Dnešní test bude poněkud oddychovým, protože jsme si v něm pro vás nachystali specialitku v podobě hodně specifické zákaznické stavby...
Lidé jsou různí. Někteří preferují černou, jiní svítivě žlutou. Jedni milují galusky, druzí naopak pořádně široký "traktor" vzorek. Dnešním předmětem redakčního testu je horské 29" kolo, které však na první pohled něčím připomíná silnici, přestože je od ní na hony vzdáleno. Pojďme se tedy podívat na to, v čem tkví kouzlo tohoto na zakázku poskládaného Nineru Air 9 Carbon.
Rám je jasný
Základem každého kola je vždy rám a je tomu tak samozřejmě i v tomto případě. Majitel tohoto kola pro stavbu použil starší generaci karbonového 29" MTB kola Niner Air 9.
Jde o karbonový hardtail rám, který se od svého nejnovějšího provedení liší především absencí pevné zadní osy (použity jsou standardní rychloupínákové patky) a jiným uspořádáním vnitřního vedení bovdenů, které v tomto případě ústí do rámu v přední části tapered hlavové trubky a je součástí plastického loga.
Podobné je to také s použitou pevnou karbonovou vidlicí, která již v současnosti nabízí standard QR15 pevné osy, nicméně na testovaném biku najdete její předchůdkyni stejných tvarů, ale s klasickým rychloupínákem.
Barevné i designové sladění vidlice a rámu nelze popsat jinak, než že k sobě tyto dva komponenty padnou jako pr*el na hrnec. Kombinace bílé a černé je šik stejně tak jako ostré přechody mezi nimi na místech, které k tomu přímo vybízejí.
Ani ne tak samotný "postarší" rám, ale právě specifické osazení, nás přimělo otestovat tento bike. Ačkoliv jde v podstatě o špičkovou verzi superhardtailu od prestižního amerického výrobce 29" kol, jeho majitel si ho upravil na jakýsi silničně terénní hybrid, kterému ponechal tlusté MTB pláště a zkombinoval je se silničními řídítky opatřenými klasickým dualovým kompletem řadících a brzdových pák.
Převody
Pohonná soustava spoléhá na spolehlivé MTB komponenty zpřevodované na bázi 2x10. Kliky Shimano XT nesoucí původně tři převodníky byly o ten nejmenší očesány a ponechány jen s dvojicí převodníků 32/42z. Desetipastorková XT kazeta disponuje klasickým devětadvacítkovým rozsahem pastorků 11-36z.
Pozoruhodný je mix samotných řadících komponentů. Základem a mozkem jsou již zmiňované silniční dualy pocházející ze sady 105, které jsou spárovány vpředu s XT přesmykačem a vzadu pak s Alivio přehazovačkou, která v tomto případě působí spíše recesistickým dojmem než jako seriózně myšlený tah na kole, jehož samotný rám stojí bezmála čtyřicet tisíc Kč.
Naopak vůbec nic nelze vytknout zapleteným setům kol, které kombinují výborné náboje Stan's 3.30 Disc s ráfky ZTR Crest od stejného výrobce. Majitel pak celek doplnil ještě o rychloupínáky DT Swiss a obul do MTB plášťů WTB Nano 29x2,1".
Samostatnou kapitolou jsou pak brzdy. Ano, jde o hydraulické kotoučovky, ovšem s mechanickým převodníkem, který umožňuje použití běžných mechanických dualů určených pro ráfkové silniční brzdy. Výrobců, kteří toto řešení nabízejí, není mnoho. V tomto případě jde o model TRP hydro s expanzní nádržkou umístěnou přímo na brzdovém třmenu se 160mm kotouči vpředu i vzadu. Mechanické vedení brzd umožnilo navíc přidat druhé brzdové páky vedle představce, kterými se tak dá spolehlivě kontrolovat rychlost jízdy i při vzpřímeném úchopu řídítek.
44cm široká silniční řídítka Bontrager drží v rámu Thomson představec a stejný výrobce se stará také o uchycení sedla SDG Bel-Air.
Kolo ve velikosti L váží bez pedálů velmi slušných 9,78 kg. Jeho cenovka není přesně známa, s jistotou lze pouze říci, že aktuální cena samotného rámu je 38 990,- Kč a pevnou Niner vidlici k němu pořídíte za 14 890,-
Horský bike s beranama je v současnosti poměrně atypickým zbožím. Sériově ho nevyrábí téměř nikdo až na jednu výjimku, a tou je firma Salsa a její model Fargo, který je navíc nabízen hned s několika verzemi rámu včetně toho titanového.
Tak trochu konkurentem pak mohou být také silniční kola, postavená na pohodlné jakoby MTB geometrii s delším rozvorem, ale zpravidla osazená relativně úzkými plášti, jako je například Trek Crossrip Elite.
Připomenout ale pochopitelně musíme takového "praděda" této kombinace - bike C26 od amerického Yeti, který kdysi dávno v osmdesátých letech minulého století sedlal legendární John Tomac.
Postavit karbonový hardtail bike na karbonové pevné vidlici vždy svědčí o určité úchylce majitele, který je buď extrémní hmotnostní maniak a za cenu ušetření několika dekagramů je ochoten se v rozbitém terénu sebetrýznit, nebo jde o případ exhibicionisty, kterého nezajímá nic než pochvalné reakce okolí na jeho nepřehlédnutelnou "stavbu".
Pravdou je, že každý, kdo se v redakci s tímto kolem potkal poprvé, zahájil svůj "kontakt" zpravidla větou: "Ty vole, to je hustý". Pravdou je, že kombinace silničních řídítek se závodní MTB geometrií 29" kola připomíná silniční kolo daleko více, než tomu bylo před desítkami let při pohledu na speciál Johnyho Tomaca.
