Blur se vrátil! Toto jméno zmizelo před lety s koncem 26" modelu, když Santa přišel s modelem Tallboy. Nyní se Blur vrací zpět, a jak se povedl, na to se dnes podíváme...
Blur je ryzí XC/maratonské nářadí a Santa tak vrací do nabídky lehkonohý full s těmi nejvyššími ambicemi, o kterém pyšně prohlašuje, že se jedná o nejlehčí full s virtuálním VPP odpružením, který kdy pustil do světa.
Nový Blur působí na oko bikerovo striktně rovnými a ostřeji řezanými trubkami a nenucenou jednobarevnou elegancí. U zadní stavby kontrastují opravdu masivní řetězové vzpěry s výrazně slabšími vzpěrami sedlovými. Důvod je jasný – uspořit hmotnost, ale pokud možno udržet, nebo spíše posílit boční tuhost. A gramy dolů zaznamenáte i u odlehčeného vahadla nebo subtilnější horní rámové trubky.
V Santa Cruz zapracovali na rámu jako celku s jasným cílem. Vlastně se dvěma hlavními cíli – docílit co nejlepší hmotnosti a současně také tuhosti rámu, které by odpovídaly těm nejnáročnějším současným požadavkům. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na novou geometrii, která se točí kolem hlavového úhlu 69° a nabídne tak ideální kompromis pro zdolávání dnes běžně k vidění velice náročných technických pasáží, které se v závodech X-Country vyskytují čím dál tím častěji.
Santa Cruz Blur je výhradně nabízen v celokarbonovém provedení. Zda se časem objeví i hliníková verze, netušíme. Každopádně karbonové rámy jsou dvojí úrovně, a to v základní C a dražší CC verzi karbonu. Rozdílnost je v kvalitě karbonových vláken, potažmo množství pojiva, což znamená cca 2 dkg ve váze, ale také ve škále konfigurovatelných specifikací. V tom nejlepším osazení se Sramem XX1, Factory Fox odpružením a karbonovými koly z vlastní dílny, tedy Reserve koly, vychází hmotnost biku ve velikosti M na 9,93 kg. Samotný rám s tlumičem pak váží pouhých 2060 g. Námi testovaný bike byl naopak na druhé straně nabídky a se vším všudy tedy o 1,7 kg těžší, ale i tak jeho hmotnost celkem mile překvapila.
Hoši v Santa Cruz znají zatím jen dvě barvy, a to matnou černou a červenou, nebo spíše cihlovou barvu. Ač bych dal osobně přednost černé, ve které vypadá Blur luxusně, tak cihlový Blur rozhodně neurazil. Nabídka velikostí je ve standardním rozmezí S, M, L a XL. Co se barev týká, tak se dá předpokládat, jak to u Santy bývá, že dvě barvy bude držet i nadále, jen je časem updatne za jiné dvě.
Konstrukce rámu nijak zásadně nevybočuje z továrních zvyklostí. Oproti kolegům z nabídky se jen trubky mírně narovnaly a design rámu odlehčil a zjednodušil. Výrazný sloping a spolu s ním dlouhý přesah sedlové trubky nad úroveň horní rámovky je dnes běžnou záležitostí. Nově nadesignované a odlehčené je zde horní poměrně krátké, ale o to masivnější vahadlo, které pomáhá zajistit dostatek boční tuhosti.
Zadní stavba je pochopitelně VPP virtuál se spodním vahadlem důkladně ukrytým před nečistotami těsně nad středovým složením. Vnitřní vedení je zde koncipováno tak, aby mohlo jít po horních vzpěrách zadní stavby, kde je bovden k přehazovačce vedený vnitřkem a hadice k zadní brzdě naopak venkem. K nim se táhlým obloukem vše vine z horní strany spodní rámové trubky, kde kabeláž opouští přední část rámu. Dobré je ještě dodat, že rám je připravený jak pro teleskopickou sedlovku s vnitřním vedením, tak pro dálkové ovládání tlumiče. Ani jedna z těchto věcí sice na testbiku nebyla, ale být tam může.
Jinak co se týká středového složení, tak Santa Cruz jede stále stejnou písničku, a to, že pár gramů navíc díky hliníkové vložce s BSA závitem nikoho nezabije a naopak ušetří spoustu starostí servisákům.
Tak, jako neurazila cihlová barvička, tak neurazilo ani základní provedení, které k nám do testu dorazilo. I nejlevnější Santa je pořád čistá radost, i když za cenu, za kterou by podobné vybavení u evropských značek stálo o dost míň. Poskládán byl následovně.
