TEST: American Classic Krumbein & Wentworth

Praktické dojmy

A nyní pojďme na konkrétní poznatky, které jsme s těmito plášti udělali během několika stovek jarních kilometrů. A začneme u samotné montáže. Ta probíhala u obou modelů v podstatě identickým způsobem, je vidět, že výrobní "kopyto" a především použité patky jsou zde identické.

Nasazení pláště na ráfek vyžaduje nejen správný grif, ale také poněkud více síly v rámci závěrečného převléknutí konce patky přes hranu ráfku. Pokud máte silnější prsty, obejde se bez pomoci montpák, ale jemné dívky budou mít co dělat, aby plášť na ráfek bez nářadí dostaly. Zkoušel jsem v tomto ohledu pláště obouvat na celkem tři různé ráfky, ale pokaždé se plus minus stejný scénář opakoval. Párkrát jsem to zvládnul výhradně ručně, párkrát si pomohl montpákou, ale musím říct, že to nebylo nic, co by se nedalo v klidu zvládnout.

Těsnější plášť, co se nasazování týká, má obvykle jednu skvělou vlastnost, která se týká nafukování, a to, že se snadno "nahazuje" v rámci bezdušového huštění do patek ráfku. Minimální mezera mezi ráfkem a pláštěm totiž zajistí minimální únik vzduchu během nafukování a vy se tak zpravidla nemusíte trápit hledáním kompresoru a pro nafouknutí vám bude stačit buď obyčejná dílenská pumpa nebo některá ze speciálních pumpiček, disponujících tlakovatelným vzduchovým rezervoárem. V našem případě proběhl úspěšný pokus jak speciální bezdušovou Bontrager pumpou, tak klasikým kompresorem při opakovaném přezouvání, abych ušetřil čas i námahu. Opakované nahození pláště proběhlo vždy velice rychle a patka do ráfku s charakteristickým zapraskáním zapadla při tlaku někde kolem 2,5 baru.

Před tím, než se budeme věnovat dalším vlastnostem, ještě pár slov o hmotnostech. U gravelů se často řeší, kolik váží jejich pláště, protože rozdíly mohou být poměrně velké a u gravelů přece jenom nemusíte dbát tolik na odolnost pláště proti defektům jako u enduro kola, kde se očekává daleko náročnější provoz.

Zejména u silničních specifikací gravelových hladkých plášťů tak hraje hmotnost nemalou roli při rozhodování v tom, jaký plášť koupit, zatímco pokud plánujete osazovat svůj štěrkolet drsnějším vzorkem, určeným čistě do terénu, budete se muset vždy spokojit s těžšími plášti, které podle rozměru a typu použitého materiálu často překračují hranici 500 g.

Testovaná dvojice plášťů na tom z pohledu hmotnosti není vůbec špatně, protože reálné váhy testovaných kusů, které jsme měli k dispozici, byly v obou případech nižší než rozpětí uváděné výrobcem. Jemnější Wentworth vážil 486 g, drsnější Krumbein pak 502 g.

Jak Wentworth, tak i Krumbein jsou svým pojetím určeny vysloveně do terénu. Poradí si s kořeny, trávou, lesní cestou i hrabankou úplně bez problému, ale jakmile se s nimi dostanete na silnici, musíte být připraveni na znatelně větší valivý odpor než u univerzálnějších plášťů s jemnějšími vzorky a těsněji poskládaným středovým běhounem.

V tomto ohledu je pro silnici výrazně lepší volbou Wentworth, který přeci jenom disponuje výrazně jemnějšími figurami a menšími mezerami ve středové oblasti a na silnici je tak i při rozumném tlaku v plášti výrazně tižší než Krumbein, který když se rozjedete nad třicet km/hod, tak pod vámi na silnici doslova bzučí a vy tak minimálně pocitově musíte vnímat, jak se připravujete o část svého výkonu.

Jenže co vás na silnici ubíjí, to vás v terénu naopak posílí a to platí pro Krumbein dvojnásob. Jeho hrubý vzorek vyniká nejenom stabilitou na měkkém terénu, a to jak v trakci, tak i během zatáčení, ale velice mile mě překvapila i jeho schopnost zakusovat se do blátíčka a následně se od něj také vyčistit. Poměrně velké figury zde totiž mají šikmé stěny, díky kterým se bláto nedokáže dlouho ve vzorku udržet a odstředivou silou se ho tak při jízdě rychle zbavíte. Tohle funguje právě u Krumbeinu hodně dobře, dokonce o poznání lépe než u Wentworthu, kde je figur více a jsou blíže u sebe, což samočištění lehce komplikuje, nicméně to neznamená, že zde obdobný princip nefunguje.

Co jsem ještě pořádně vyzkoušet nestihl, je životnost. O pláštích American Classic se totiž říká, že vydrží a že zvládnou velké porce kilometrů, než se jejich vzorek ojede. Musím říct, že opotřebení testovacích plášťů jsem zatím v podstatě nezaznamenal a to jsem s nimi jezdil jak po silnicích, tak převážně v terénu a příliš jsem je nešetřil.

Vybrat mezi těmito dvěma vzorky chce rozvahu a ideálně vědět, jaký bude nejčastější profil a povrch vašich vyjížděk. Například na podzim, zimu a jaro, kdy se předpokládá často rozmoklý terén a bláto bych určitě preferoval hrubší Krumbein. Jakmile ale preferujete spíše letní randění na prašných polňačkách s občasným výletem do lesa mezi kořeny a blátu se snažíte spíše vyhýbat, tak bych volil jemnější a o něco rychlejší Wentworth, který v terénu zvládne hodně, ale nebude takovou "brzdou" během rychlých silničních přesunů.

Na pláštích American Classic je zajímavé nejen to, že sdílejí špičkové technologie, ale také že jejich cenovky nejsou vůbec vysoké a pohybují se pod hranicí tisíce korun. Oba testované modely stojí stejně, a to 964 Kč s tím, že kompletní info o nich i dalších dostupných modelech gravel plášťů najdete na stránkách českého zastoupení www.cykloprofi.cz.