TEST: Ibis Ripmo V2

Ibis patří mezi klasické americké kultovky, které světu dávají horská kola několik desítek let. Stále se však učí, zdokonalují a mění recept, jak postavit nejlepší bike pro danou disciplínu, nebo raději cílovou skupinu bikerů.

Ibisu poměrně dlouho trvalo, než se pustil do devětadvacítkových biků s vyššími zdvihy. Poměrně dlouho experimentoval pouze s Ripley, a proto je současné Ripmo teprve ve své druhé generaci. Jelikož ovšem Ripmo patří mezi mladší biky v nabídce značky, musíme ho po právu řadit mezi aktuální technologickou špičku.

Podobně jako u ostatních novinek se Ibis i zde rozhodl pro strohý design, postavený čistě na bázi funkčnosti a jednoduchosti, tedy pokud se dá o jednoduchosti mluvit v případě virtuálního systému DW-Link, s dvojicí vahadel, na kterých je zavěšena zadní stavba. Horní vahadlo je tu šikovně skryto, díky výrazné, do barvy zalakované, propojce s tlumičem. Celá kinematika je poskládána super úsporně tak, že délka zadní stavby mohla dostat na pouhých 435 mm, a to i při zachování dostatečného prostoru pro opravdu široké pláště.

Na druhou stranu tu není úplně moc prostoru pro převodník, takže je otázkou, jaký největší převodník by se do rámu vlastně vešel. Jisté je, že 34z. ano, když se vejde eliptická dvaatřicítka.

Pro úplnost ještě zmíním, že středové složení je zde klasické BSA závitové a Ibis se zda na rozdíl od Pivotu nepouští prozatím do experimentování s širší zadní superboost osou, takže můžete vklidu vybírat boostové zadní náboje 148x12 mm.

Vnitřni vedení kabeláže je tu kompletní a čisté. Z rámu vystupuje pouze těsně nad středovým složením, pod spodním vahadlem a do zadní stavby vstupuje vzápětí. Rám ve velikosti L pak pojme většinu těla teleskopické sedlovky, která se vyznačuje téměř bezedným zdvihem a na kole vypadá přitom velice přirozeně.

Osazenstvo s rezervami

Ibis, podobně jako většina jeho konkurence, to má s výbavami nastaveno tak, že nabízí buď samotné rámy, nebo několik výbavových kitů, v různých cenových relacích. Covidová doba k tomu navíc nabízí dobrodružný prvek, že když dojde určitý komponent, můžete si vybrat. Buď počkáte, až ho ve fabrice naskladní a pošlou, nebo se obejdete bez něj a seženete si náhradu sami. Benefitem je to, že nemusíte čekat na celé kolo mnoho měsíců.

Náš testovaný Ibis tak není, pravda, v úplně sériové specifikaci, nicméně základní kit s označením SLX je zde patrný. Znamená to, že pohon dostanete komplet Shimano SLX, a to včetně klik a přehazovačky. Majitel biku si v tomto případě jen vyhodil klasický kulatý SLX převodník z klik a nahradil ho eliptickým 32z. převodníkem od italského Leonardi.

SLX logo tady najdete také na kotoučových brzdách. Přednost přitom logicky dostala jejich vytuněnější čtyřpístková verze, osazená 203mm kotoučem vpředu a 180mm vzadu.

S odpružením je to u Ibisu zajímavé. Kromě Foxu umí totiž nabídnout i alternativní DVO a to byl právě i případ tohoto kola. Vpředu tak s nerovnostmi bojovala černá vidlice DVO Onyx, vzadu pak vzduchový tlumič od stejné značky DVO Topaz. Mimochodem díky jeho vodorovnému umístění v rámu nebyl problém nahmátnout i poslepu páčku ovládající kompresi tlumiče, takže přepínat mezi jednotlivými režimy nebylo nic složitého.

