Specialized Crux S-Works TEST

Cruxování

Do terénu s tímto mazlem jsem se opravdu těšil. Počasí začalo být klasicky krosové, teplota šla k nule, mrholení tvoří mazlavé bláto, občas namrzlé plotny střídají rozjeté kaluže. Je čas vyrazit.

Už od prvního šlápnutí je jasné, že tohle kolo patří na závodní tratě a všiml bych si toho i bez velkého loga S-Works na spodní rámovce.

Můj první a asi celkově nejsilnější dojem z celého kola je neskutečná tuhost. Při letmém pohledu je také vidět, že při vývoji rámu a vidlice, ale i osazení komponenty, byla tuhost celku jednou z hlavních priorit. Masivní vidlice i celá spodní linie rámu od hlavy přes střed, podpořená karbonovými klikami a 40mm ráfky, dělá své. Jednou z prvních věcí, kterou si na testovaných kolech zkusím, je při jízdě rozvibrovat řídítky rám do strany. U Cruxe se mi to skoro nepovedlo... Není tedy překvapením, že co šlápnutí, to pořádný kus vpřed.

Přes tuhý rám se na kole cítím i komfortně. Podíl na tom má jak geometrie rámu, tak možnost nižšího tlaku v galuskách. K pohodlí svým dílem přispívá i “odpružená” sedlovka.

Technické pasáže a ostré zatáčky jsou díky poměrně krátké zadní stavbě (425 mm) a hlavovému úhlu 72 stupňů zvládnutelné hravě a obratně.

Při sjezdech o sobě dávaly výrazně vědět brzdy. Nějaký čas mi trvalo najít vhodné dávkování brzdné síly, aby kolo nešlo zbytečně do smyku. Oproti mechanickým kotoučovkám, které jsem jezdil na předchozích kroskách, je hydraulika opravdu účinností diametrálně někde jinde. Navíc není cítit ani náznak toho, že by se vidlice jakkoliv při silném brzdění kroutila, klidně bych volil i na přední kolo menší 140mm kotouč, bohatě by vše ubrzdil a navíc by byl méně náchylný na případné kroucení a s tím spojené nepříjemné škrtání destiček o kotouč.

Když už jsem nakousl téma kotoučovek a jejich výhod a nevýhod na cyklokrosovém kole, můžu přejít k další nemalé výhodě a tou je průchodnost kola v blátivých podmínkách.

Na mém tréninkovém okruhu sice trochu bláta bylo, ale ne moc na to, abych zjistil, kam až se dá dojet, když jsou galusky blátem opravdu obalené. Posloužil nedaleký okraj zoraného pole.

Oraniště zafungovalo stoprocentně a za chvíli už místo galusek byla jen velká hrouda bláta.

I přes to kolo jelo dál, trochu dřív se zanášela zadní stavba, ale kolem předního kola pořád místo zbývalo. U cantileverových brzd by to už znamenalo s kolem běžet, Crux ale pořád jel.

Velkou výhodou to může být při závodech, kdy by nemuselo být potřeba tak často kolo měnit, samozřejmě pouze v případě, že bláto neomezí funkci řazení, což se mě naštěstí nepovedlo. Pochvalu v blátě zaslouží i galusky Terra, které se velmi rychle čistí a zabírají i v těžkých výjezdech. Jen na asfaltu jsou hlučnější, na to jsou však určeny jiné dezény..

Zajímavým detailem je tvarování spodní části spodní rámové trubky. Nevím, jestli to byl záměr, ale tvar trubky s lehkou prohlubní funguje v podstatě jako blatník, to jsem si uvědomil na konci dlouhého promočeného úseku, kdy jsem byl celý kropenatý, ale obličej a hlavně brýle nic.

Nový jedenáctkový Sram chodil po celou dobu jak hodinky. I když osobně mezi příznivce DoubleTap systému řazení zrovna nepatřím, musí se nechat, že přesnost a tuhost při řazení je výborná. Před testem jsem byl mimo jiné zvědavý i na to, jak mi padnou velké hydraulické páky do ruky a když si odmyslím, že nejsou z nejkrásnějších, opora při jízdě je to dobrá a ani nijak zvlášť nepřekáží.

- tuhost	- snad jen trochu vyšší hmotnost
- ovladatelnost
- funkce brzd