TEST: Cannondale Topstone Carbon Lefty 3

Karbonový Topstone poté, co byl poprvé představený, vyvolal mnoho pozitivních ohlasů. Cannondale se možná právě proto rozhodl využít tento rám ještě jednou, a to tak trochu pro "experiment" a nabídnout ho jako luxusního nástupce původně hliníkového modelu Slate, což byl gravel s Lefty vidlicí a 27,5" koly.

Cannondale Slate Ultegra

Jen pro připomenutí, Slate byl do nabídky Cannondale poprvé zařazen v roce 2015, ale po představení nových hliníkových Topstonů z ní bez náhrady zmizel a nyní se dá předpokládat, že jeho nová generace zřejmě již opravdu nikdy nebude.

Ale vraťme se zpět k našemu Topstonu. Cannondale použil stejný rám, který dává na klasické Topstony a který je schopen pojmout také sedmistovková kola a připravil pro něj novou generaci své specifické vidlice Lefty Oliver v inovovaném designu "Ocho" a současně s ní pak osadil kolo 27,5" ráfky a adekvátními, o poznání hrubšími plášti, než které dává na klasického Topstona.

Rám tohoto "podsaditého" Topstona je upečený na bázi BallisTec Carbonu, který Cannondale používá napříč svým sortimentem. Na každé trubce přitom najdete nějaký specifický tvar, průřez nebo vifikundaci, kterým vévodí zadní stavba bez tlumiče, ale s čepem, pro kterou Cannondale používá označení Kingpin, a která funguje na bázi pružnosti materiálu zadní stavby a sedlové trubky, nicméně pro její optimální funkci je upraven i zúžený profil horní rámovky.

Za povšimnutí stojí macatá spodní rámovka, která se ještě víc rozšiřuje u hlavové trubky. Ta dosahuje u testované velikosti L bezmála dvaceticentimetrové délky, což dává tomuto kolu charakteristický posed, ale o tom až později. Výrazně profilovaná je také sedlová trubka ve své spodní části, která má lví podíl na funkci zadního odpružení.

Zajímavé je, že Cannondale od počátku připravil tento rám pro teleskopickou sedlovku s vnitřním vedením, ale ani na jeden model ji sériově nedává, to mi přijde docela škoda, protože kam jinam by se teleskopka hodila než právě na tenhle Lefty Topstone?

Dvojice pevných os, kde vpředu najdeme pro Lefty specificky kuželovou nábu, dává kolu tuhost. Středové Složení BB30 je zde samozřejmostí a čistotu rámu pak doplňuje ještě plně integrovaná sedlová objímka dostupná zespoda pod křížením horní rámovky se sedlovou trubkou.

Osazeno tím co (ne)čekáte

Když se podíváme na osazení tohoto hodně specifického kola, asi se nebudeme divit tomu, že zde najdeme jednopřevodník s vodítkem řetězu. Pohon je zde postaven na Shimanu GRX poskládaném z osmistovkové přehazovačky, šestistovkových pák a čtyřstovkových brzd. Napřevodování čistě gravelové pak staví na jedenáctkové kazetě Shimano s rozsahem 11-42z., která je doplněna o vlastní hliníkové kliky Cannondale 1 s OPI 40z. převodníkem.

Co však rozhodně na gravelbiku není obvyklé, je odpružená vidlice. Cannondale jednu takovou hodně speciální má a jmenuje se Oliver. 

Jelikož jde o levnější trojkový model Topstona, najdeme zde pouze hliníkovou verzi Lefty Oliver vidlice. Ta se ovšem od své karbonové verze tvarově nijak neliší; jediné, co je od sebe dělí, jsou necelá tři deka nadváhy v rámci hliníkového modelu. Druhá generace Oliveru ale dostala nejenom nový tvar a vzhled, který vychází z nové bikové verze této vidlice a nepoužívá už původní dvoukorunkový design, ale také zcela novou vychytávku v podobě praktického rychloupínáku, umístěného v přední části vidlice, který slouží pro snadnější a rychlejší vycvaknutí adaptéru s brzdovým třmenem. Odklopení páčky tak nahrazuje dosud používanou kombinaci "tlačítka" a imbusu.

