TEST: Mondraker F-Podium Carbon R

Španělská značka Mondraker hrne v poslední době jednu novinku za druhou. Jednou z nich byl loni také nový celoodpružený X-Country model F-Podium jehož trailovou verzi jsme vám v testu představili nedávno a dnes se společně podíváme na ostřejší tvář tohoto modelu, konkrétně karbonovou eRkovou verzi.

TEST: Mondraker F-Podium DC R

Pro stavbu svého superrychlého fulla zvolil Mondraker materiál označený Stealth Air Full Carbon. Na první pohled vidíte, že konstruktéři šli nejenom po funkci, ale také nízké hmotnosti. Tam, kde materiál není potřeba, tak není, tam kde je potřeba naopak maximální tuhost, tak je ho více.

Typickým příkladem je horní rámová trubka, která je při bočním pohledu téměř neviditelná, ovšem jakmile si na kolo sednete, zjistíte, že je její profil úzký z boku, ale rozpláclý svrchu kvůli tuhosti.

Detail napojení sedlové trubky s horní rámovkou je navržen tak, aby umožnil jednak co nejnižší těžiště, jednak dostatečnou tuhost a v neposlední řadě i dostatečný rozsah dostupných velikostí. U největších velikostí se tak v podstatě nemění výška horní rámovky, ale přesah té sedlové nad úroveň jejich křížení.

Hodně nízká hlavovka u tohoto rámu způsobí, že zde jezdec může dle zvoleného představce nastavit i velice nízký úchop řídítek. Kvůli výraznému slopingu a nízkému rámu tak musí být horní rámovka zlomena kousek za hlavovkou což vytváří zajímavý designový prvek.

Jak jsme zvyklí u Mondrakeru, používá i zde poměrně dlouhý přední trojúhelník. V řeči čísel jde sice jen o Reach 460 mm, nicméně pohybujeme se ve velikosti M. (Největší velikost XL má reach rovných 500 mm). Nakolmená sedlovka a 432mm zadní stavba dávají kolu ovladatelnost nejenom ve výjezdech. Obratnosti pak pomáhá i relativně krátký rozvor, který je v našem případě 1177 mm.

Zadní odpružení je zde typicky mondrakerovské, to znamená virtuální systém nazvaný Zero. Uložení zadní stavby zde zajišťuji subtilní krátké spodní vahadlo uchycené v besprostřední blízkosti středu. Karbonové horní vahadlo je pak o poznání větší a je navrženo tak, že jsou ložiska zadní stavby kompletně zakryta vnejší stranou horních vzpěr. Mírně šimo umístěný plavmo uložený tlumič pak obě vahadla spojuje a současně přitom prochází otvorem v sedlové trubce.

Asi nepřekvapí, že kabeláž je zde vedena kompletně vnitřkem a to včetně hadice k zadní kotoučovce. Středové složení je zde už opět BSA závitové a příznivci teleskopek vězte, že i vedení k sedlovce je zde v případě nutnosti možné.

Komponentová myšlenka

Dost často se mi stává, že vidím hezký bike, zjistím, že skvěle funguje, ale musím si postesknout nad tím jak a proč se šetřilo na jeho komponentech. Jasně, né každý chce bike za dvě stě tisíc, ale mít na kole za sto Deore, nebo SX, to už mi přijde občas jako že výrobci testují co ještě vydržíme.

Tady je ale situace o dost jiná. Lepší. Tady si vlastně stežovat vůbec nemůžu, protože když se podívám na to, jak je napozicovaný tento model, kolik stojí a jakou výbavu dostal, tak musím uznale pokývat hlavou.

Karbonové Sram X1 kliky zkombinované s GX řazením a XO1 přehazovačkou mají na starost sportovně nastavený pohon díky použitému 34z. převodníku. Mimochodem, přesmykač tady opravdu nehledejte - nikdy.

O zastavení, nebo resp. korigování rychlosti na trati, se starají hydraulické kotoučovky Sram Level TLM vybavené 160mm kotouči na obou kolech. Výplety jsou tady zvoleny nejkvalitnější hliníkové od DT Swiss a to konkrétně model XR 1501 Spline One. Samozřejmě, že to jsou výhradně devětadvacítky. Obutí v režii lehkých Maxxis Rekon Race Exo TR v rozměru 29x2,25".

Na čem se absolutně nešetřilo je odpružení. Mondraker tady totiž nasadil opravdu hodně slušnou ráži a to v podobě nejvyšší řady od amerického Foxu. Float 32 Step Cast vidlice i Float DPS tlumič jsou v obou případech ovládány dálkově páčkou z řídítek a v provedení Kashima, to jest nejvyšší tovární specifikaci.

