo beru, v dnešních podmínkách v bahnu a s tím dýcháním je to dobrý. Raději jsem jezdila chicken liny, vždycky jsem viděla, jak tam někdo padá, takže jsem nechtěla riskovat. Příští týden je pro mě hodně důležitý, do Nového Města se hodně těším," sdělila nám Karla.

Mistryně světa kategorie U23 Sina Frei (SUI, Ghost Factory) dělala duhovému trikotu jen samou čest. Drobounká bikerka se ujala vedení už v zaváděcím kole, s kluzkou tratí si rozuměla bravurně a zvítězila v čase 1:18:04 hod. Jedinou její vážnou konkurentkou dnes byla britská vycházející hvězda Evie Richards (Trek Factory), mimochodem vítězka cyklokrosového SP v Namuru, v Albstadtu dojela druhá se ztrátou 21 vteřin. S obrovským odstupem tři a půl minuty proťala cílovou pásku Melene Degn (DEN, Ghost Factory), vítězka úvodního závodu ve Stellenboschi před dvěma měsíci. Dánská přítelkyně sjezdového mága Loica Bruniho tak musela předat dres lídra své týmové kolegyni Sině Frei.

Jana Czeczinkarová

Třináctá ze Stellenbosche Jana Czeczinkarová nastupovala s nechtěným číslem na řídítkách do bláznivého závodu. Ale smůlu jí třináctka nepřinesla, naopak. Byť s mnoha pády, přesto dojela jedenáctá. "Kdyby to byla desítka, bylo by to lepší. Oproti Stellenboschi je to zlepšení, ale zase tady bylo víc holek, takže jedenáctý místo je slušný," hodnotila svůj výkon Jana, která se v cíli snažila dopočítat pádů. "Bylo jich nekonečně mnoho, káždý kolo minimálně dvakrát, pětkrát úplně že jsem ležela... Ale nestěžuju si, odstartovala jsem hodně blbě, namotala jsem se tam do kolize ve výjezdu a byla jsem někde za dvacítkou. Hodně jsem pak získávala ve druhý půlce závodu, kde jsem nedělala moc chyb, tedy snažila jsem se :-) Osobně nejsem žádnej technik, hodně mi pomáhala teleskopiská sedlovka, bez ní bych to nedala."

S kluzkou tratí si absolutně nerozuměla Barbora Průdková (Head Pro), která byla od bláta od hlavy k patě už v prvním okruhu. Závod nakonec dokončila na 29. místě.