Rám je vyvedený v „nižším“ karbonu označeném jako „C“ s virtuálním odpružením VPP, na jehož práci se podílí tlumič Fox Float DPS. Vpředu mu pak sekunduje základní model vidlice Fox Rhythm 32. Obojí je ovládáno páčkami umístěnými na klasických místech a poměrně slušně dostupnými za jízdy i v případě tlumiče.
Pohon ve formě jednopřevodníku 1x11 je následující. Řazení převodů je v kompetenci přehazovačky a páčky Sram NX, doplněno klikami Race Face s převodníkem 32 zubů; kazeta ze sady GX pak poskytovala rozsah 10–42 zubů. (nově se teď už na bike bude dávat ale dvanáctka NX Eagle s kazetou 11-50 a NX klikami s 34 zubovým jednopřevodníkem).
Zastavení biku mají na starosti brzdy Sram Level T a zastavují kola složená z bezdušových ráfků WTB STp i19, kombinovaných s boost náboji Sram MTH 716/746 a dráty DT Swiss. Jako rychlé obutí byly zvoleny Maxxis Aspen o rozměru 29x2,25“ v provedení EXO, připravené na použití bez duší.
Řídítka, představec a sedlovka jsou z líhně kanadské značky Race Face s označením modelu Aeffect, resp. Ride je jasné, že nejde o žádné karbonové topmodely, ale i základní provedení těchto komponentů potěší alespoň legendárním nápisem :-). Velmi pohodlné sedlo pak nese nápis WTB, jde konkrétně o model Silverado v základní verzi s CroMol ližinami. Gripy jsou měké silikonové ESI Chunky.
Jako jednoznační konkurenti se v tomto případě nabízejí tito američtí výrobci: Intense, Ibis a Pivot. Podívejte se na to, jakými modely se snaží v této základní konfiguraci konkurovat testovanému Bluru. Ibis sice momentálně nemá v nabídce čistě XC závodní stroj, ale jako firma sídlící ve stejnojmenném městě Santa Cruz prostě nesmí v konkurentech chybět :-)
Opouštím naší křivoklátskou chaloupku a vydávám se za obživou směr Praha. Volám na choť sedící na zápraží, zadělávajíc těsto na buchty. „Dnes mi přijde balíček, malý, bude to kompjůtr od Sigmy. Nerozdělávej ho drahá, je na to embargo, musel bych tě pak zabít.“ Za hoďku, možná dvě, volá má milá s takovým zvláštním tónem v hlase. „Jako balíček? Malej? Přišla ti krabice s kolem! Dalším! Píšou tam Santa Cruz! Takže jedno kolo visí na zdi, druhý testovací ti stojí v předsíni a teď tam bude překážet třetí?“ No znáte to, odbyl jsem to nějakým slibem, něco jako že ty dvě sešrotuji a už jsem se těšil domů, co že mi to dorazilo. Kolega mi totiž zapomněl včas sdělit, že mi Santa Cruz Blur nechal poslat na mou adresu, takže to bylo překvápko nejenom pro mou ženu :-).
Doma rozdělávám netrpělivě krabici s novotou zářícím, cihlově zbarveným Blurem. Je to v L-ku, super. Je tam jedno placka, super. Radost nezkazí ani zjištění, že se jedná o pohon 1x11 s nejlehčím převodem 32x42, povozit se na novinkovém Santovi stojí i za trochu námahy. Konec odlehčené formy prvního setkání se Santa Cruz Blur.
První švih vede do bývalého vojenského prostoru Brdy. Trochu váhám, zda raději nevzít testovací trail bike se zdvihy 120/120 mm a teleskopickou sedlovkou, ale zvědavost na Santu je příliš veliká a lehčí, hezčí a santovatější bike vítězí ve výběru.
Prvotní nastavení proběhne hladce. Pravý XC posez. Jsem lehce nataženější oproti tomu, na co jsem zvyklý, přirovnal bych to ke Scalpelu, ale cítím se příjemně. Nové kolo sestavené z krabice potřebuje jen lehounce doladit šaltr, ale překvapením je celkem vysoký tlak potřebný naprat do tlumiče. Dle doporučení na mých „chrtích“ 100 kg je to cca 275 PSI jednotek.