Mírně nesystémová zde byla kola. Místo sériových Ibis výpletů tady najdeme lehký, ale odolný model Enduro S od amerického Industry Nine, postavený na bázi 30,5 mm širokých hliníkových ráfků a obutý do čistokrevných enduro plášťů Maxxis Minion DHF vpředu a Dissector vzadu v rozměru 29x2,5" vpředu resp. 29x2,4" vzadu, v obou případech se zesílenými boky a 3C směsí.

Zajímavým zpestřením je zde kokpit od kanadského Burgtecu, který zde najdeme v podobě frézovaného představce a karbonových řídítek s opravdu výrazným prohnutím.

Stejná značka pak dodala také sedlo v tak trochu žitetkovitém designu, ovšem na posed překvapivě pohodlné. Sériovka z kitu je zde pak vlastně jen sedlovka Bike Yoke Revive Dropper, která disponovala 185mm zdvihem.

Konkurence je tu jasná

Vybírat konkurenty pro nové Ripmo není nic složitého koncepcí, cílovkou i cenovou relací mu odpovídá následující trojka od Santa Cruz, Pivotu a Yeti. Mrkněte na ni.

	Ibis Ripmo V2 SLX	Santa Cruz Hightower C S	Pivot Switchblade Race XT	Yeti SB 150 C1
cena	159 999,- Kč	165 900,- Kč	175 900,- Kč	165 000,- Kč
rám	Karbon	Karbon C	Karbon	Karbon
vidlice	DVO Onyx D1	Rock Shox Yari RC	Fox Float 36 Performance	Fox Float 39 Prformance
tlumič	DVO Topaz T3 Air	FOX Float Performance DPS	Fox Performance Float DPX2	Fox X2 Performance
zdvihy p./z.	160/147 mm	150/145 mm	160/142 mm	170/150 mm
systém odpružení	virtuál DW-Link	virtuál VPP	virtuál DW-Link	virtuál Switch Infinity
výbava	Shimano SLX, Ibis, WTB	Sram GX Eagle, Burgtec, WTB	Shimano XT/SLX, Race Face, Phoenix	Shimano XT/SLX, Race Face, WTB
kola	Ibis Logo, Ibis S35 Alloy, Maxxis Assegai EXO + WT 29x2,5"	Industry Nine, Maxxis Minion DHR II 3C, MaxxGRIP, EXO, TR, Maxxis Minion DHR 3C, EXO, TR, 29"x2,4"	DT Swiss M1900, Maxxis Minion DHF/DHR II 29"x2,4" 3C, EXO, TR	DT Swiss M1900, Maxxis Assegai 29"x2,5" 3C, EXO, TR
brzdy	Shimano SLX M7120 200/180 mm	Sram Code R 180/180 mm	Shimano SLX M7120 203/180 mm	Shimano Deore 4p. 203/203 mm
sedlovka	Bike Yoke Revive Dropper	Rock Shox reverb Stealth	Fox Performance Transfer	Fox Transfer Dropper
reach	475 mm	470 mm	470 mm	480 mm
stack	628 mm	621 mm	630 mm	625 mm
úhel hlav.	64,9°	65,2°	66°	64,5°
úhel sedl.	76°	76,5°	75,5°	76,9°
zad. stavba	435 mm	434 mm	431 mm	433 mm

Jízdní dojmy

Biky od Ibisu znám a na vlastní kůži občas zkouším už opravdu hodně dlouho. Proto také vnímám jejich posouvání a postupný vývoj poměrně jasně a musím říct, že během poslední dekády udělaly neuvěřitelný skok. Nejnovější vysohozdvihová devětadvacítka Ripmo je v tomto ohledu dnes jasným etalonem a nositelem cedulky "moderní Ibis".

Hned při vyndavání biku z auta si říkám, "dobře nízko váha, na to, jak je to osazený". První pomazlení a opětovné potěžkání a zvážení mi dává za pravdu. Pouhých 14,06 kg je na tuhle kategorii kol dnes velice slušné číslo a to si přiznejme, že je kde ještě nějaké ty gramy pošetřit.