Podíváme-li se na zapletená kola, což je zde nejspecifičtější komponent, najdeme WTB ST i23 TCS bezdušové ráfky zapletené osmadvaceti dráty vpředu do Lefty 50 náby, vzadu pak do Formula DHT-142 náby. Odlišná konstrukce náb si žádá také různé kotouče. Vpředu je klasická šestidíra, vzadu naopak centerlock.

Ačkoli Cannondale ve svém katalogu uvádí, že by měl být osazen jiný plášť na předním a jiný na zadním kole, tak náš testovaný bike měl na obou kolech stejný vzorek, a to konkrétně WTB Venture TCS Light v rozměru 650x47c.

Kokpit je kombinací sympaticky širokých řídítek vyhnutých tak akorát do stran a adekvátně dlouhého představce. Obojí ovšem striktně v hliníkovém provedení, což pár gramů určitě přidává.

Sedlovka je sice na oko karbonová, ovšem s hliníkovým zámkem a k vlastnostem špičkové SAVE verze, kterou využívá topmodel, má hodně daleko. Na druhou stranu použité sedlo Fabric Scoop Shallow Elite nikoho neurazí, byť i to přidává gramy díky obyčejným ocelovým ližinám.

Sečteno a podtrženo v testovaném eLku váží tenhle štěrkolet 10,81 kg, což je, bráno silniční optikou, poměrně dost, ale musíme si uvědomit, že je na kole odpružená vidlice, široké pláště a ráfky a v neposlední řadě i dost poměrně těžkých hliníkových komponentů. Stlačit hmotnost blíž k desítce by nemusel být zas tak velký a finančně náročný úkol, ale to už je otázka priorit, že?

Jízda, jako když (ne)jedete na biku

Hned při vybalování kola z krabice mi bylo jasné, že tady nejde o běžný štěrkolet a už vůbec ne o kolo s nějakými echt silničními geny. Masa karbonu a hliníku sice něco váží, ale zase působí o to víc nerozbitným dojmem a masivní konstrukce slibuje nové rozšíření obzorů, kam až se dá zajít (zajet) s kolem, které původně mířilo na záplatované silnice, ale v tomto provedení se doslova těší i do opravdového terénu.

Topstone, resp. jeho klasickou karbonovou verzi, jsem testoval letos v zimě a vzájemně jsme si to myslím během relativně dlouhé doby docela užili. Jeho odpruženou Lefty alternativu jsem měl k dispozici sice na kratší dobu, ale jelikož jsem už částečně věděl, do čeho jdu, úplně mi to stačilo k tomu, abych si udělal názor a pořádně otestoval jak Lefty Oliver, tak kombinaci s menšími širšími koly.

TEST: Cannondale Topstone Carbon Force AXS

Drobný rozdíl jsem ale otestoval i v rámci velikostního srovnání, protože nyní jsem dostal pod ruce velikost L, to znamená o level vyšší rám než posledně. Sizing u gravelů je mnohdy docela zavádějící a oproti silničkám posunutý. Topstone v eLku pracuje s faktickou délkou sedlové trubky 55,3 cm, ovšem kolik je to po přepočtu k vodorovné horní rámovce, už nezjistíte.

Výrazný sloping, který posouvá těžiště kola níž a zvětšuje prostor pro případnou práci kolen v terénu, je patrný i zde, byť je horní rámovka o poznání výš než u eMka, které jsem jezdil v zimě. Co je zde ale asi největší rozdíl v rámci mezivelikostního porovnání, je výška hlavové trubky. Cannondale u svých Topstonů právě vysokými hlavovkami zajišťuje pohodlnější posed a do jisté míry i jezdcovu bezpečnost a tady je bezmála dvaceticentimetrová hlavová trubka, doplněná navíc vysokou miskou hlavového složení a pár podložkami pod představcem jednou z dominant tohoto kola.

Pokud patříte mezi sportovněji založené cyklokrosaře, kteří potřebují být na kole neustále v aero pozici s řídítky posazenými proklatě nízko, pak asi Topstone nebude úplně tím pravým, co by vyhovovalo vašemu fitu. U mě je to ale naprosto naopak. Dlouhá hlava rovná se moje spokojenost a pohodlíčko pro záda, a co si matně pamatuju, tak podobných hodnot dosahuje snad jen Merida Silex, která navíc přidává ještě o chlup bikovější geometrii.

Prostě abych to shrnul, v elku skvěle výškově poladěný rám, kterému bych vytkl snad jen na můj vkus delší představec, ale to je věc, kterou dokážete pořešit během velice krátké chvíle.