Střih. Stoupám ve vojenském prostoru na nejvyšší bod Tok a slunce se rozlévá v duši a úsměv ve tváři. Blur si to stoupá s lehkostí, na hladším povrchu přivírám tlumič a vidlici. Obojí ovládání je řešeno páčkou přímo na těle pružící jednotky, jde totiž o základní model, ale alespoň je páčka tlumiče dobře dostupná díky koncepci odpružení. Rozuměj - nemusím se za ní hluboko předklánět. Pláště Maxxis Aspen s nízkým a nijak agresívním vzorkem se na asfaltu a šotolině odvalují jedna báseň a spíše očekávám s lehkou nervozitou jejich reakci na kořeny a kameny na neoficiálních trailech brdského prostoru.
Výjezd otevřenou finální plání, cestou lemovanou vřesovišti a brusinkovišti, po kamenech, dává vyniknout citlivosti odpružení VPP. Zcela otevřené virtuální zavěšení plní má očekávání a z kamení dělá mech. No, a když jsem nahoře, zcela logicky začíná ta pravá zábava, za kterou se sem biker vydává. Úzké klikaté traily, místy více či méně doplněné kořeny, kameny, v některých místech přes okolní borůvčí sotva vidíte, kam jedete. Blur je od prvních okamžiků skvěle ovladatelný. Je sucho, a tak po chvilce zjišťuji, že rychlé pláště Maxxis sedí bravurně i v náročném terénu. Pokud je třeba někde poskočit, Blur se zvedá do vzduchu velmi ochotně a já po několika kilometrech vím, že jsem nešlápnul vedle, když jsem nechal odolnější bike s vyšším zdvihem doma.
Santa působí lehčím dojmem, než je navážená hodnota 11,6 kg ve velikosti L, poměrně kvalitní a pevná kola s rychlým pláštěm Aspen z něj dělají pravé XC nářadí.
Vidlice Fox koresponduje s citlivostí virtuálního zavěšení zadní stavby a třípolohové uzavírání obou pružících jednotek zlepšuje chuť Santy do rychlosti. Nové nezajeté brzdy Sram Level T fungují od prvních metrů bezchybně, a ač jsem zastánce brzdičů ze země vycházejícího slunce, musím jen chválit jejich účinnost a dávkovatelnost. Jen ergonomii páky a systému uchycení k řídítkům nemůžu přijít na chuť. Často ve stoupáních měním úchop a držím se v místě uchycení páky brzdy a ty dva šrouby od Sramu mě iritují. Trochu proti proudu jde Santa s nasazením předního kotouče o průměru 160 mm, tedy stejně jako vzadu. Na funkci živočicháře, pardon brzdaře, to ale vliv nemělo.
Hned další vyjížďka se odehrává v prudkých stoupáních kopců, jež obklopují centrum Karlových Varů. Kdo tu jezdí nebo okusil krásnou trať karlovarského KáPéŽetka, ví, o čem mluvím. Jsem rodák z Varů a při každé mé návštěvě (nedaleko máme chatu) vede první vyjížďka právě sem. Krásné členité kopce jsou místy prudší a zde se projevuje ztráta osmi zubů, které mám na vlastní orlí kazetě. No, chce to jen vynaložit více síly a po krátkém intenzivním šotolinovém sjezdu z Karla opět stoupám, tentokrát na rozhlednu Diana.
Santa si pohrává ve výjezdu s kořeny a VPP tlačí zadní kolo do neustálého záběru. Je pravda, že díky hmotnosti jízdní soupravy téměř nikdy neprohrábnu. I během druhé vyjížďky se Santa chová znamenitě, stoupá jako koza turistčina a sjezdů se nebojí. Opět pochvala plášťů Maxxis Aspen, které překonávají má očekávání a první zkušenost s tímto vzorkem je velmi, velmi dobrá. Navíc během více jak 350 km společných kilometrů nedošlo, přes nešetrné zacházení, k defektu a potvrdily svou odolnost. Bratra Aspenu, model Ikon jsem vozil na vlastím biku a Aspen se mu jízdním komfortem a jistotou téměř blíží a v rychlosti jej předčí. Lituji snad jen, že mi Blur nezůstane do 16. června, kdy se tu závod KPŽ koná.
Kolega a šéftester Petr Bureš přidává pár svých poznatků z jízdy na tomhle biku:
Kdo mě zná, tak ví, že je Santa Cruz pro mě tak trochu srdeční záležitostí. Biků od týhle značky jsem v minulosti měl doma poměrně dost a krom jiných i poslední 26" verzi Blura, byť v trailovější verzi LT. Mimochodem, když přicházel do nabídky u téhle americké firmy karbon, Blur byl jedním z prvních modelů, jehož výroba byla přestěhována z USA na Dálný východ. Ale dost vzpomínání.
