TEST: BikeYoke SAGMA

Výběr sedla je vždy hodně individuální záležitost, ale o to důležitější věc, protože to, jak se na kole cítíte – zejména při dlouhých trénincích, vyjížďkách nebo výletech – má na svědomí právě správná volba sedla.

Za svůj život jsem vyzkoušel desítky různých sedel, co se materiálu i tvarů týká. A z dlouhodobého pohledu musím konstatovat, že vývoj v posledních letech prošel opravdu intenzivním obdobím, v rámci kterého reagoval nejen na nové možnosti technologií, co se výroby týká, ale také na potřeby samotných jezdců – v závislosti na nových progresivních geometriích.

Pokud se podívám zpátky někam do doby před 10 lety, vypadala sedla oproti těm dnešním výrazně jinak. Většinou šlo o úzké, dlouhé tvary s různě vysokými a komfortními vrchními částmi, nicméně s podobně dlouhou konstrukcí a úzkým nosem.

S tím, jak se prodlužovaly geometrie a posed se naopak více posouval před zadní kolo, přestala být potřeba aktivní změny těžiště jezdce během prudkého stoupání. A tím pádem začal jednoznačný trend zkracování sedel – při zachování potřeby nabízet různou šířku sedla pro různé šířky sedacích partií, které jsou běžné jak v pánském, tak dámském provedení. No a když ke plošnému zkracování přidáte ještě plošné rozšíření středové drážky nebo přímo kompletního otvoru u sedel navržených s ohledem zejména na pánskou ergonomii, rázem došlo ke zcela absolutnímu předefinování toho, jak má vypadat moderní sedlo.

BikeYoke Sagma je prototypem moderního sedla se vším, co k němu patří – a ještě něco navíc. Na první pohled jde o kompaktní, krátké sedlo, doplněné však o komfortní, poměrně vysokou svrchní část, která má na starosti hlavní část komfortu. O tu druhou část se pak stará speciální uchycení ližin sedla k samotné nosné konstrukci, které je provedeno s pomocí speciálních elastomerových vložek.

Tyto vložky jsou součástí "pytlíkového balení" a k sedlu jsou dodávány ve třech úrovních tuhosti, díky nimž si můžete upravit to, jak moc se pod vámi sedlo bude vlnit. Původně jsem si myslel, že tvrdost elastomerů bude spíše závislá na hmotnosti jezdce a podle toho jsem zvolil nejtvrdší variantu. Ve finále jsem však skončil u nejměkčí varianty, která z mého pohledu fungovala nejlépe – respektive dokázala nejlépe využívat hlavní přidanou hodnotu „odpruženého sedla“.

Další zajímavou věcí v rámci testování bylo to, že ačkoli jsem měl k dispozici testovací vzorky v dostupnější verzi s hliníkovými ližinami, jejich celková hmotnost nebyla vůbec špatná. A troufám si tvrdit, že šlo dokonce o jedno z nejlehčích sedel, které jsem v poslední době jezdil. A to má BikeYoke v nabídce ještě lehčí karbonové provedení. Jak to dělají, že jsou takto lehcí, nevím, ale už když sedlo vezmete jen tak samotné do ruky, čekáte rozhodně větší hmotnost, než jakou dostanete.

Sagma nabízí dvě šířky: 130 a 142 mm. V rámci testu jsem vyzkoušel obě verze, nicméně díky mým proporcím i historickému bike fittingu, který mi prozradil, že mám preferovat užší konstrukci sedel, jsem nakonec nejvíce kilometrů strávil na 130milimetrové verzi.

Praktické zkušenosti

Jak už jsem zmínil výše, vývoj sedel za poslední dobu ušel opravdu dlouhou cestu, na jejímž konci jsou moji aktuálně největší miláčkové, co se sedel týká, mezi které bych zařadil např. modely Power od Specialized nebo Tundra Argo od Fiziku. Ve stručnosti jde o sedla s drážkou, kratší konstrukcí, na pohled širokou zadní částí a krátkým nosem. Jakmile dostanu na testovacím kole takovéto sedlo, nebojím se vyrazit s ním rovnou i na několik hodin trvající vyjížďku, protože vím, že tahle konstrukce mému sedacímu traktu nebude činit zlo, naopak.