Dneska se primárně nebudu zabývat ani hodnocením a popisováním toho, jak funguje a jak na mě působí zadní stavba, protože ta je zde stejná a pracuje naprosto identicky jako u klasického Topstona, ale zaměřím se na kola a na vidlici.

Oliver - evoluce pro vyvolené

Málokterý výrobce si může dovolit vyrábět tak specifický komponent s tak úzkým zaměřením, jako je tomu u Lefty Olivera. Už jeho první generace byla jedinečná a Cannondale ji využil jen v rámci jediné modelové řady a nová generace pokračuje evidentně přesně ve stejných stopách, ba co víc, hliníkový Oliver je osazený pouze na jediném modelu a tím je dnes testovaná trojka.

Ve stručnosti a řeči čísel jde o odpruženou vzduchovou vidlici s pouhými 30 mm zdvihu. Do terénu docela málo, řeknete si, ale v kombinaci s širokými čtyřicetsedmičkami plášti už se můžeme klidně bavit o dvojnásobném zdvihu a to už je porce, kterou v rukou poznáte, zejména když pojedete po lesní cestě, kde vám cestu občas zkříží spletenec kořenů či zbloudilý kámen.

A právě pro kombinaci s širokými plášti je Oliver přesně vyladěn, protože oproti klasickým vidlicím pracuje s nulovým sagem. Vidlici tak máte napumpovanou podle tlakové tabulky, která zajistí to, že když na kolo nasednete, vidlice se pod vaší váhou nezanoří. Pomyslný sag tady tak mají na starosti nižší tlaky v pláštích, které se současně také starají o eliminaci menších nerovností až do chvíle, kdy po větším rázu začne pracovat Oliver.

Přiznám se, že jsem byl v první fázi testování z Olivera docela v rozpacích. Takhle tuhou vidlici jsem nikdy netestoval. Vlastně bych s opatrností možná jeho chod přirovnal k absolutně utaženému Brainu u SIDu v rámci Specialized Epic hardtailu, kde jsem loni jezdil jednu chvíli hodně nafouknutou vidlici v téměř silničním setupu.

80% jízdy se Oliver jeví jako pevný, zbytek času pak rychle propruží a zase spěchá, aby se vrátil do původní pozice. Pokud si nabombíte pláště k hranici jejich konstrukčního maxima, pak si s tímhle bikem neužijete o moc více pohodlí než s klasickým Topstonem. Fígl je tady totiž právě v kombinaci měkčích plášťů a poměrně tvrdého odpružení, díky čemuž dokáží tyto dvě věci ideálně spolupracovat.

Osobně bych asi volil klidně o něco agresivnější vzorek, na druhou stranu suchý začátek léta byl pro šípovitý vzorek plášťů Venture celkem ideální. Jakmile přišel do cesty ale nějaký slizký úsek s bahýnkem, bylo zle. Samočistící schopnost jemných drážek je zde opravdu chabá a trakce se v podobných případech propadá hluboko pod chtěnou hranici.

Zajímavý je ale také celkový pocit z kola, který v terénu máte. Byť jde stále o gravel rám s hodnotami geometrie blížícími se těm silničním, kombinace Lefty, širokých řídítek, vysoké hlavy a širokých plášťů jako by vás neustále ponoukala k tomu chovat se tomhle štěrkoletu, jako byste jeli na normálním horském kole. Mozek vás zdaleka tolik nenutí kontrolovat stopu a volit ji pokud možno v co nejhladším směru. Naopak. S potutelným úsměvem vyhledáváte, co byste Oliverem přejeli nebo kde se nejlépe odrazili a něco přeskočili. Nevím, ale tohle kolo mě osobně prostě dostalo i po mentální stránce a to jsem na něm zpočátku zkoušel klasické silniční a polně-cestovní tratě a posléze skončil na klasickém MTB testovacím okruhu.

Jak jsem postupoval v testování a upravoval itineráře testridů, přistihl jsem se při úvahách a při otázkách, které si možná budou klást mnozí z vás. Proč takovýto Topstone? Proč raději nekoupit klasické FSi? Je toto ještě vůbec gravel, nebo je to již horské kolo se silničními řídítky? A kde je vlastně hranice mezi bikem a štěrkoletem?