Nový Blur toho má s předchozí generací společného poměrně málo. Pomineme-li pochopitelně stejnou značku a stejný systém odpružení, jen mírně pozměněný v rámci mnoha let evoluce VPP. Jedno je ale překvapivě naprosto totožné, a to hlavový úhel 69°. Zatímco u starého Bluru LT šlo ale o trailbike se 140mm zdvihem, u Bluru nového jde o čistokrevný XC stroj se stovkovým zdvihem. Inu, krásný příklad toho, jak se doba posunula...
K základním verzím špičkových modelů renomovaných značek mám své výhrady, které se týkají samozřejmě jejich osazení, ale jedním dechem musím dodat, že to tak dnes dělají všichni a je potřeba se srovnat s tím, že bike na SLX může stát přes sto tisíc :-). Nic to ale nemůže zkazit na dojmu z vlastního rámu. Rozdíl mezi lepším a horším karbonem v reálu nepoznáte a pár deka navíc můžete snadno eliminovat třeba tuningem kol. Zásadní je vyladění kola a zejména jeho odpružení, které se od dob starého Bluru hodně změnilo.
Byť má Blur jen 100 mm zdvihu, působí jako by měl zdvihu víc. Odpružení je daleko aktivnější než v dobách, kdy VPP svíralo výhradně 26" kola, a pokud chcete fičet opravdu rychle do kopce po rovné cestě, nebo zdolávat prudší výjezdy, tak je dobré si tlumič páčkou zavřít, abyste ušetřili pár wattů.
Co mě na tomhle kole opravdu dostalo, byla jeho ochota a schopnost stoupat v podstatě za kazdých okolností. Okamžitá akcelerace vás doslova vystřelí dopředu a vy jen přihlížíte tomu, jak vám stoupá tepovka a rychlost :-). Schopnosti biku nevadnou ani v prudkých úsecích, kde se jiní už začínají neposedně zvedat a nutit vás atakovat špičku sedla před tím, než se zvednou na zadní. Delší stavba rámu pak neuvěřitelně zklidní také sjezdové vložky, a to i ty, kde byste vůbec nepohrdli vyšším zdvihem alespoň přední vidlice.
Stejně jako na Tomáše i na mě tenhle bike působil pocitem nižší váhy, než jakou ve skutečnosti měl. A vyzdvihnout musím i fungování lowcost přední Foxky, na kterou jsem kdysi žehral, ale Fox ji během let evidentně dokázal vyladit tak, že jako základní model rozhodně nikoho nenaštve. Jaké asi poježdění pak musí být na topmodelech s XTR a karbonovými koly?
No, abych to někam směřoval a nějak to uzavřel. Třetí vyjížďka se odehrává na Klínovci. Mám to z chaty na vrchol nějakých 24 km s převýšením cca 850 m. Výjezd Klínovce není žádná řachanda a místy je to možná i nuda, ale mám ten kopec rád v zimě i v létě a minimálně 3x za rok jej vyfuním. Díky spolupráci s Rusem Vasilem, který nepřenesl přes srdce, že jsem jej po 4 km stoupání docvaknul a předjel, cesta vzhůru celkem ubíhá. Mým cílem je, krom vrcholové Plzničky u lanovky, test Santy na klínoveckých singlech.
S mým vybavením, schopnostmi a pudem sebezáchovy volím kombinaci Baron a Rubin. Buď je to tím pivkem, Vasilovo domácím sušeným masem a vlastními škvarkovými plackami (bratrsky jsme se s Vasilem podělili), anebo je to mrštností Santy, každopádně vylepšuji své osobní rekordy na několika úsecích singlu a nadšení z tohoto biku dosáhlo maxima. Santa si v rychlé trati počíná sebejistě a potvrzuje, že mu je rychlost kombinovaná s hravostí vlastní.
Při křížení s DH lajnou sklízím pochvalu od bikera na nějakém DH Santovi. Prý je krásný. S tím se nedá nesouhlasit. Během celého testu kouzlil Santa Cruz Blur úsměvy na mé tváři. Jeho odpružení funguje znamenitě, aktivní je i při brzdění. Přesto, že se jednalo o vstupní model do smečky Blur, neměl bych k němu žádné námitky. Zadní stavba je tuhá do stran, Blur nemá tendenci se v prudších výjezdech zvedat na zadní. K jeho stabilitě a ovladatelnosti nemám nejmenších připomínek. Blur je pro mě kolem, které by mohlo viset u mě doma na hácích technické místnosti.
%pagebreak(Fotogalerie)%
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
Pekny..
odpověz na tento komentářDíky kluci za test😀👍
odpověz na tento komentář