BikeYoke Sagma je v tomto ohledu hodně podobná. Její stavba je podobně krátká a zadní část podobně široká, liší se v podstatě jen výrazným zadním vybráním v místě, kde již v podstatě nedochází ke kontaktu se sedací částí. Nevím, zdali je důvodem pro toto designové provedení úspora hmotnosti, méně materiálu nebo něco jiného, v každém případě jsem nenašel ani negativum, ani pozitivum tohoto řešení – snad jen v případě, že pojedete v blbém počasí, tak vám zde bude několik centimetrů chybět, což ve výsledku bude znamenat více vody a delší "hnědou čárku" na vašich kalhotách.

Tvar sedla i jeho poměrně široké vybrání v místě „parkování genitálií“ je, řekl bych, téměř ideálně geniální. Co však musím vyzdvihnout především, je materiál, ze kterého je vyrobená svrchní část sedla. Výrobce to nazývá jako PU-Skin covering, nicméně já bych to po bližším ohledání sedla nazval něčím jako nepravidelným "bublinkovým" designem, který kombinuje vlastnosti paměťového materiálu se vzduchovými mezerami, díky kterým se blíží vlastnostem 3D sedel – jen s tím rozdílem, že mohou být výrazně levnější a z mého pohledu navíc také výrazně snazší na údržbu při zachování podobně komfortních vlastností.

Mimochodem, v tomto případě mi přišlo, že použitá svrchní část patří spíše k těm měkčím, protože prvotní dojem za jízdy byl opravdu skvělý. Nechci používat otřepané „jako v bavlnce“, ale fakticky to tak opravdu bylo. Docela by mě zajímalo, jak na tom budou nové modely těchto sedel, které BikeYoke představilo nedávno a které pro svrchní část využívají nově 3D tisk…

Jenže právě skvělý pocit z komfortní horní části sedla byl problém, kvůli kterému se mi dlouho nedařilo přijít na to, čím může být tohle sedlo specifické.

Hned to vysvětlím. Týká se to totiž samotného odpruženého uložení ližin, u kterého jsem si zprvu nebyl vůbec jistý, zdali ho dokážu samostatně vnímat, jelikož jsem byl naprosto spokojený s komfortem sedla jako takového.

Zkoušel jsem během poměrně dlouhé doby, co jsem měl sedlo pro test k dispozici, různě měnit v rámci jiných sedel, abych mohl porovnávat to, jak se ve skutečnosti liší boční tuhost v různých jízdních podmínkách a stylech. A víte, co můj problém nakonec vyřešilo? Výměna elastomerů. Ano, dlouho jsem si neuvědomil, že mám v šedivých pytlících k dispozici na výměnu různé tvrdosti elastomerů. No a jelikož na sedle byly ty nejtvrdší (hard), vyměnil jsem je rovnou za nejměkčí soft verzi – a nestačil jsem se divit.

Téměř okamžitě jsem zaznamenal výraznou změnu. Už tak pohodlné sedlo se pode mnou doslova roztančilo, a jelikož mám rád – zejména na gravelu, ale i na bajku – více frekvenční šlapání, okamžitě jsem poznal rozdíl v tom, jak sedlo najednou začalo pracovat do stran a ještě více se začalo přizpůsobovat mým půlkám.

„Proč mě tohle nenapadlo dřív?“ říkal jsem si v duchu. Výrobce evidentně věděl, co dělá, když připravil alternativní tuhosti elastomerového uložení. Rozdíl mezi nejměkčím a nejtvrdším uložením je naprosto zásadní. Neříkám, že bude měkká varianta vyhovovat každému, nicméně zkoušel jsem nakonec i prostřední variantu, která mi přišla přesně někde uprostřed měkko-tvrdého nastavení. Osobně bych zřejmě zůstal u nejměkčího nastavení, ale to už je otázkou osobních preferencí a ergonomie každého z nás.

Pro záměnu elastomerových silentbloků budete potřebovat torxový klíč, abyste mohli povolit celkem 8 šroubů, které drží dvojici ližin k samotné karbonové konstrukci sedla. Různě tvrdé elastomery jsou k dispozici ke každému sedlu, takže si každý může zvolit tu správnou kombinaci pro své použití.