Hned po nasednutí na kolo zjistíte, že silniční úchop nebude nic pohodlného, ale posune vás do pozice hákového jezdce pelotonu, který se snadno skryje za lídra skupiny. Možná by v tomto případě nebylo od věci ještě malinko zkrátit představec, protože ryze sprintersky silniční posez na kole v terénu přeci jenom mírně limituje svého jezdce zejména ve chvílích, kdy sklon svahu dostane sjezdové dispozice a vy se jen krkolomně snažíte posunout své těžiště co nejvíc vzad a využít jinak skvělou XC geometrii ve svůj prospěch.
Retro úchop
Evokovat devadesátá léta, kdy nebylo výjimkou zkracování řídítek až na hodnoty hraničící s šířkou 50 cm, může pohodlný úchop řídítek, při kterém můžete díky druhým brzdovým pákám v klidu brzdit. Své dlaně přitom máte vedle sebe na cca 30 cm, což je v terénu a jízdě po klikatých lesních cestičkách hodně zábavný pocit v době, kdy většina výrobců běžně používá řídítka o šíři hodně přes 70 cm.
Kolo i přes 2,1" široké pláště hodně dobře sviští na silnici. Rychlá akcelerace a výborný odpich v kopci je beze sporu vinou Stance NoTubes výpletů, kterým do naprosté špičky chybí již jen vyhození duší a přepnutí na bezdušový "mokrý" systém.
Ačkoliv vlastně nejde vůbec o silniční kolo, tak člověka při nasednutí na něj ihned napadne paralela s 26" fatbiky, které se od běžných MTB kol liší v podstatě jen dvakrát širšími plášti. Náš testbike měl totiž také dvakrát širší pláště, než je u terénních silnic běžné, a tak jsme pro něj vymysleli samostatnou kategorii zvanou fatroad.
Ale pojďme zpět k dojmům, které na nás tenhle osobitý Niner udělal. Na silnici je jízda s ním přeci jenom hučákem. Otázkou zůstává, jak by se bike změnil v okamžiku přezutí na 29" slicky? V terénu je to rychlostní rekordman, a ačkoliv nám nějakou dobu trvalo, se na kolo poskládat a nastavit kompromisní posed na něm, úzký úchop časem přestal téměř limitovat a chvílemi vybízel skoro až k blbnutí za hranou chápání. Tuhý rám si s mnohými silničními v ničem nezadá. Kolo jde hbitě za pedálem a jediné, co vás malinko limituje, je jeho hmotnost, která je z pohledu silničáře poměrně vysoká, avšak z pohledu bikera naopak snová.
Hydraulické brzdy s převodníkem sice postrádají znatelný okamžik kontaktu destiček s kotoučem, nicméně dávkování brzdného účinku je s nimi poměrně spolehlivé, jen bylo občas provázeno táhlým pískáním, které se nehezky rozléhalo tmavým lesem při několika nočních test seancích.
Když jsem přemýšlel o tom, co vlastně říct na závěr o tomhle kousku, napadaly mě v podstatě jen samé vtipné glosy, které však vlastně ani moc nesouvisí s vlastnostmi tohoto kola, ale spíše s jeho vizáží. Problém je v tom, že ono hodnotit tento testbike, jako karbonový 29" hardtail úplně nejde, ale stejně tak nejde ho hodnotit jako silničku, crossku nebo kolo náležející do stále populárnější kategorie "endurance road".
Proto o něm řeknu toto: překvapilo, potěšilo, zabavilo a v neposlední řadě také obstálo. Najít pro něj škaltulku je těžké, ne-li nemožné, ale pozitivní na tom všem je to, že stačí poměrně málo a kdokoliv z vás si něco podobného může udělat na svém vlastním kole. Stačí sehnat řídítka, omotávku kompatibilní dualy a případně brzdy a můžete se i vy kochat přírodou ze sedla vašeho "fatroadu". Mně se tahle zajímavá zkušenost fakt docela líbila.
Technické parametry | ||
velikosti | XS, S, M, L, XL | |
A - úhel hlavy *) | 71° | |
B - úhel sedlovky *) | 73° | |
C - délka rámu *) | 626 mm | |
D - výška sedlové tr.*) | 483 mm | |
E - rozchod kol *) | 1114 mm | |
F - délka zadní stavby *) | 439 mm | |
G - výška středu *) | nezjištěno | |
hmotnost kola (bez pedálů) | 9,78 kg |
*) - Udávané hodnoty rozměrů odpovídají testované velikosti L
Kompletní informace o aktuálních modelech Niner najdete na stránkách českého distributora www.niner.cz.
Foto: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
odpověď na haspe — #1 bb7 vozím, na těhle trp jsem měl možnost se kousek svézt. U bb7 chodí pouze jeden pístek, takže brždění ne uplně supr. U mechaniky trp chodí oba dva pístky, je to o třídu lepší a hydraulika už opravdu brzdí ještě o level lépe, navíc prostě není třebě věčně štelovat vzdálenost destiček ke kotouči.
Po zkušenosti s BB7 absolutně nechápu, kde se vzalo to nadšení pro ně mezi některými uživateli.
odpověz na tento komentářTy hydraulické brzdy jsou trochu úlet. Jedna je o 25 g těžší než fajnový Avid BB7, který je i levnější. Hydraulika má navíc snad jen automatické doladění při opotřebení desek. Má to nějaké další výhody? Nevěřím že to brzdí lépe. Páka má stále stejný chod, vedení je stále stejně měkké.
- na tento komentář reaguje Mářa — #2
odpověz na tento komentář