A také první vlezení za řídítka poté, co jsem si sedlovku nastavil na mých obvyklých 81, mi posílá první pozitivní impulzy do závitů ukrytých kdesi pod helmou. Kola rozkročená poměrně daleko od sebe a to přední navíc končí fakt hodně vepředu, jak je vidlice položená. V kombinaci s kraťoučkým představcem a hlavně pořádně vysokými vlaštovkami si v duchu říkám, že tohle zachrání před karambolem ve sjezdu snad i úplného jezdeckého analfabeta.

Celkový dojem pořádné stability kola a jistoty v pedálech pak dává ještě i pocitově nížší těžiště a spolu s ním pak i poměrně vysoká hodnota Stacku, která je u testované velikosti L 628 mm. Vyšší úchop pak ještě zdůrazňuje i pár podložek pod představcem, které nechávám schválně na svém místě, protože Ripmo podle mě má u elka spíš kratší hlavovou trubku, a tak se milimetry navíc díky nim počítají.

Ripmo je enduro bikem, i když úplně závodní endura dneska paracují s vyššími zdvihy než jen 147 mm vzadu a 160 mm vpředu. Na druhou stranu tady si dokážu představit, že 88 % majitelů tohoto stroje na něm nikdy nebude závodit, ale jen se bavit sjížděním různě obtížných spotů na pohodu a bez stresu, že jde o cenné sekundy.

Šplh umí

Ostatně, že je bike vyladěný pro srdnaté piloty, kteří se neleknou ani delšího výjezdu, mi ukazuje hned v první testovací stojce. Začínám jí v klidu vsedě. Blížím se k nejprudšímu místu, stále sedím. Funím. Stále víc funím, ale stále sedím. Jsem nahoře. Vida, ani to nebolelo. Posléze si zopáknu ještě několik dalších výšlapů se stejným výsledkem. Zadní kolo sedí na zemi jako přibyté, předek jakbysmet.

Do toho se ještě snažím rozklíčovat, jak moc se liší ve stoupání fungování tlumiče v různých polohách, ale jelikož většinu výjezdů trávím opravdu vsedě, žádné velké houpání se nekoná. No, výjezdy dostanou na vysvědčení o Ripma rozhodně jedničku.

Va sjezdu podrží

Výrazně zajímavější, co do jízdních vjemů, očekávám opačný směr, to jest z kopce dolů. Tady totiž přichází na řadu motorkoidně položená vidlice spolu s krátkou zadní stavbou. Kombinace, která dokáže opravdu hodně mást a chvilku mi trvalo, než jsem si na ni zvyknul. Hodně tady záleží na tom, jestli sjíždíte prudký technický úsek pomaleji a potřebujete v něm například zatočit, nebo jestli prostě jen fičíte rychlostí rozbitou cestou či trailem s klopenkami, které vás tak nějak automaticky navedou.

Položená vidlice potřebuje při zatáčení cit a také určitou předvídavost. Na druhou stranu, když už kolo do zatáčky složíte, nedělá vám v ní problémy a poslušně ji vykrouží. Skládat se do střídajících se vlásenek těsně po sobě chce ale trochu víc jezdeckého umu a přiznám se bez mučení, že jsem si občas musel pojistit zatáčku vykopnutím nohy z pedálu.

V těžších prudkých rovných pasážích je to hodně o nalezení správné polohy, resp. těžiště. Teleskopka je tu v podstatě nutností, protože díky kolmému úhlu je blíž ke středu kola, než bývá obvyklé a většinu času tak strávíte za ní. Na druhou stranu předkopnutá vidlice vám dává poměrně dost prostoru k tomu zůstat nad řídítky a lépe tak kontrolovat stopu, kterou pojedete.

Pár slov o komponentech

Schválně se tu nezmiňuju o faktickém fungování odpružení, protože to je tu jiné, než bývá obvyklé. Místo Foxe je tady kompletní DVO a k tomu můžu říct snad jen jedno. Chod má vidlice krásně mechově citlivý a v ničem si nezadá s Kashimou od Foxu. Nastavení je pak otázkou především preferencí konkrétního jezdce, protože štelovat se tady dá úplně všechno, a to velice jemně. Já si obligátně pohrál s optimálním odskokem a pomalou i rychlou kompresi nastavil do nezávodního, citlivého módu a byl jsem na výsost spokojený.

