petan

odpověď na Freebike12345 — #6 Tak přimlouval bych se za to, aby ses omluvil, nebo alespoň zpytoval své svědomí, když používáním slova "nikdo" házíš do jednoho pytle "tvé pupkáče" a borce, kteří psali a mnohdy stále píší historii MTB a kterým ty nesaháš ani po kotníky. Třeba takový Hans Ray, nebo Nico Vouilloz jsou velkými propagátory ebiků a desítky dalších bych mohl jmenovat. Ne, taky se mi nelíbí, jak to vypadá dnes na Gardě, v Alpách, nebo Dolomitech. Ale pokrok nezastavíme a je potřeba se s tím naučit žít.

1. na tento komentář reaguje Freebike12345 — #11

odpověď na Freebike12345 — #1 Sorry ale, evidentně jsi to nečetl...

1. na tento komentář reaguje Freebike12345 — #3
2. na tento komentář reaguje Freebike12345 — #4

odpověď na stepanjankovsky@seznam.cz — #1 Zajímavé, v tiskových materiálech a specifikacích, které máme k dispozici je opakovaně uváděn zadní zdvih 110 mm.

1. na tento komentář reaguje stepanjankovsky@seznam.cz — #3

odpověď na zirecek — #1 Ano. S tou registrací, testem i pojištěním máš samozřejmě pravdu. Nicméně tento článek je primárně o tom jak funduje a co umí testovaný dron a nechtěl jsem se pouštět do rozebírání všech dalších omezení a pravidel, které je potřeba dodržovat. To už je na každém uživateli jak se k tomu postaví a jak bude s dronem zacházet.

odpověď na Jirka Stratil — #1 No, asi bych se trochu zastal v tomto ohledu Rock Machinu, protože pokud vím, tak podobný postup díky 3D dneska využívá poměrně dost výrobců. Nejdřív skica, pak přesný 3D model v compu, následně 3D tisk, konzultace s technologem výrobce, první reálný ALU vzorek, testování, případné úpravy, druhý testovací vzorek a následně pak buď výroba ALU modelu, nebo ještě tvorba formy pro karbonovou verzi rámu.

1. na tento komentář reaguje tntbiker — #4
2. na tento komentář reaguje Jirka Stratil — #5