TEST: Crankbrothers Highline XC/Gravel

Teleskopické sedlovky jsou dnes běžnou součástí mnoha horských kol. Na gravelech a XC kolech se ale zas tak dlouho nepoužívají. Jaké jsou jejich výhody a jaká naopak omezení? A je vůbec potřeba mít na gravelu teleskopickou sedlovku? To jsou otázky, na které se dnes pokusíme najít odpovědi.

Teleskopické sedlovky jsou tu s námi už víc jak patnáct let a během té doby ušly notný kus cesty. Změnilo se především jejich ovládání i spolehlivost, nicméně stále patří ke komponentům, které vyžadují pravidelný servis a investice podobně, jako je tomu o odpružených vidlic.

Pravdou je, že kdo si jednou teleskopickou sedlovku vyzkoušel, tak si ji zpravidla už na kole nechal nebo při následné koupi kola hledal takový model, který by jí byl už od začátku vybavený. Zpočátku byly teleskopky doménou jen vysokozdvihových allmountain a enduro kol, nicméně postupem času se z nich stal takový fenomén, že je nyní najdete na většině celopér krom sjezďáků a závodních XC biků.

Ovšem právě poslední kategorie XC biků, a to jak těch celoodpružených, tak těch pevných, zažívá v posledních letech také nástup teleskopických sedlovek. Důvodem je náročnost závodních tratí, které dostávají stále častěji obtížné technické úseky, které sjet bez teleskopky začíná být nebezpečné, a tak například mnoho žen, ale stále častěji i mužů, volí alespoň na tyto náročnější tratě kolo s teleskopkou.

Teleskopické sedlovky, které jsou určeny pro závodní XC kola, pak automaticky vyhovují i gravel bikům. Důvody jsou tři. Zaprvé, jde zpravidla o menší průměr 27,2 mm. Zadruhé, stačí pro tyto případy nižší zdvih, řekněme 60-100 mm. A konečně zatřetí, u nich oceníte co nejnižší hmotnost, protože jak na silnici/gravelu, tak na XC závodním kole nechcete vozit zbytečná deka navíc.

My jsme měli možnost v uplynulých několika měsících vyzkoušet nejnovější model od americké firmy Crankbrothers, označený jako Highline XC/Gravel v průměru 27,2 mm a se zdvihem 80 mm, a to společně s ovládací páčkou, nebo v tomto případě spíše dvoupáčkou, speciálně navrženou pro gravelbiky.

Doplním ještě pár dalších čísel. Celková délka sedlovky je 407 mm. Minimální zasunutí do rámu je 100 mm, maximální pak 264 mm. Hmotnost 434 g a cenovka 6 499,- Kč za sedlovku plus 1 199,- Kč za ovládací páčku.

Praktické zkušenosti

Přiznám se, že patřím mezi letité příznivce teleskopických sedlovek. Poprvé jsem ji měl na svém karbonovém Santa Cruz Blur LTc v roce 2010 a od té doby jsem měl možnost jich vyzkoušet opravdu nespočet.

Jejich použití u gravelů jsem ovšem dosud bral spíš jako alternativu a do určité míry i jako pózu, která má ukázat "hele lidi, já bike nepotřebuju, když mám takhle vytuněnej gravel, na kterým můžu klidně blbnout i v bikeparku."

Z vlastní zkušenosti ale vím, že na gravelu stejně většina z nás jezdí převážně po silnici. A ať už jde o seberozbitější asfaltku třetí třídy, tak nutnost na ni vozit teleskopku rozhodně není. Jenže pak si dáte teleskopku na kolo, abyste ji otestovali a podvědomě, byť jste vlastně její odpůrci pro gravely, začnete zkoušet, co to udělá, když... :-).