Ani kokpit tady není vůbec špatně vyspecifikován. Karbonová řídítka vlastní značky Onoff Helium Carbon jsou široká rozumných 760 mm a v rámu je drží kompaktní představec vlastní provenience.

Sedací část je pak složena z karbonové Onoff Helium sedlovky, která je zakončena známým závodním sedlem Fizik Antares R7.

Konkurence

Minulý týden jsme měli v testech hned dva modely XC kol od Superioru a Treku. O obou platí, že patří k přímým konkurentům i v tomto případě i když tady je cenovka nastavena malinko níž a nenajdete zde karbonová kola. Náš dnešní rozevlátý konkurenční výběr proto tentokráte míří na značky BMC, Kross a Scott.

	Mondraker F-Podium Carbon R	BMC Fourstroke 01 Three	Kross Earth 4.0	Scott Spark 900 RC Team Issue
cena	122 999,- Kč	131 999,- Kč	99 990,- Kč	134 990,- Kč
rám	Stealth Air Full Carbon	Premium Carbon	D84 Carbon SL	Spark RC Carbon
vidlice	Fox 32 Step Cast Float Factory Kashima	Fox Float 32 Step Cast, Performance	Fox Performance 32 Step-Cast Performance	Rock Shox Sid RL3
tlumič	Fox Float DPS Factory Kashima	Fox Float DPS, Performance	Fox Float DPS Performance Elite	Fox Nude Evol TwinLoc
zdvihy p./z.	100/100 mm	100/100 mm	100/100 mm	100/100 mm
systém odpružení	virtuál Zero	virtuál APS	jednočep zeropivot	jednočep zeropivot
výbava	Sram GX/XO1, OnOff	Sram SX/NX, BMC,	Sram GX Eagle, FSA	Sram XO1 AXS, GX, Syncros
kola	Dt Swiss XR1501 Spline One, Maxxis Rekon Race Exo TR 29x2,25"	Alex MD 25, Shimano Deore, Vittoria Barzo G2,0 tubeless 2,25"	DT Swiss X 1700, Schwalbe Racing Ray SnakeSkin Addix Spgrip 29×2,25"	Syncros Silverton 2.0, Maxxis Rekon Race, 29x2,35"
brzdy	Sram Level TLM 160/160 mm	Shimano MT500 160/160 mm	Sram Level TL	Shimano XT 180/160 mm
sedlovka	Onoff Helium Carbon	BMC RAD 80 mm teleskop.	Alu	Syncros Duncan 1.5
reach	460 mm	445 mm	435 mm	430 mm
stack	575 mm	590 mm	589 mm	587 mm
úhel hlav.	68°	67,5°	68,5°	68,5°
úhel sedl.	76,5°	75,6°	74,2°	73,8°
zad. stavba	432 mm	429 mm	435 mm	435 mm

Jízdní vlastnosti

„Nejagresivnější XC geometrie,“ tímto se kasá na svých stránkách španělský výrobce. Vloni jsme testovali jeho bratříčka s pevným zadkem a můžeme dát za pravdu, že obě kola jsou opravdu dost specifická. Dalo by se říci, že se vychází spíše z endurových bajků, což znamená hlavně dost krátký posed a více položenou vidlici.

Při sednutí na kolo nastane opravdu dost nezvyklý pocit. Není problém si nastavit opravdu závodní posed, kdy rozdíl v dropu mezi výškou sedla a řídítky je opravdu značný. Přičemž ale zůstává vzdálenost mezi sedlem a řídítky dost nízká, což přináší zvláštní pocit kompromisu mezi sportovním a komfortním posedem.

Důvody tohoto nastavení se ukáží hned v terénu. Nejdříve je k němu ale potřeba dojet a na kolo si opravdu zvyknout, protože se na něm nezvykle šlape, obzvlášť když chcete zabrat ze sedla. 

Na váhu 73 kilo se ukázalo být nastavení tlumičů jako ideální, po kontrole s pumpičkou jsem ji mohl spokojeně zase schovat. Také poděkujme Ondrovi „Lampíkovi“ Paurovi, který kolo připravil na bezduších, oproti klasice, kde se testovačky dodávají většinou s dušemi, a mohli jsme si ho tak stoprocentně vychutnat. 

V první kamenitém a kořenitém sjedu, který jsem na své vyjížďce potkal, jsem cítil poměrně dost nejistoty, kvůli nezvyklému posedu. S kolem jsme si pak sedali několik desítek kilometrů. U posedu se totiž neočekává, že s kolem bude potřeba zvládat nějaké rychlé přesuny po šotolině, či asfaltu, ale zůstane čistě v terénu. 