Co člověk, to jiný názor a možná i jiné odpovědi. Já sám za sebe musím říct, že byť se některými komponenty tenhle Topstone k horskému kolu blíží, jeho vlastnostem a schopnostem je stále na hony vzdálen; a víte proč? Protože má naprosto, ale zásadně jinou geometrii, která je stále orientovaná více na silniční než bikové použití, a pokud byste vedle sebe postavili moderní závodní hardtail a tento gravelbike, okamžitě byste ten rozdíl v posedu, balanci, zatáčení, naklápění do zatáček a ve sjezdech poznali.

Za mě je tohle asi největší kontroverze tohoto modelu, který se tváří hodně jako bike, ale bikem není. Který je postavený na bázi rámu, jenž ve své původní verzi s úzkými plášti je skvělý na silnici, ale s tlustými 27,5" plášti a jednoplackou na silnici bude svého pilota docela trápit a v pelotonu "sedmistovkařů" budete mít co dělat, abyste uviseli. Jeho rajonem není asfalt a cílem nejsou rychlostní rekordy. Na silnici vás totiž primárně budou brzdit nejenom pomalé pláště, ale také chybějící převody. Na trailech si s ním ale budete mezi ostatními štěrkoletci připadat o poznání jistěji, a pokud se u tohoto kola rozhodnete vyměnit sedlovku za teleskopickou, myslím, že chybu rozhodně neuděláte.

Závěrem

Jak zhodnotit tohle kolo na závěr? Víc než kdy jindy tady určitě platí, že nejde o kolo pro všechny. Dokonce si troufnu tvrdit, že tenhle bike opravdu ocení možná deset až dvacet procent štěrkoletců. Pro všechny ostatní bude zbytečně komplikovaný, těžký a drahý.

Topstone Lefty, tak jak je postavený, je hodně specifický model, na kterém ale Cannondale ukazuje právě svou sílu a možnosti, které má. Podobný, technologiemi nabitý gravelbike, najdete snad jen u Nineru, který svým modelem MCR stále překračuje hranice někam, kam jiní ani nemíří, ale právě v tom je cyklistický byznys zajímavý. V tom, že se najdou takovéto výjimky, které přinášejí jiný pohled na věc a spolu s ním i kombinaci méně běžných vlastností, které nemusejí a ani neoslovují masy, ale které rozhodně stojí za zamyšlení a vyzkoušení.

Ostatně za zamyšlení stojí i to, pro jakého uživatele je tenhle Topstone vlastně určený. Je to beze sporu rozhodně gravelista, pro kterého to zřejmě nebude první štěrkolet, o kterém uvažuje, ale který už má s gravely nějakou zkušenost. Typickou cílovkou může být třeba pravidelný účastník Gravel Blindura, který na silnicích stráví minimum času, ale přesto mu natolik učarovala zahnutá řídítka, že bez nich nemůže být.

Část z cílovky se pak pochopitelně může rekrutovat i ze skalních příznivců značky Cannondale, kteří trpí na vše s céčkem ve znaku a pro svou Leftynu udělají první poslední, včetně správného opečovávání :-). Tady si dovolím jen malou odbočku s upozorněním, že na tenhle Topstone úplně snadno blatníky nedáte, tak pozor na to a nové Lefty vidlice mají výrazně delší servisní interval než předešlá generace, takže se nemusíte strachovat, že budete čtyřikrát do roka dělat povinnou rozborku a sborku.

Pokud bych se měl pustit do úvah, jestli je tenhle bike lehký, nebo těžký či levný, nebo drahý, bylo by to značně subjektivní. Necelých jedenáct kilo mají podstatně levnější hliníkové gravely, které bychom za cenu tohoto testbiku měli tři (jeden v ceně samotné vidlice :-). Optikou Cannondale ale baťovská cenovka 109 999,- Kč není zase tak hrozná a podle mě ji plně ospravedlňuje exklusivita a technologie použité jak v rámci samotného rámu, tak vidlice Lefty Oliver. Mimochodem, druhý model s AXS Sramem a karbonovou Leftynou stojí téměř dvojnásobek (215 999,- Kč) a na to už je třeba opravdového fajnšmekra.

Zkoumat jednotlivé aktuální modely gravelových Topstonů můžete na webu českého zastoupení www.cannondalebikes.cz.

Fotogalerie