Jasně, když se s gravelem vydáte do lesa na traily, kam obyčejně jezdíte s bikem, tak si sedlovku snížíte občas i v úseku, kde to nutné není, jen pro to, aby jste mohli sedět pohodlněji a níž. Nemluvím o sjezdech, kde se šikne její plné zasunutí. Mimochodem, 80 mm zdvihu je papírově málo oproti dnes běžně používaným 170 mm nebo dokonce rekordním 200 a více mm, ale svůj účel pro nabytí daleko větší jistoty ve sjezdu na gravelu to splní. Myslím, že XC závodníkům klidně takovýto zdvih může stačit a ocení tak o poznání nižší hmotnost sedlovky, oproti těm delším s vyšším zdvihem.

Tři důvody proč ano

Ale pojďme se vrátit k jízdním dojmům. Za mě se na gravelu prostě nemá smysl pouštět ve vysloveně sjezdovém módu do vysloveně sjezdových a enduro úseků, protože na to prostě nejsou tahle kola stavěná, byť se to občas v různých videích snaží dokazovat různí více i méně známí jezdci. Teleskopka na gravelu je podle mě skvělá v terénu kvůli tomu, že si díky ní můžete měnit mírně výšku sedla, ne proto že musíte, ale prostě pro větší pohodlí a chvilkové uvolnění se od vyššího silničního posedu.

Další okamžik, během kterého jsem se naučil používat teleskopku na gravelu téměř vždy, je zastavení, nasedání a sesedání z kola. Vysoký posed, který na gravelu obvykle držíte, je totiž pro nasedání i vysedání zbytečně nepohodlný a jeho snížení tak přináší daleko větší komfort v těchto situacích. Zejména, když jste nuceni zastavit někde v terénu.

Posledním způsobem využítí teleskopické sedlovky, na který jsem si postupem času docela zvyknul a který možná není úplně až tak běžný, bylo nastavení nižšího posedu v táhlých rychlých asfaltových sjezdech. Osobně jsem totiž spíš "kochací typ", a když je přede mnou delší sjezd, nepotřebuju v něm trhat rychlostní rekordy a točit vysoké frekvence, ale využívám ho jako vítanou pauzu pro nabrání sil pro následný výšlap, který u nás na Křivoklátsku přichází obvykle vzápětí. Tady zpravidla nevyužívám maximální zdvih sedlovky, ale záleží na sklonu a také na tom, jestli jsou ve sjezdu zatáčky a jak prudké.

Ovládání v praxi

Teleskopická sedlovka na gravelu má dvě specifika. Zaprvé, nabízí menší zdvih. O tom a o jeho využití už řeč byla. Zadruhé, vyžaduje specifické ovládání, protože na Gravelu máte jiná řídítka a pro ně potřebujete mít ideálně možnost ovládat sedlovku jak v horním úchopu na pákách, tak v dolním úchopu v obloucích řídítek.

K tomu velcí výrobci nabízejí několik typů páček, přičemž Crankbrothers je jednou z mála firem, které nabízejí speciální duální páčku pro gravelbiky. Sedlovka je samozřejmě kompatibilní s většinou dalších ovládacích páček, včetně těch klasických, používaných nad i pod rovnými řídítky, ale jelikož je dnes řeč o teleskopce na gravelu, tak budu hovořit o této specifické páčce.

Instaluje se na objímku, umístěnou pod brzdovou pákou, která se následně skryje pod omotávkou. Její přesné napolohování je potřeba vyladit podle délky vašich prstů a velikosti dlaně tak, aby vám příliš nepřekážela v dolním úchopu a abyste na ni snadno dosáhli i z úchopu horního.

Její tvar je pro to uzpůsoben, nicméně regulovat nejde ergonomie samotné páčky jinak, než posouváním objímky, před tím, než ji napevno utáhnete.

Ve spodním úchopu slouží pro ovládání sedlovky palec tím, že na páčku tlačí. V horním úchopu můžete využívat ukazováček, prostředníček nebo oba tyto prsty najednou. Zajímavé je také to, že zatímco pro palec je páčka plochá, širší a zcela hladká, opačný konec páčky, určený pro horní ovládání, je jemně drážkovaný a delší a jako by vybízel pro použití dvou prstů, které díky drážkování z páčky nesklouznou, ani když máte prsty zpocené.