Největší změnou oproti konkurenci je zmiňovaná menší vzdálenost sedla a řídítek, což přináší velkou hbitost a ovladatelnost. Kolo zatáčí oproti konkurenci o tolik snadněji, jako kdybyste porovnávali auta s posilovačem a bez posilovače řízení. Představec na rozdíl od hardtailové verze umožňuje nastavit řídítka o něco výše, nicméně pravý závodník zvolí nejnižší variantu.

Výsledkem uvedeného je zatím velmi netradiční posed, kdy trup leží v lehkém předklonu a ruce držící řídítka směřují téměř kolmo k zemi. Výhodou je jednak obratnost v pasážích plných zatáček, také se v prudkých sjezdech pohodlně posouvá těžiště za sedlo, třebaže paradoxně kolu chybí teleskopická sedlovka. Položené vidlice pak zapříčiní velmi zvláštní pohled na přední kolo, které jezdec nemá z pohledu při jízdě pod sebou, ale před sebou. 

Důkaz nejagresivnější geometrie

Další ne úplně očekávaná výhoda se objevila v prudkých stoupáních. Díky posedu nad předním kolem není potřeba myslet na přesouvání těžiště, aby se nezvedalo přední kolo. Stačí pouze stroji šlapáním udílet mnoho wattů a on se skoro kouzelně posouvá vpřed. Tady je překvapivě výhodou, že jezdec nemůže spekulovat nad zamknutím zadní stavby. V tomto módu se totiž vyplatí zdolávat nejvíce stoupání v terénu. Při „povinném“ otevření tlumiče sice dochází ke ztrátám energie, nicméně se dobře odbourávají technické nedokonalosti jízdy.

Ve stoupáních po běžných lesních cestách pak ale není na výběr. Buďto mírným pohupováním (které se snaží Mondraker konstrukcí zadní stavby eliminovat, ale zatím rozhodně není v tomto směru dokonalý) ztrácet trochu energie ze šlapání, nebo se drkotat na absolutně pevném kole. 

Pláště Maxxis Ardon ve standardní verzi 2,2" k duchu kola sedly. Samozřejmě pěkně odvalují, ale nejsou ani příliš hladké. Pro běžné sušší podmínky vystačí, takže je není třeba měnit. Malou slabinou kola také mohou být upravené traily, kde není potřeba zadního odpružení. Mondraker přeci jen v udávání směru také není nejstabilnější, a tak je ho potřeba při vyšších rychlostech více kontrolovat.

Zkoušená dietnější verze, která je k dostání v akci za 123 tisíc korun, nese některé kompromisy. Kola DT Swiss XR 1501 se pocitově nezdála být něčím, co by kolo zpomalovalo, třebaže úplně nejlepší produkt od švýcarské firmy je o 30 deka lehčí. Ale brzdy Sram Level účinností dost zaostávaly. Nejdříve se zdály, že potřebují zajet, nicméně ani po 6 ostrých jízdách nefungovaly dle očekávání. 

Pro dost jezdců mohou být také nepříjemné použité gripy na karbonových řídítkách Onoff Helium přímo od španělského výrobce. Jsou velmi úzké a neposkytují skoro žádné odpružení. Na krátké závody se jedná o dobré řešení, protože pocitově ruce ještě detailně ovládají řídítka, leč při dlouhých maratonech oceníte komfort. Zmiňovanou nevýhodou je samostatná nezamykatelnost tlumičů. Evidentně se tu počítá s rychlými změnami terénu, kdy je jezdec rád, že buď disponuje maximální odpružením, nebo ho má zavřené. Spekulace se tu nenosí. 

Závěrem

Celoodpružené Podium si jde jasně za svým cílem, kvůli čemuž může naprosto vyhovovat úzké skupině závodníků. Nejlépe ho využijete při XC závodě na trati světových parametrů, což upřímně asi nebude často…

Jinde jeho maximální potenciál tak zůstane většinou nevyužit, zvláště pokud pojedete po rovné cestě. Kolo nejede pomalu, ale je z něj cítit, že k životu potřebuje těžší terén. Na druhou stranu dokáže docela pomoci při prudkých sjezdech a výjezdech a je opravdu dost svižné, díky čemu můžeme zdolat nové pasáže, které nám byly dosud zapovězeny. 

Samozřejmě, i hobbík na projížďce si může užít takové rychlé a mrštné kolo, ale za mě je ho na cyklostezku fakt škoda :-). V neposlední řadě má tenhle bike docela netradiční vzhled a na první pohled ho rozeznáte od jeho konkurentů. Mondraker má v současnosti u XC kol svou tvář, jen s ním zůstaňte v terénu.

Kompletní informace o tomto biku najdete na webu českého zastoupení www.mondrakercz.cz.

Fotogalerie