TEST: 4Ever Scanner 29 11

Jízdní dojmy

Přiznám se, že jsem nějakou dobu pevný karbonový stroj nesedlal a tak jsem se celkem těšil, že po kilometrech strávených na gravelu či enduru si opět budu moct vyzkoušet pevnou devětadvacítku.

Měl jsem štěstí na dodanou velikost, největší nabízený rám 20,5" byl pro mých 193 cm ideální volbou. Jedinou věc, kterou jsem měl potřebu upravit, byla poloha představce, který ač v negativním úhlu byl nasazen na nejvyšší pozici. Přesazení podložek vše vyřešilo a tak se mohlo vyrazit do terénu. Tedy doplním ještě úpravu tlaku vidlice, kterou jsem si přifoukl nějak k 110 PSi.

Scannera jsem záměrně vytáhl na městské traily, kde jsem s horským kolem začínal. Mělo to i pragmatický důvod a to, že na vrcholcích našich Krušných hor byl v tu dobu ještě sníh :). Nicméně terénů k řádnému otestování bylo k dispozici víc než dost. 

Hned po prvním letmém seznámení se mi začínaly potvrzovat papírové předpoklady z geometrie rámu. Jednak při dlouhém rámovém trojúhelníku nebyl problém kratší představec, bylo tomu přesně naopak. Delší rám dodává kolu dobrou stabilitu a hlavový úhel právě s kratším představcem zase výbornou ovladatelnost. Z prvních pocitů mi kolo přišlo skoro až vratké, jak rychle reagovalo na zatočení, ale po chvilce jsem se "srovnal" a začal si jízdu dost užívat. 

Při stoupáních je cítit příznivá hmotnost (navážil jsem 11,52 kg) a to, jak kolo jede kupředu po každém záběru do pedálů. V prudkých technických výjezdech neztrácelo stabilitu a měl jsem pocit dobré vyváženosti, kdy se příliš nezvedalo na zadní a zároveň zadní vzorek držel v kontaktu s podkladem a nepodkluzoval.

Ve sjezdech Scanner držel stopu a poslušně zatáčel přesně tam, kam jsem potřeboval. V prudkých pasážích byl příjemný výrazný sloping, který mi dovoloval dostat se nad rám tak, abych udržel stopu, kterou jsem si vymyslel. V rozbitých pasážích jsem uvítal i 120mm zdvih, kterým SID disponuje, dával mi opravdu jistotu ve vedení stopy. Hravému zatáčení pomáhá i celkem krátká zadní stavba - 430 mm, díky které se i z devětadvacítkového kola stává obratný švihák.

Dobrá je i úroveň pohodlí při jízdě v sedě. To má na svědomí zadní stavba, jejíž horní vzpěry jsou ploše profilovány a taktéž profilovaná trubka sedlová. Dalším faktorem, který se přidává, je i sedlovka o průměru 27,2 mm, která sama o sobě také poměrně slušně pruží.

Pochvalu rozhodně zaslouží XTéčkové brzdy, které na to, že byly úplně nové a nezajeté, odváděly výbornou a jistou službu. Vytknout není co ani řazení, snad jen, že v dnešní době už by člověk pomalu všude chtěl dvanáctikolečko, ale v tomto případě jsou převody voleny tak, že to ani není třeba. Kombinace převodníku se 34 zuby a kazety v rozsahu 11-46 zubů mi přišla za všech okolností dostačující.

Překvapený jsem byl ze sedla X-LR od Selle Italia. Na první pohled jsem měl obavu z toho, jak hodně je profilované, ale poměrně rychle jsem si na něj zvykl a v podstatě jsem o něm nevěděl.