Co se týká hliníkových ližin, je zapotřebí dodat, že mají oválný tvar – a proto je potřeba volit k nim adekvátní zámek sedlovky.

Zajímavé bylo, že jedno z testovaných sedel mělo mírně prohnuté tyto jinak robustní hliníkové ližiny – k čemuž došlo pravděpodobně během nějakého pádu nebo silnějšího nárazu na sedlo. Z tohoto pohledu bych možná raději volil karbonové ližiny, které si myslím, že by v takovýchto případech lépe odolaly díky své větší pružnosti.

Když jsem poprvé viděl konstrukci výměnných ližin, trošku jsem se obával toho, zda díky jejich šířce – zejména v přední části, která téměř kopíruje šířku svrchní části sedla – nebude docházet ke kontaktu stehen s fixačními šrouby spodní konstrukce, které jsou v tomto místě zcela obnažené a o kontakt si vysloveně říkají. Ani po mnoha kilometrech v sedle jsem však vůbec nezaznamenal, že by mi sedlo v této části jakkoliv překáželo nebo mě limitovalo ve šlapání – jakkoliv je jeho přední část spíše širší stejně tak jako moje stehna :-).

Závěrem

BikeYoke Sagma mě osobně zaujalo víc, než jsem čekal, byť mně trvalo delší dobu přijít na to, čím je tohle sedlo jedinečné. Na první pohled totiž nevypadá nijak zvlášť výstředně – žádný karbonový superskelet, žádné extrémní tvary nebo jiné designové výstřelky. Ale v praxi nabídne několik unikátních vlastností, které jsem zatím u žádného jiného sedla nezaznamenal.

Za prvé – samotný tvar. Krátká konstrukce s širší základnou a středovým vybráním přesně odpovídá moderním trendům, ale zároveň nejde o žádný kompromis. Hodí se jak na bajk, tak na gravel nebo klidně i na silnici. V tomto ohledu to výrobce nastavil hodně dobře a univerzálně.

Za druhé – materiál svrchní části. Ten si mě získal asi nejvíc díky svému komfortu, ale také tím, že tady získáte sedlo, které nevsakuje vodu, snadno se čistí, a přitom výborně pohlcuje jak mikrovibrace, tak i větší nerovnosti a spolu s tím se navíc dokáže skvěle přizpůsobit kolébavým pohybům vaší pánve během šlapání. Můžete si vybrat mezi třemi různými tuhostmi elastomerů, jejichž rozdílné působení je v praxi znát víc, než byste čekali. Pokud rádi jezdíte v sedle i ve výjezdech nebo při frekvenčním šlapání, určitě tohle sedlo oceníte.

A konečně za třetí – servisovatelnost a modularita. BikeYoke jde tak trochu trochu proti proudu, když nabízí i volitelně hliníkové a karbonové verze ližin s modulární šroubovanou konstrukcí, kterou si můžete sami upravit a přizpůsobit. Žádné lepení, žádné nýtování nebo zapékání, prostě odšroubujete pár šroubků a vyměníte, co potřebujete. Pecka.

Specifická konstrukce ližin a jejich tvar se sice nemusí líbit každému, ale jejich přidaná hodnota je v tomto případě jednoznačně prokázána. Možnost vybrat si zde ze dvou šířek je řekl bych povinností, kterou nabízejí dnes již téměř všichni výrobci. Podobně je to s volitelným barevným provedením horní grafiky na sedle, díky které můžete své sedlo ladit třeba s barvou rámu.

Za mě je zde hlavní přidanou hodnotu kombinace komfortní vrchní části se spodním odpruženým uložením, v rámci kterého si můžete libovolně nastavovat boční tuhost sedla od velice měkké komfortní verze až po naopak velice tuhé spojení v rámci "hard" nejtvrdších elastomerů.

Na to, jak sedlo z boku vypadá komplikovaně, pak příjemně překvapí jeho velice nízká hmotnost, ale také poměrně příznivá cenovka, která se aktuálně pohybuje pod hranicí 3 000 Kč.

Kompletní informace o dostupnosti jednotlivých verzí najdete na stránkách českého zastoupení www.madefortrails.cz.

Fotogalerie