Bavily mě i zvolené gripy s jemným drážkováním, které působily komfortně, ale přitom byl jejich úchop dostatečně jistý. A ani náznak kritiky nemůžu říct na adresu teleskopické sedlovky, která tady pracovala s luxusními 185mm zdvihu, což mi naprosto postačovalo ve všech situacích.

Ohledně pohonu musím vypíchnout dvě věci. Štvalo mě, že tu není funkčně lepší XT řadící páčka, ale na druhou stranu jsem u dalších SLX komponentům neshledal žádné jiné zásadnější problémy, které by mne nějak omezovaly. Navíc tu byl oválný jednopřevodník, který mě baví pokaždé, když ho dostanu na test a ani v případě černého dvaatřicetizubového Leonardi to nebyla výjimka. Mírné tahání za nohy v záběru vnímáte po přechodu z klasických oválných převodníků jen velice krátce. Nohy si na něj zvyknou hodně rychle a záhy přestanete jeho asymetričnost vnímat.

Závěrečné summary

Se zájmem vždycky sedám na tyhle americký značky (Ibis, Santa Cruz, Pivot, Yeti), abych si potrvdil jejich unikátnost a výjimečnost. Jenomže jestli se o nich dalo mluvit v první dekádě tohoto století jako o opravdových originálech, tak na začátku třetí dekády se vzájemné rozdíly mezi nimi poměrně dost minimalizovaly. Navíc dnešní design a do jisté míry i módní trendy značně unifikovaly také jejich tvary a celkové pojetí designu. No jistě že nejsou tyhle značky stejné, ale jejich pojetí jednotlivých modelů a jejich jízdní vlastnosti se prostě velice přiblížily.

Sám patřím spíše k příznivcům sousední manufaktury (Santa Cruz), která sídlí ve stejném městě jako Ibis, ale musel jsem po testu tohoto biku sebekriticky uznat, že jízdní vlastnosti Ripma jsou minimálně stejně dobré, néli lepší než nového Hightoweru, což je přímý konkurent dnes testovaného kola.

Abych tuhle věc mohl rozseknout, musel bych mít obě kola vedle sebe na jednom místě a mít možnost je pořádně porovnat, ale tak či tak, Ripmo v jeho nynějším provedení mi prostě skvěle sedlo.

Zajímavé je, že jsem tu tentokráte ani neřešil, že bych nějak nutně potřeboval na svých 189 cm větší velikost XL. Asi bych se na ni poskládat dokázal, ale eLko mi rozhodně nevadilo a to méně omezovalo.

Poslední zmínku musím věnovat cenám. V tomhle segmentu je dnes úplně běžnou praxí, že se rámy pohybují kolem stovky, základní specka stojí kolem 130 a ty nejvyšší se pak šplhají hodně přes 200 tisíc. Ibis se ale u nás snaží nastavovat své cenovky o něco málo níž než jeho přímí konkurenti a to je sympatické. Otázkou je, jak se tahle značka rozhodne vypořádat s novými výzvami, které před ní jsou, a to zejména s plánovaným návratem výroby rámů zpět z dálného východu do USA. První vlaštovka již existuje, ale cenový skok směrem nahoru je otázkou, jestli bude akceptovatelný. V tuto chvíli platí, že samotný karbonový rám Ripmo V2 vyjde na 93 tis. a sériová verze kitu SLX s komplet Fox Performance odpružením pak vychází na 160 tis. Kč.

Kompletní info o verzích, kitech barvách a dostupnosti najdete na stránkách českého zastoupení www.9395bikes.com. Za zápůjčku pak musím poděkovat Zdeňkovi z www.wonderfullbikes.cz.

Fotogalerie