Zpočátku mi přišlo ovládání sedlovky docela tuhé, ale to je zřejmě způsobeno menším pákovým poměrem oproti běžným bikovým páčkám. V každém případě doporučuju použít kvalitní vedení a v rámci možností ho mít optimálně zkráceno, aby byly odpory ve vedení co nejmenší.

Co se týká samotného chodu sedlovky, tak funguje v podstatě obdobně jako většina jiných. Polohu sedla můžete aretovat kdekoli. I v případě zasunuté sedlovky můžete za sedlo kolo vzít a poponést, aniž by jakkoli pumpovalo a ano, i zde je malá provozní vůle, ale opravdu natolik minimální, že ji při jízdě nejste schopni zaznamenat.

Během podzimu a zimy, kdy jsem sedlovku jezdil, nedošlo k žádnému problému. Vůle se nezvětšila. K propadům nebo propružování nedocházelo, žádné zvuky sedlovka nevydávala a zatím jsem nezaznamenal ani změnu hladkosti jejího chodu.

Tři důvody proč ne

Abych ale nebyl jen jednostranně pozitivní a nepředkládal jen důvody proč ano, zmíním také několik důvodů proč ne. Zaprvé, teleskopická sedlovka je podobně jako jiné mechanické komponenty, náchylná k opotřebení a problémům s jeho řešením. Měli byste proto počítat s pravidelným servisem, čištěním a mazáním a podle toho, jak sedlovku moc využíváte, i s pravidelnou výměnou těsnění a vnitřních pouzder uložení a to vás bude něco ročně stát.

Zadruhé, když už jsme u ceny, musíme si říct, že testovaný Crankbrothers Highline patří k těm levnějším teleskopkám na trhu a 7,5 tisíce tak není žádná darda, ale pokud máte levnější štěrkolet, kolem 30, tak je to docela drahý upgrade na to, co vám fakticky na gravelu přinese, a to se nebavím o některých jiných výrobcích, kteří umějí nabídnout třeba karbonové varianty nebo elektrické bezdrátově ovládané, kde má cenovka už pět cifer.

Konečně třetím mínusovým důvodem, proč si rozmyslet pořízení teleskopky na gravela, je její hmotnost. Ano, pro někoho nebude zhruba 300g nárůst oproti použité klasické sedlovce nijak velký, ale pro jiné to může znamenat překročení určité hmotnostní hranice, se kterým je potřeba se smířit.

Sečteno a podtrženo, na začátku jsem byl já, jako člověk, pro kterého je teleskopická sedlovka automaticky součástí horského kola a život bez ní mi přijde neplnohodnotným. Současně jsem ale neviděl mnoho důvodů, proč mít teleskopku na gravelu a řadil jsem se naopak mezi její odpůrce u štěrkoletů. Jenže během pár měsíců jsem zjistil, že to zas tak blbý nápad není a dají se najít důvody a situace, kvůli kterým si teleskopka umí najít opodstatnění i na štěrkoletu. Pravdou je, že podobné důvody možná nepřesvědčí většinu štěrkoletců změnit svůj názor, ale to ani nebylo účelem tohoto testu. Naopak. Vlastně mě samotného zajímalo, jestli to může mít smysl a proč o tom vůbec uvažovat, a na to univerzální odpověď ano, či ne prostě neexistuje. Sám za sebe bych to uzavřel asi tak, že na sportovní gravely, pro hltače kilometrů to nutnost rozhodně není, naopak pro ty, co gravela mají jako náhradu za MTB hardtail, to bude dávat zřejmě větší smysl.

Komplet info o všech sedlovkách od Cranku najdete zde: www.progresscycle.cz.

Fotogalerie